Zeman: Aby tě nesebrala policie, Andreji

Onen telefonát prezidenta Zemana a premiéra Babiše po druhém kole prezidentské volby dobře vypovídá o tom, jaké vztahy mezi nimi ve skutečnosti panují.

V sobotu 27. ledna 2018 byl Zeman podle vyprávění lidí z jeho okolí nervózní. Málo jedl, do poslední chvíle si nebyl zcela jistý, jak volby dopadnou. Nevěřil si tolik jako o pět let dříve, v roce 2013, kdy zvítězil nad Karlem Schwarzenbergem.

Miloš Zeman čekal na výsledky voleb v apartmá TOP Hotelu Praha na Chodově, který už tradičně sloužil jako hlavní stan jeho volebního štábu. Lidé, kteří ho obklopili a seděli přímo vedle něho, museli být tiše. „Ty hlas výsledky a vy buďte zticha,“ káral Zeman své příznivce, když hlučeli.

Později odpoledne bylo jasno, Miloš Zeman porazil Jiřího Drahoše o 152 tisíc hlasů a mohl začít slavit. V těch hodinách blahopřál staronovému prezidentovi telefonicky kdekdo, včetně slovenského premiéra Roberta Fica. Jen předseda vlády Babiš stále nic. Trapnou chvíli ukončil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Vytočil Andreje Babiše a přístroj předal Zemanovi se slovy „Pan premiér volá“.

•••

Miloš Zeman si mobil přiložil k uchu. A začala se odehrávat pozoruhodná scéna, která předpověděla, jak bude vypadat v příštích letech jejich vzájemná spolupráce.

Z telefonického hovoru bylo slyšet jen Zemana, ale zato dobře, protože mluvil hodně nahlas…

„Andreji, děkuji, že mi voláš.“

„A proč tady vlastně nejsi, Andreji? “

„Jo, ty jsi v Průhonicích? Ale to je přece blízko, to bys mohl přijet, ne?“

„Aha. Tak to jo. Ale stejně: že tys čekal, jak to dopadne, že jo?“

„Jo, tak ty mě zveš do Průhonic do restaurace? I s manželkami? Tak jo, to bychom mohli.“

„A nemůže se stát, že si tam pro tebe zrovna přijde policie?“

V hotelovém apartmá nastalo po Zemanově poslední větě hrobové ticho. Vypadalo to na nečekaný politický thriller. Pak se Zeman začal hlasitě smát.

Zatímco prezident se evidentně dobře bavil, Babišovi asi moc veselo nebylo.

•••

V politice se hrají šachy. I v ní musíte umět počítat s několika variantami hry a myslet na několik tahů dopředu. Miloš Zeman hraje politické šachy velmi dobře, Andrej Babiš se v tom s ním nemůže měřit. Na Babišovi je vidět, že mnohé z toho, co dělá, dělá impulzivně. Na rozdíl od Zemana, který je chladnokrevný pragmatik.

Babiš byl Zemanovi užitečný v prezidentských volbách 2018. Tam celkově Babiš dělal, co se Zemanovi hodilo. Jenže po jeho znovuzvolení už nebyl Babiš důležitý, začalo se hrát podle prezidentových not.

Tak lze v kostce popsat jejich vztah, k němuž dospěl časopis Reportér na základě schůzek se zdroji z blízkého okolí Miloše Zemana a Andreje Babiše.

„Ta doba, kdy se vzájemně potřebovali, je už pryč. Teď už je zase volná soutěž, v níž dominuje Zeman,“ řekl mi jeden z těchto „insiderů“.

•••

V následujícím textu budeme citovat tři anonymní zdroje z okolí Zemana a Babiše. Jejich informace, které se vzájemně shodovaly či doplňovaly, jsou cenné proto, že ukazují skutečné zákulisí jejich mocenského vztahu. Redakce navíc pro účely tohoto textu mluvila i s řadou dalších zdrojů a politických aktérů, kteří informace potvrzovali a rozváděli.

•••

Pro pochopení Zemanových her je nutné vrátit se do období před prezidentskými volbami.

V říjnu 2017 vyhrála parlamentní volby strana ANO 2011. Prezident Miloš Zeman ihned oznámil, že pověří sestavením vlády vítězného Andreje Babiše. Dal mu jistotu, že se nemusí bát toho, že by mohla vzniknout nějaká antibabišovská koalice.

Od Zemana to byl kalkul. Prezidentské volby se blížily. A Miloš Zeman potřeboval Andreje Babiše, jeho stranu ANO 2011 a jejich voliče, kterých bylo asi 1,5 milionu, aby s jejich pomocí obhájil v lednu 2018 svůj mandát i podruhé.

S Babišem se tehdy do vládní koalice nikdo nehrnul. Demokratické strany považovaly jeho trestní stíhání a další aféry za zásadní překážku pro uzavření partnerství. (Také ČSSD v té době odmítala účast na vládě, v níž by zasedl někdo policejně obviněný.) Babiš tedy v první fázi sestavil menšinový kabinet bez koaličního partnera.

Se seznamem svých ministrů přijel Andrej Babiš na Hrad 28. listopadu 2017. Prezident je bez výhrady přijal, přestože takovou vládu byli ochotni podpořit jen komunisté, a 6. prosince 2017 pak prezident Zeman jmenoval Babiše premiérem vlády, v níž zasedli jen členové ANO či nestraníci nominovaní touto stranou.

•••

Babiš si v té době možná se Zemanem trochu pohrával. Ale opravdu jen trochu a krátce. Před prvním kolem prezidentských voleb Babiš oznámil, že on sám bude volit Miloše Zemana. Avšak žádný pokyn směrem ke svým voličům nedal, což by pro Zemana bylo nejcennější.

„Naši voliči mají svou hlavu a nepotřebují, aby jim nějaký Babiš radil,“ oznámil 11. ledna 2018 Andrej Babiš, den před zahájením prvního kola prezidentských voleb. „Pokud řeknu, že budu volit pana prezidenta, není to překvapení, považuju ho za jednu z nejvýraznějších osobností od revoluce… za člověka, který nekrade, jsou za ním výsledky, drží slovo, jezdí mezi lidi do regionů, nežije s politiky, ale pro politiku,“ uvedl.

Před prezidentskou volbou v roce 2013 přitom Babiš podporoval Karla Schwarzenberga (TOP 09). „Zeman pro mě představuje pokračovatele Klausova kapitalistického mafianismu a korupce,“ pronesl Babiš v lednu 2013 pro Hospodářské noviny.

•••

První kolo prezidentských voleb proběhlo 12. a 13. ledna 2018. Na prvních dvou místech skončili prezident Miloš Zeman a profesor Jiří Drahoš. Ti dva se tedy měli utkat v rozhodujícím druhém kole 26. a 27. ledna 2018.

Zeman nezískal rozhodně tolik, v kolik mnozí jeho příznivci doufali. V první reakci na výsledek prvního kola Babiš doporučil prezidentovi, aby se zbavil kancléře Vratislava Mynáře a poradce Martina Nejedlého.

Mezitím se však odehrála důležitá zápletka: 16. ledna 2018 nezískala Babišova vláda důvěru ve sněmovně.

Což se víceméně čekalo.

Pozornost však byla upřena na prezidenta, jak bude na situaci reagovat. Zeman dával najevo, že bude k Babišovi vstřícný, jak slíbil. Mezi Zemanem a Babišem létaly vzkazy a vzájemná slova podpory. Ale nic nebylo stvrzeno „černé na bílém“.

K posunu došlo až týden před druhou volbou prezidenta.

V pondělí 22. ledna 2018 zasedal celostátní výbor ANO 2011. A ten doporučil, tentokrát i přímo svým voličům, aby ve druhém kole prezidentských voleb hlasovali pro Miloše Zemana.

„Považujeme prezidenta Zemana za velmi zkušeného politika, který stál u mnoha historických momentů naší země, dlouhodobě prosazuje české národní zájmy a bojuje proti ilegální migraci, a v těchto názorech se se stávajícím prezidentem stoprocentně ztotožňujeme,“ řekl první místopředseda hnutí ANO 2011 Jaroslav Faltýnek.

„Proto prosíme naše voliče a sympatizanty, aby dali Milošovi Zemanovi svůj hlas,“ pokračoval Faltýnek.

Dva dny poté, 24. ledna 2018 (a dva dny před zahájením druhého kola prezidentských voleb), přijímal Zeman z rukou Andreje Babiše demisi.

A Zeman ihned, aniž by na cokoli čekal, pověřil v týž den Babiše sestavením druhé vlády.

•••

Celé to budilo dojem, jako by šlo o dojednaný obchod. Babiš „dodal“ Zemanovi část svých voličů za to, že mu nebude klást překážky k premiérské funkci, a naopak mu ještě pomůže při vyjednání podpory ve sněmovně pro jeho druhou vládu.

Když Zeman vyhrál volby a Babišova druhá vláda v koalici s ČSSD pak získala ve sněmovně důvěru, považoval premiér tuto šachovou partii za uzavřenou. Jenže ze strany Zemana šlo – jak ukázal další vývoj – jen o začátek, o jakýsi gambit. Tedy o zahájení hry, ve kterém „hráč obětuje materiál, aby dosáhl nějaké poziční výhody, zostření hry nebo znepřehlednění pozice“.

Zeman si jednoduše vsadil na kartu kulhajícího premiéra, který má tolik vlastních problémů, že bude při vládnutí ochromený a závislý na pomoci z Hradu. Po znovuzvolení prezidentem držel už takřka všechny trumfy v rukou on.

„Teď je vidět, že ten vztah už není rovnoprávný. Miloš Zeman z toho vztahu už žádný užitek nemá. Zatímco Babiš ho stále potřebuje,“ řekl v srpnu 2019 v televizi Seznam politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity s tím, že Andrej Babiš potřebuje prezidenta, který by mu mohl dát milost, pokud by byl odsouzen.

•••

Co vlastně Miloš Zeman chce? Byl by rád, aby Babiše nahradil ve funkci premiéra někdo jiný?

„Ne. On chce jen hrát svou politickou hru,“ řekl jeden ze zdrojů blízkých Hradu. Podle něj má Zeman jasnou strategii, pro kterou je nejlepší slabý premiér. A to Babiš skutečně je. Bez prezidenta by možná neseděl ani v premiérské pozici. Zeman ho teď může tlačit, kam chce. Co jiného by si mohl na sklonku svého politického života přát?

„Zeman nepotřebuje silného premiéra, který bude bez jakýchkoli problémů. Zeman potřebuje kulhajícího koně, jehož si lehce osedlá,“ vysvětlil zdroj.

Zajímavé je, že Babišovi pomáhá ve veřejném prostoru i Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Často a vehementně se ho v různých stanoviscích nebo v komentářích na sociálních sítích zastává. Občas to vypadá, jako by byl zároveň i Babišovým mluvčím. „Nikdo mi to nenařídil. Je to pro mě principiální záležitost,“ řekl mi Jiří Ovčáček s tím, že „to ani s nikým nekonzultuje“.

Podle Ovčáčka vidí Hrad vše jednoduchou optikou výsledků voleb. „Lidé už před volbami věděli, co všechno si s sebou Andrej Babiš nese. A i tak ho volili,“ uvedl hradní mluvčí. Demonstrace proti Andreji Babišovi podle svých slov Ovčáček respektuje, ale zásadně prý nesouhlasí s požadavky na demisi premiéra. „Odmítám, aby tady někdo vyjadřoval na demonstracích jako hlavní požadavek změnu volebního výsledku tím, že se vyžaduje demise premiéra,“ řekl Ovčáček.

V této větě je důležitý důraz, který kladl Ovčáček na slova o „změně volebního výsledku“. Právě o něj jde. Tento volební výsledek Hradu vyhovuje, proto chce prezident zachovat status quo i s problémovým premiérem v čele vlády.

V kruhu svých známých pak prezident doplňuje ještě jednu důležitou premisu svých vztahů s Babišem ve smyslu „my tu Babiše chceme, ale kamarádit s ním nebudeme“.

•••

Co nejvíce přitěžuje Babišovi v jeho funkci? Jsou to hlavně tři kauzy, které šetřili či šetří policisté, případně evropské kontrolní úřady v souvislosti s jeho bývalým podnikáním v holdingu Agrofert.

Jednak jde o trestní stíhání kvůli podezření z padesátimilionového dotačního podvodu v případu Farmy Čapí hnízdo. Začátkem září se v médiích objevilo, že dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch vypracoval návrh na zastavení trestního stíhání, druhý zářijový pátek (po uzávěrce tištěného vydání magazínu Reportér) oznámil vedoucí městský státní zástupce Martin Erazím, že jej skutečně zastavil. Do věci by se ale ještě mohl vložit nejvyšší státní zástupce. Ze zákona má tříměsíční lhůtu, během níž může rozhodnutí o zastavení stíhání zrušit.

Ve stadiu vyšetřování je navíc možná ještě závažnější případ. Policie zkoumá, zda se Babiš nepodílel na daňových podvodech. Řada firem z koncernu Agrofert si totiž ještě v době, kdy ho Babiš vedl, zadávala v relaxačním centru Farmy Čapí hnízdo reklamy v celkové hodnotě blížící se třem stům milionů korun, přičemž jejich výše a účelnost je sporná a podezřelá. Na což české úřady upozornila už v roce 2014 finanční správa v německém Chemnitzu: v této německé oblasti má Agrofert několik svých firem. Policie nyní vyšetřuje, zda nešlo o nezákonnou operaci, kdy si Agrofert vyúčtováním přemrštěných reklam odečetl daňový základ. Novináři z webu Echo.24 navíc zjistili, že když v roce 2014 dostala česká finanční správa informace o možném daňovém úniku, zametla je pod koberec a neoznámila policii. Případ tehdy spadal do kompetence dnešní ministryně financí Aleny Schillerové, Babiš v té době ministerstvo financí vedl.

Babišův osud může také výrazně ovlivnit konečné stanovisko Evropské komise, která se zabývá jeho střetem zájmů. Komise zkoumá, zda Babiš neklame, když tvrdí, že svůj koncern

Agrofert převedl do svěřenských fondů, s nimiž prý už nemá nic společného. Pokud by šetření prokázalo opak, mohla by to Evropská komise považovat za porušení pravidel při udělování dotací do České republiky: nemůže se totiž stát, aby politik seděl v dané zemi ve vládě, a přitom do jeho firem tekly z Bruselu dotace.

•••

Andrej Babiš může mít stále před sebou horký podzim. Nejméně do Mikuláše bude čekat, jak to dopadne se stíháním v kauze čerpání dotací ve Farmě Čapí hnízdo. A taky ho čeká minimálně jedna další demonstrace jeho odpůrců, která by opět mohla mít masovou účast.

Pokud Babiš ustojí podzim, přijde další fáze, kterou můžeme nazývat „pekelné jaro“. V té době má být zveřejněno definitivní stanovisko Evropské komise ke střetu zájmů. A pak tu možná budou také výsledky šetření daňových podvodů za reklamy na Čapím hnízdě.

Pořád platí, že problémy můžou dál narůstat a tlak se může dále stupňovat. Což by byla pro Miloše Zemana skvělá situace. Mohl by si s Babišem hrát, jak chce.

Milost či abolici – přerušení trestního stíhání, o kterém prezident podle ústavy rozhoduje – Babiš neměl jistou. Když jsme to na schůzkách se zdroji blízkými prezidentovi zmínili, dozvěděli jsme se, že se Zeman k ničemu takovému nechystal. „Proč by to dělal? Ztratí výhodu. Možná Babišově ženě a dětem by stíhání přerušit mohl, aby ukázal, že dokáže být soucitný. Ale premiérovi určitě ne,“ řekl časopisu Reportér již jednou citovaný hradní zdroj, který je se Zemanovými názory na tuto věc podrobně seznámen.

•••

Jeden limit v politických hrách Miloše Zemana přece jen existuje. Prezident se nechce dostat do situace, kdy by zde musela být – namísto Babišova kabinetu – úřednická vláda. Ve funkci ji Zeman prosazoval na začátku svého prvního úřadování, když v červenci 2013 nechal po vládní krizi sestavit kabinet v čele s premiérem Jiřím Rusnokem.

Tehdy mu jeho poradci – včetně Martina Nejedlého a Vratislava Mynáře – slibovali, že pro Rusnokovu vládu seženou ve sněmovně potřebnou podporu, avšak plány zkrachovaly. Rusnokův kabinet – přezdívaný „vláda přátel Miloše Zemana“ – důvěru v srpnu 2013 nezískal. Prezident se musel vyrovnat s neúspěchem.

Ideální variantou by pro prezidenta byla Babišova vláda, kterou by mohl z velké části řídit a ovlivňovat. A k tomuto stavu má stále blíž a blíž.

•••

Není se co divit, že Babiš občas odcházel z Lán nebo z Hradu po jednáních se Zemanem se svěšenou hlavou.

Podle dalšího zdroje, s nímž redakce magazínu Reportér celou situaci probírala, se dostal Andrej Babiš letos před létem dokonce do takové situace, že přemýšlel, co by se stalo, kdyby z postu premiéra odešel.

Zdroj blízký oběma politikům řekl, že někdy koncem jara se Babiš zeptal Zemana: „Kdybych to položil, pověříte sestavením další vlády opět člověka z hnutí ANO?“ Babišovi prý šlo zejména o osud byznysu koncernu Agrofert, který se mimo jiné i v důsledku afér a střetu zájmů dostal do obtížné ekonomické situace. Zeman na to prý reagoval ujištěním, že ano.

„Babiš se ho pak dotázal, co by říkal na vládu vedenou Alenou Schillerovou nebo Karlem Havlíčkem,“ sdělil zdroj z okolí Babiše a Zemana.

Schillerová je ministryně financí, do níž Babiš vkládá velké naděje a důvěru. Havlíčka nechal do vlády instalovat teprve 30. dubna 2019 – a to na post ministra průmyslu a obchodu. Tehdy se všichni divili, že z Schillerové a z nového ministra Havlíčka udělal premiér okamžitě i místopředsedy vlády.

Jenže prezident z nich podle našich zdrojů nadšen nebyl. Uznal sice jejich odborné znalosti, ale Babišovi prý řekl, že jsou to „političtí amatéři“.

Zajímavé bylo, jak prezident tuto možnost komentoval v rozhovoru pro internetové vysílání Blesk.cz 5. května 2019: „Já pokládám Andreje Babiše za energického a schopného premiéra a byl bych velmi nerad, kdyby se zachoval zbaběle a složil zbraně. Bojovat se má až do konce. A pokud jde o to, kdo by byl jeho případným nástupcem, nechci do toho mluvit hnutí ANO, ale je celkem logické, že by to měl být některý z funkcionářů tohoto hnutí. Karel Havlíček je velice sympatický ministr a velice zkušený a dobrý ministr, ale pokud se nemýlím, ani není členem hnutí ANO.“

A na přímou otázku novinářů, co by řekl na Alenu Schillerovou, prezident diplomaticky odpověděl: „Tak je členkou hnutí ANO, čili tuto podmínku splňuje. A pokud bychom měli první ženu premiérkou, tak bychom se alespoň zbavili výčitek, že ve vládě jsou především muži.“

Na žádné nadšení to ovšem z jeho strany nevypadalo.

Podle již citovaného zdroje z okolí Babiše byl prezident nakloněn jinému řešení. „Jestli mám pověřit někoho z ANO, tak buď vás, nebo pana Faltýnka,“ dostal prý Babiš jasný signál od Zemana.

Jaroslav Faltýnek, šéf poslaneckého klubu ANO 2011, který donedávna tvořil s Babišem nerozlučnou dvojici ve vedení strany, byl ve hře už jednou – na jaře roku 2018, kdy se poprvé zvažovalo, zda trestně stíhaný premiér Babiš nebude pro vládu přítěží. Faltýnka na rozdíl od Babiše zprostil státní zástupce obvinění v kauze Čapí hnízdo, a tak byl pro takovou pozici „čistější“. Jenže Babiš tehdy usoudil, že ho chce Faltýnek ve spolupráci s jinou mocenskou skupinou připravit o moc, a tak Faltýnkův vliv omezil a výrazně okleštil.

Ani teď se Babišovi varianta s Faltýnkem moc nezamlouvala. A rozhodl se, že bude bojovat i s tím handicapem, že je závislý na prezidentovi.

Hrad je spokojen. „Teď už jsem si jist, že to Andrej Babiš ustojí,“ řekl mluvčí Hradu Ovčáček. A na dotaz, proč si předtím jistý nebyl, odpověděl: „Není to žádné tajemství. Pan prezident to říkal otevřeně. Na Andreji Babišovi bylo jasně vidět, že se bojí davu a demonstrací. Ale teď už je Andrej Babiš v jiné kondici a v jiné situaci. Uvědomil si jednu věc: dokud bude mít u veřejnosti takovou podporu, jakou má, tak nemá smysl to vzdávat.“

•••

V letních měsících přišla vládní krize kolem (ne)odvolání ministra kultury Antonína Staňka. I tady sehrála ústřední roli Zemanova záliba hrát velké šachové partie s nejistým cílem, ale s obrovským mocenským apetitem.

Jak krize vznikla?

Ministr kultury Antonín Staněk přišel někdy na jaře 2019 za předsedou strany Janem Hamáčkem, že chce odvolat generálního ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. Údajně kvůli vážným pochybením, na která přišel resortní audit. Hamáček ministrovi tento krok podle našich zdrojů nerozmlouval. Informaci o záměru dostal i prezident, který byl potěšen, protože Fajta dlouhodobě nesnášel.

Fajt se kriticky vyjadřoval na Zemanovu adresu už před prvními prezidentskými volbami 2013. Prezident pak Fajta odmítl v roce 2014 jmenovat profesorem, přestože s jmenováním souhlasila vláda. Ministr Staněk tedy Fajta v dubnu 2019 odvolal. Jenže začali protestovat lidé pracující v kultuře. I uvnitř ČSSD začal boj. V této přetlačované nakonec v sociální demokracii zvítězila skupina kolem místopředsedy strany Romana Onderky a nyní již bývalého poslance Evropského parlamentu Miroslava Pocheho, kteří tlačili na odstranění Antonína Staňka z vlády.

Hamáček nakonec musel kvůli vnitrostranickému pnutí navrhnout Staňkovo odvolání. S tím ovšem zásadně nesouhlasil Zeman a z premiéra Babiše si v té chvíli udělal jakéhosi pošťáka pro přenášení vzkazů do vlády a k Hamáčkovi. Hamáček ovšem na odvolání ministra Staňka trval.

Zeman se naštval a začal si hrát – tentokrát s ČSSD. Tím, že nechtěl přijmout demisi Staňka, nejdříve jen brnkal sociální demokracii na nervy. Po dlouhé době nakonec Staňka odvolal, ale zasekl se a odmítal jmenovat nového ministra kultury, jehož ČSSD navrhla. Šlo o starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu, který byl v dubnu 2019 zvolen místopředsedou ČSSD. (Prezident Zeman ho tehdy na sjezdu pochválil jako schopného a úspěšného regionálního politika.)

Případ spěl téměř k ústavní krizi. A pro mnohé z toho byl guláš, v němž se dalo těžko vyznat, natož zjistit skutečné motivace všech aktérů sporu. Jenže v zákulisí šlo Zemanovi úplně o něco jiného než o odbornost nového ministra kultury, na kterou oficiálně poukazoval. Podle našich hradních zdrojů mu šlo o vytlačení ČSSD z vlády.

•••

„Zeman chtěl týrat ČSSD, aby z vlády sami odešli. Chtěl dosáhnout toho, aby byl Babiš nucen vládu udělat v podstatě s ním. Byla by to vláda jen s mírnou rekonstrukcí, takže by ani nepotřebovala hlasování o důvěře,“ řekl zdroj blízký Hradu.

Babišova vláda by tak fungovala dál – jen s tím rozdílem, že by v ní neseděli ministři ČSSD, ale nominandi Miloše Zemana. ČSSD měla ve vládě pět ministrů. A v plánu bylo, že Zeman by z nich nechal ve vládě sedět šéfa resortu zemědělství Miroslava Tomana, který byl beztak spíše příznivcem Zemana než ČSSD.

Navíc si prezident počítal k dobru i ministryni spravedlnosti Marii Benešovou. Do vlády ji sice k nelibosti všech instaloval premiér Babiš v dubnu 2019 jako nestraničku, ale Zeman by měl v její osobě jistotu, že mu bude nakloněna přinejmenším stejně jako Babišovi. Benešová byla poradkyní prezidenta a patří dlouhodobě do tábora jeho spojenců.

Babišovi se prý tato rekonstrukce nakonec zamlouvala. Uměl si představit, že by už nemusel snášet požadavky sociálních demokratů. Nejvíce ho v tomto ohledu „trápí“ ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která si často nebere servítky a své kolegy z vládní strany ANO včetně premiéra kritizuje či popichuje. Prezident Zeman zase nemá rád ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který se na jeho vkus až příliš profiluje proti Rusku a Číně.

•••

Variantou bylo: ČSSD pryč a pět lidí Miloše Zemana ve vládě bude. Ale Babiš najednou začal navrhovat, že by v rámci rošád přehodil Lubomíra Metnara z obrany na vnitro, což se však Zemanovi nelíbilo a úvahu o možném ovládnutí vnitra nějakým Babišovým člověkem stopnul.

Jenže nakonec vše – z jejich pohledu – zkomplikoval Jan Hamáček. Zeman i Babiš počítali s tím, že to Hamáček po všech těch tahanicích a poníženích, do nichž ho dostávali, vzdá, sám bouchne dveřmi a z koalice odejde. Avšak Hamáček je zaskočil.

Z vlády neodešel, Šmarda stáhl kandidaturu na ministra kultury a ČSSD navrhla zničehonic a dost překvapivě na post šéfa resortu kultury Lubomíra Zaorálka, bývalého ministra zahraničí z vlády Bohuslava Sobotky. Zaorálek – ačkoli si často vjížděl s Babišem do vlasů a dost kriticky vystupoval i proti Zemanovi – najednou našel u svých protivníků pochopení. Babiš i Zeman s jeho nominací souhlasili.

Předseda ČSSD Jan Hamáček šachovou partii prezidenta Zemana pochopil zřejmě až na samém konci této epizody. Přiznal se k tomu 27. srpna 2019 v televizi Seznam. „Po té krizi jsme moudřejší. Hlavním cílem letní operace bylo dostat sociální demokracii z vlády. Tento cíl se nepovedl. Pan prezident, který vždy využije možnost překreslit hřiště, by se určitě nezlobil, kdyby si do té nové, rekonstruované vlády mohl jmenoval své ministry,“ řekl Hamáček.

Miloš Zeman sice nedosáhl svého, ale podle zdrojů Reportéra to bere – tak jako v jiných případech – čistě pragmaticky. Když nevyšel velký plán, vyjde mu ten malý. Se Zaorálkem bude nacházet lepší porozumění pro čínské sbližování. Zaorálek byl totiž v minulé vládě tím, kdo podporoval vstřícnost k česko-čínskému partnerství. V tomto ohledu stojí se Zemanem na jedné straně právě proti ministru zahraničí Petříčkovi.

„Zaorálek je pro Zemana známá postava. Ví, co od něj může očekávat,“ řekl zdroj blízký Hradu.

•••

Ondřej Závodský pracoval v letech 2014 až 2017 jako náměstek ministra financí. Jeho nadřízeným byl Andrej Babiš, který v té době zastával funkci ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky.

Závodský vydal letos publikaci Čas oligarchů, jejich sluhů a nepřátel. A v jedné pasáži zmiňuje, jak si Babiš zpočátku užíval svého dominantního postavení oligarchy ve vládě. „Jeho radost, když někdo z ,velkých kluků‘ (dalších miliardářů – pozn. red.) něco potřebuje, a on si ho může vychutnat, byla očividná a až dětinsky škodolibá,“ napsal Závodský. Když mu, jak stojí v knize, přišla zpráva s žádostí jiného oligarchy, pokaždé s neskrývanou rozkoší opakoval: „Ten kokot… bude muset ještě žmúlať čepicu.“ (Žmoulání čepic je v tomto případě synonymum pro pokorné vyčkávání podřízených, až budou přijati a vyslechnuti nejvyšším bossem.)

Ale jak Závodský vzápětí dodal, „žmoulání čepice“ v Průhonicích „velké kluky“ přestalo bavit a snažili se Babišovu moc vyvažovat posilováním svých mocenských struktur. „Podle mých informací je pro ostatní oligarchy občas jednodušší svůj požadavek vykšeftovat s prezidentem, který pak, za pomoci vlastních pák, daný požadavek může vyjednat s Babišem,“ napsal bývalý Babišův náměstek. (Dodejme, že pokud někdo s prezidentovým vlivem vysloveně kšeftuje, budou to nejspíš jeho nejbližší spolupracovníci, nikoli on sám.)

Doba „žmoulání čepic“ ovšem ve velké míře skončila, když se stal Babiš premiérem a Zeman měl jistý svůj druhý prezidentský mandát. Babišova domnělá reputace všemocného vládce utrpěla šrámy nejen mezi některými voliči, ale i mezi ostatními miliardáři a oligarchy. A tak zatímco dříve k Babišovi skutečně chodili „žmoulat čepici“, teď už z něj takový respekt nemají. A čekají, kdy padne na dno…

•••

Andreji Babišovi je dnes možná líto, že jeho hnutí nepostavilo vlastního prezidentského kandidáta. Zda by třeba takový Martin Stropnický skutečně Zemana porazil, nikdo zpětně nezjistí, že by mu ale s podporou hnutí ANO mohl být vážným soupeřem se slušnými šancemi, je téměř jisté.

Ještě větší chyba se ale Andreji Babišovi stala jaksi mimoděk, během jeho naskakování na různá více či méně populistická témata. Původní elektorát jeho hnutí z roku 2013 se ponejvíc skládal ze zklamaných bývalých voličů pravicových stran – dohromady dali zhruba dvě třetiny tehdejšího Babišova volebního zisku. O část těchto voličů zase přišel, ale bohatě je nahradil přetažením voličů levicových stran, zejména sociální demokracie a komunistů. Tím ale zároveň „vlezl do Zemanovy politické ohrádky“. Babišovi současní voliči se do velké míry překrývají s elektorátem Miloše Zemana. Ovšem s tím, že Zeman má u těchto voličů silnější pozici.

Takže kdyby si snad premiér dovolil udělat něco špatného proti prezidentovi, ztratí nejspíš u podstatné části z nich podporu. I proto se premiér do souboje s prezidentem nepustí. Kdyby šel proti Zemanovi, ukrojil by si tím sám koláč svých příznivců. Zeman to dobře ví, a pokud pracuje analytický tým Andreje Babiše správně, ví to nejspíš i premiér.

•••

Miloš Zeman a Andrej Babiš jsou do jisté míry stejní. Oba jsou egoisté a predátoři.

Ovšem jeden rozdíl je mezi nimi zásadní. Zatímco Zemanovi dělá dobře, když ho nepřátelé nenávidí, Babišovi je to líto. Toužil po úspěchu a uznání. Přitom si z něj větší část veřejnosti, která ho nevolila, dělá legraci, má ho za polického kašpara, nebo ho přímo nesnáší. Takovou image má však Babiš u veřejnosti i díky Zemanovi.

Prezident si z něj tak i nadále může dělat legraci a dávat k dobru bonmoty, „zda nehrozí, že si pro něj přijde policie“, jak ukazuje historka z volebního štábu Miloše Zemana zmíněná na začátku článku.

Ostatně když tehdy prezident s Babišem domluvil, odevzdal telefon mluvčímu Ovčáčkovi a kancléř Hradu Vratislav Mynář ihned Zemanovi zdůrazňoval: „Ale podívejte se – on nevolal Babiš, on ho Jiří (Ovčáček) musel vytočit.“

„Já vím,“ řekl na to údajně Zeman.

Jeho vztah k Babišovi opravdu není nijak srdečný, ale zcela účelový.

•••

Nebýt Andreje Babiše, nebyl by tu možná podruhé Miloš Zeman. Nebýt Miloše Zemana, možná by byl Andrej Babiš silnější a suverénnější. Nebo by už možná podlehl tlaku a politiku opustil.

Na vzájemné spolupráci vydělávali oba. Do role silnějšího partnera ve „společném mocenském podniku“ se ale postupem času jasně dostal Miloš Zeman. A Andreji Babišovi tak k řešení všech jeho dalších starostí – od orgánů činných v trestním řízení až po hospodaření holdingu Agrofert – přibude ještě další nepříjemnost. Čím dál tím častěji bude muset před prezidentem „žmoulat čepici“. Takhle si asi politiku při svém vstupu do ní nepředstavoval. •

Projekt mapující zákulisí moci podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky (www.nfnz.cz).