Marie Benešová. Žena, která umí podlehnout politikům

Čerstvě jmenovaná ministryně spravedlnosti Marie Benešová udělala v minulosti řadu dobrých skutků. Třeba, když v roce 2007 kritizovala takzvanou justiční mafii, která z politických důvodů zachraňovala tehdy stíhaného šéfa lidovců a ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka.

To byl tehdy od špiček justice na čele s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou a ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem skutečně zvrácený úkol, který byl v přímém rozporu s principem nezávislosti státního zastupitelství. Snaha „justiční mafie“, jak ji Benešová označila v jednom rozhlasovém rozhovoru, měla jediný cíl: zachránit vládu Mirka Topolánka, v níž byli lidovci v koalici s ODS a Zelenými.

Nutno podotknout, že v roce 2007, kdy Benešová mluvila o justiční mafii, byla stínovou ministryní spravedlnosti ČSSD. Co však udělala dobrého ve funkci nejvyšší státní zástupkyně, než ji v roce 2005 na tomto postu vystřídala právě Renata Vesecká? Byly to podle mého soudu dvě věci.

O co se zasloužila

Prosadila vznik specializovaných odborů závažné hospodářské kriminality, které pomohly k tomu, že se dotáhly do konce pozoruhodné případy spojené s konkursní mafií či úplatným soudcem Jiřím Berkou, nebo kauzy týkající se mafiána Radovana Krejčíře či velkého stavebního podvodu jménem H–Systém.

Posun v těchto případech ovšem nebyl přímou zásluhou Marie Benešové. Byla to kvalitní práce některých žalobců ze specializovaných odborů závažné hospodářské kriminality, kteří často procházeli různými ataky, aniž se jich někdo z nadřízených účinně zastal.