Matematik a dramatik René Levínský se poslední rok věnuje modelům o šíření epidemie a dopadům protiepidemických opatření na lidské chování. Zásadní chyba se podle něj stala už na podzim, kdy se epidemie vymkla kontrole. Neexistuje zde také respektovaná instituce věnující se ochraně veřejného zdraví a toxická je podle něj i role lobbistů brojících za montovny.
V mládí měl vážné problémy se srdcem, kvůli kterým ukončil sportovní kariéru. Je nejdéle žijícím Čechem s implantovaným defibrilátorem. Kdysi se Jiří Dostal, vedoucí lékař Centra sportovní medicíny, sám věnoval atletice, nyní pomáhá vrcholovým sportovcům mimo jiné dostat se zpátky do tréninku po prodělání nemoci covid-19.
Ač to působí neuvěřitelně, tento díl podcastu Host Reportéra přináší vůbec první rozhovor s majitelem jednoho z nejlépe hodnocených řemeslných minipivovarů v Česku. „Možná to je tím,“ směje se letos padesátiletý Václav Vomáčko, který stojí za značkou Černý potoka, „že jsem nejen šéfem, ale taky uklízečkou, závozníkem, skladníkem, grafikem, prostě vším; a na nějak promyšlenou propagaci už moc času nezbývá.“
Čerstvě pětašedesátiletý František Skála, jeden z nejoblíbenějších výtvarníků českých, má v ateliéru spoustu hlíny, kytarové banjo a dva levitující vycpané racky. „Mořským rackem bych byl rád,“ utrousí. „Jsou srandovní, když se procházejí po pobřeží jako doktůrci. Líbí se mi, jak se ve vzduchu skoro nehýbou, jenom rozhlížejí, nebo jak se jen tak pohupují na vlnách. Připadá mi, že jsou svobodní, takže bych byl rackem raději než třeba jezevcem v noře; byť se poslední dobou jako jezevec občas cítím.“
Ponořit se do dění kolem velké expedice Tatra kolem světa 2, která odstartovala přesně před rokem, představuje poněkud toxický zážitek. Od startu ji provázely spory, původní tým se postupně rozpadal, plány zkřížil covid. Přesto se nyní Tatra chystá na druhou etapu do Afriky a těsně před odjezdem vydává prohlášení s podivuhodným titulkem „Tatra kolem světa 2 inspiruje, a to jak v cestování, tak i v mezilidských vztazích“. Nic bohužel nemůže být vzdálenější pravdě.
Argumentem, proč se nechat očkovat, i když jste třeba mladší, je takzvaný dlouhý covid. Ten postihuje relativně dost lidí: jde o to, že akutní fázi nemoci překonáte (klidně i snadno), ale dlouho poté vás trápí únava, bolesti kloubů či potíže s dýcháním.
Odkaz státního převratu 25. února 1948, kdy začali vládnout komunisté a Československo se připojilo k sovětskému mocenskému bloku, zůstává živý pro Jaroslava Blahníka ze středočeské Sadské. „Už třicet dva let žijeme v demokracii, ovšem Andrej Babiš vytáhl komunisty zpět k moci,“ říká majitel pneuservisu, jemuž nestačí jezdit do Prahy na demonstrace a rád ve svém městě pobuřuje.
Lidé v koronavirové situaci začali mnohem více spořit, nemají za co utrácet a chtějí větší rezervy, říká Libor Vošický, šéf Stavební spořitelny ČS. Krizová situace spolu s růstem cen bytů podle něj nabízí příležitost ke změnám v přístupu k bydlení. Města budou muset přemýšlet o bytech pro důležité profese, finanční ústavy zase o lepších službách pro své zákazníky.
Proč premiér, jenž si dlouho pečlivě budoval obraz geniálního manažera, nezvládá krizi způsobenou pandemií koronaviru? Andrej Babiš nedůvěřuje druhým, nenaslouchá, řeší nepodstatné detaily místo zásadních věcí. Vidíme unaveného podrážděného muže, jehož nezachraňuje ani křik na zasedáních vlády, ani dříve úspěšný marketing.
Vedoucí oddělení jednoho z ústavů Akademie věd ČR upozornila na nesrovnalosti v odborném článku, přitom se zjistilo, že podobné podivnosti se objevily v dalších článcích týchž autorů. Etická komise ústavu jí dala za pravdu, i když prý nelze říci, zda šlo o úmyslné falšování dat. Výsledek? Mimo jiné to, že ona vedoucí oddělení musela ústav opustit. A šéfka Akademie věd jí sdělila cosi ve smyslu, že „hrát si na Husa za všech okolností není rozumné“.
Pracoval v kuchyních v Austrálii a v Itálii. Pak Oldřich Heřman poznal svou budoucí ženu a společně pekli v Irsku, Anglii, Německu, Rakousku a nakonec na Islandu. Poté se vrátili do Česka a v Jihlavě otevřeli populární rodinnou pekárnu Veselo. Nabízí vymazlené chleby s lidskými jmény i nevšední atmosféru. „Je skvělé pozorovat momenty, kdy se u nás potkají lidé, kteří se dlouho neviděli, a dají se do řeči,“ říká podnikatel.
Pandemické restrikce, včetně zavřených škol, se podepisují na psychice adolescentů. Během puberty hledáte, kdo jste, kam patříte, co vás baví. K tomu nutně potřebujete vrstevníky a to i ty, s nimiž si nerozumíte. „Je potřeba si uvědomit, že v rámci ,kmene‘ potkáváme ,i ty druhé‘, kteří nepatří do naší party, nejsou naši nejlepší kamarádi. Proti nim se vymezujete a i tím se stáváte sami sebou,“ vysvětluje Vlaďka Bartáková, psychoterapeutka a matka čtyř synů, z nichž tři jsou zrovna v pubertě.
Už na jaře počítal s tím, že přijde podzimní vlna koronaviru a nová omezení. Vypověděl proto včas smlouvu na lukrativní adrese a očesal i další náklady. „Vietnamci se umí vždy přizpůsobit,“ říká Viet Do Pham, devětadvacetiletý právník, který se narodil ve Vietnamu, ale vyrůstal a studoval v Česku. Je členem Asociace mladých vietnamských podnikatelů a majitelem firmy nabízející zvyšující obuv pro muže.
Pandemické restrikce, včetně zavřených škol, se podepisují na psychice adolescentů. Během puberty hledáte, kdo jste, kam patříte, co vás baví. K tomu nutně potřebujete vrstevníky a to i ty, s nimiž si nerozumíte. „Je potřeba si uvědomit, že v rámci ,kmene‘ potkáváme ,i ty druhé‘, kteří nepatří do naší party, nejsou naši nejlepší kamarádi. Proti nim se vymezujete a i tím se stáváte sami sebou,“ vysvětluje Vlaďka Bartáková, psychoterapeutka a matka čtyř synů, z nichž tři jsou zrovna v pubertě.
Pracoval v kuchyních v Austrálii a v Itálii. Pak Oldřich Heřman poznal svou budoucí ženu a společně pekli v Irsku, Anglii, Německu, Rakousku a nakonec na Islandu. Poté se vrátili do Česka a v Jihlavě otevřeli populární rodinnou pekárnu Veselo. Nabízí vymazlené chleby s lidskými jmény i nevšední atmosféru. „Je skvělé pozorovat momenty, kdy se u nás potkají lidé, kteří se dlouho neviděli, a dají se do řeči,“ říká podnikatel.
Česko už mělo nejlepší tenisty i tenistky světa, nejlepší hokejisty i fotbalisty. Nejlepšího hráče či hráčku stále populárnějšího florbalu má však historicky poprvé. Seznamte se… Reprezentační kapitánka, absolventka farmaceutické chemie a multisportovní talent Eliška Krupnová.
Žádný lék Sputnik by z Putinova Kremlu nepřiletěl jen tak. Otevřel by další vstupní bránu či branku k dalšímu sbližování, které by ale bylo jen jednostranné.
Hudebním glosátorem Reportéra je Márdi, člen Vypsané fiXy, nejslavnější skupiny ze San Piega (rozuměj z Pardubic).
ADVERTORIAL: Loni 13. listopadu vypršela lhůta pro podání přihlášek do výběrového řízení na místo generálního ředitele Národní knihovny České republiky. A 8. prosince pak zasedla výběrová komise tvořená zčásti členy garanční rady Národní knihovny a zčásti úředníky ministerstva kultury, aby z přihlášených pěti uchazečů vybrala maximálně tři, ze kterých si ministr Zaorálek vybere toho pravého.
Národní poklad, nebo vodní prase? Žádná jiná ryba nemá mezi Čechy tak rozporuplnou pověst. Někdo si bez ní neumí představit Štědrý večer. Jiným smrdí bahnem a může za špinavé rybníky. Další vidí hlavně utrpení při výlovech a v kádích. Našli jsme restauratéra a rybníkáře, kteří českému kaprovi chtějí vylepšit pověst. A udělat z něj lahůdku, nad kterou by už nebylo tak snadné se ofrňovat.
Téměř tisícovka lidí od Asie přes Afriku a Evropu až po Ameriku se před pětatřiceti lety, v říjnu 1985, zapojila do pozoruhodného projektu. Roztroušeni po celé planetě zmáčkli v téže chvíli spoušť fotoaparátu – a kdo ho neměl, onu chvíli jen nakreslil. Projekt zorganizoval japonský fotograf a novinář Eiji Tajima; jistou, ne nepodstatnou roli v něm sehráli i Češi.
Když mi bylo sedmnáct, jezdili jsme s přítelem na Velkou Ameriku, což je vápencový lom mezi Karlštejnem a Mořinou. Vstup tam byl sice zakázaný, občas policie udělala zátah, ale měli jsme pocit, že nás se to netýká.
Koncem listopadu vyjdou Dvě slunce, nová deska Anety Langerové. Je o prostoru, hlavně tom vnitřním, který si každý z nás musí udělat a v němž se musí cítit pevný a jistý, aby venku obstál.
Nejistot, které k pěstování zeleniny odjakživa patří, není zrovna málo. Ať už je to počasí, nejrůznější hmyz a choroby, nesnadný odbyt... Letos na začátku jara se přidala další obava: kdo sklidí úrodu? Cizinci, bez kterých se zemědělství v posledních letech neobejde, přišli o možnost překračovat hranice. Jak si s tím poradila rodina Litochlebových v polabských Konětopech, dokumentoval fotograf Karel Cudlín.
