Kauza

Další problém Babiše na Čapím hnízdě. Fígle s fiktivní reklamou

14 / 07 / 2019

Farma Čapí hnízdo, kvůli které je obviněn premiér Andrej Babiš, by musela být celá polepená reklamou. Vykázala totiž takové tržby za propagaci, že by tam prakticky pořád po dobu pěti let muselo viset 1 100 billboardů. Nevěříte? Vyplývá to z veřejně přístupných dokumentů. Několik set milionů za reklamu tam ovšem utratily výhradně firmy skupiny Agrofert založené Andrejem Babišem.

Farma Čapí hnízdo, kvůli které je obviněn premiér Andrej Babiš, by musela být celá polepená reklamou. Vykázala totiž takové tržby za propagaci, že by tam prakticky pořád po dobu pěti let muselo viset 1 100 billboardů. Nevěříte? Vyplývá to z veřejně přístupných dokumentů. Několik set milionů za reklamu tam ovšem utratily výhradně firmy skupiny Agrofert založené Andrejem Babišem.

Zapomeňte na surikaty, klokany a lemury. Největším tahákem na Čapím hnízdě byly billboardy, reklamní stojany a letáky.

Farma, kvůli níž Andreje Babiše i jeho rodinu obvinila policie z možného dotačního podvodu, byla v prodeji reklamy papírově tak úspěšná, že by musela patřit mezi nejvýznamnější prodejce inzerce v Česku.

Podivuhodné přitom je, že potenciál farmy s hotelem, restaurací a zvířaty, objevily a za reklamy platily pouze společnosti z Babišova holdingu Agrofert.

To vše ukazují úřední dokumenty včetně oficiálních výročních zpráv.

Kvůli údajně mimořádné úspěšnosti inzerce na Čapím hnízdě může mít Andrej Babiš stejné potíže jako kvůli padesátimilionové dotaci z evropských peněz.

Inzertní příjmy do firmy totiž plynuly již v době, kdy se areál teprve stavěl a farma dokázala prodat během necelých pěti let reklamu za téměř tři sta milionů. To je v tomto oboru opravdu hodně peněz.

Dokonce tolik, že reklama na Čapím hnízdě přitáhla zájem policie a daňových poradců.

Pro první představu: za takové peníze, jaké se na Čapím hnízdě údajně dohromady proinzerovaly, by mohlo viset po republice 1 100 billboardů celý rok po dobu pěti let.

 

Druhý příběh na počátku

Začátek reklamního příběhu na Čapím hnízdě je v zásadě stejný jako u mnohem známějšího případu problematické dotace. Andrej Babiš čekal se svými dětmi ve frontě v pražské zoo na krmení koz. Čekání nesnáší, tak si řekl, že udělá něco podobného, tedy vlastní farmu se zvířátky. Aspoň tak to vyprávěl zachycený na kameru v dokumentu Matrix AB.

„Dotační příběh“ Čapího hnízda se, jak známo, řeší už několik let. Jde v něm o to, zda farma s počátečním rozpočtem 525,5 milionu získala padesátimilionovou evropskou dotaci určenou pro malé firmy podvodem, nebo ne. Andrej Babiš říká, že případ je „kampaň“ a „účelovka“ a vše bylo podle zákonů. Evropský úřad pro boj proti podvodům, známý pod zkratkou OLAF, dospěl na konci roku 2017 k jinému závěru: podle nich nebyla farma malý podnik, ale byla propojená s firmami Andreje Babiše, dotaci dostat neměla a v žádosti o podporu byly nepravdivé informace. Letos v březnu navrhl policejní vyšetřovatel podat obžalobu, rozhodnout o ní měl státní zástupce. (Začátkem dubna, v době uzávěrky tohoto vydání magazínu Reportér, nebyl jeho postoj známý.)

„Reklamní příběh“ Čapího hnízda je naproti tomu teprve na začátku a na světlo se dostává jen díky vyšetřování problematické dotace. V kostce řečeno: vznik a splácení Čapího hnízda v době, kdy podle vyjádření Andreje Babiše patřila farma jeho dětem a partnerce, zafinancovalo dvacet sedm firem z holdingu Agrofert z Česka, Slovenska a Německa, a to prostřednictvím objednané reklamy. Vyplývá to z dokumentace k žádosti o dotaci, posudků, zprávy OLAF a účetních závěrek Farmy Čapí hnízdo.

 

Hodně reklamy

Ale pojďme ještě více do hloubky. Každý podnikatel žádající o dotaci na rozvoj musí prokázat životaschopnost chystaného projektu. V případě akciové společnosti Farma Čapí hnízdo to mělo vypadat následovně. Hned po svém otevření v roce 2010 měla farma s restaurací, 64 lůžky a kongresovým sálem pro 170 osob utržit osmatřicet milionů, v následujícím roce milionů osmdesát a pak mířit k devadesáti a ke stovce. Již od otevření měla být farma zisková a vytvářet dost peněz na splácení úvěru – 380 milionů, které si půjčila u banky HSBC.

V žádosti o dotaci vyčíslila Farma Čapí hnízdo roční poptávku po svých službách na Olbramovicku, třináct kilometrů jižně od Benešova po silnici R3: mělo to být dvacet kongresů po sto a více lidech, třicet menších seminářů, dva tisíce přespání turistů z Česka, tisíc nocležníků ze zahraničí, čtyřiadvacet akcí ve sportovní hale ve tvaru čapího hnízda, ustájení deseti koní a prodej 420 hodin jízdy na nich.

Vedení farmy v čele s Janou Mayerovou (tehdy Nagyovou), tehdejší dotační specialistkou a později poradkyní Andreje Babiše na ministerstvu financí (nejde o partnerku Petra Nečase), to doložilo dotačnímu úřadu třemi smlouvami o spolupráci. Počínaje rokem 2010 holding Agrofert slíbil dvacet firemních akcí, dva „polní dny“ a jednu výstavu zemědělské techniky. Ve smlouvě podepsané Andrejem Babišem si Agrofert mimo jiné vyhradil, že „farma projedná veškeré změny týkající se projektu, které by mohly ovlivnit zamýšlené aktivity Agrofertu s Agrofertem“.

Deset až patnáct firemních nebo kulturních akcí slíbila Umělecká agentura Pelíšek. A pět až deset firemních nebo sportovních akcí měla zprostředkovat prostějovská agentura TK PLUS spojená s tamním tenisovým klubem TK Agrofert Prostějov.

A pak tu ještě byly očekávané příjmy z reklamy. V dokumentaci k dotaci jsou o ní jen letmé zmínky, přestože měla již od počátku tvořit jeden z finančních pilířů farmy. (Magazín Reportér získal dokumentaci před třemi lety od úřadu ROP Střední Čechy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, když připravoval text právě o dotaci pro Čapí hnízdo.)

V žádosti o dotaci se píše, že areál bude využit pro propagaci domácích a zahraničních firem formou „komerčního využití prostor areálu pro reklamu a firemní prezentace v areálu“.

Cena inzerce v prostorách Čapího hnízda měla být „individuálně stanovená“. „Probíhají jednání se zájemci o reklamní prostory v rámci farmy, což podle předběžných výsledků jednání představuje rovněž nezanedbatelné příjmy. Dnes v současné době odhadujeme na min. cca 20–25 milionů ročně s pravděpodobností dalšího růstu,“ uvádí se v žádosti. Na jiném místě jsou odhadované příjmy z inzerce popsány už jen jako „prodej reklamy-prezentace na sportovních akcích ve výši 25 milionů korun ročně“.

Už to představovalo hodně reklamy ve srovnání s jinými plánovanými příjmy farmy. Pro srovnání: celodenní pronájem kongresového sálu pro 170 lidí měl přijít na 85 tisíc na den, restaurace pro 150 lidí vyšla na 40 tisíc a krytá jízdárna ve tvaru čapího hnízda pro 300 lidí na sto tisíc korun.

Pochyby o číslech, podle nichž mělo Čapí hnízdo získávat ročně až 25 milionů z reklamy, měl ekonomický expert, který pro dotační úřad vypracoval posudek.

Jak nedávno upozornil server iRozhlas.cz, ekonom Karel Mojžišík reálnost příjmů z reklamy zpochybnil již v půlce roku 2008. Tehdy do posudku napsal, že „projektovaný příjem ve výši 25 milionů se zdá být značně nadhodnocený“ a že v projektu chybí jakákoliv zmínka o počtu a ceně reklamních ploch. Po „konzultaci s dalšími podnikateli v oblasti reklamy“ došel k maximálně poloviční hodnotě, tedy 12,5 milionu ročně. Projekt označil jako finančně nepřesvědčivý a kvůli nejasným příjmům těžko průchodný.

„Dotace na podporu a rozvoj podnikání musejí mít jasnou ekonomickou návratnost. Tyto dotace nejsou určeny na podporu ztrátového podnikání,“ říká Lukáš Wagenknecht, bývalý auditor a rok a několik měsíců Babišův náměstek, než se spolu názorově rozešli. „Pochybná návratnost je další důvod, proč tato dotace neměla být přidělena,“ míní nedávno zvolený senátor s podporou Pirátů.

 

A ještě víc reklamy

Na Čapím hnízdě však bylo, co se týká skutečných příjmů, vše jinak. Znalec a podnikatelé v reklamě se „mýlili“ – to berte v uvozovkách.

Z farmy se papírově stal reklamní obr.

Z šetření OLAF, policie a dalšího posudku vyplynulo, že na farmu začaly přicházet peníze za reklamu už v roce 2009, kdy se teprve stavěla. Oficiálně pro hosty otevřela až v půlce roku 2010. Peníze za reklamu farmě proudily ve výši 65 až 70 milionů ročně (viz tabulka) minimálně do konce roku 2013, kdy celý projekt oficiálně spolkla společnost IMOBA, jež patřila Andreji Babišovi a která dlouhodobě spravuje a vlastní nemovitosti skupiny Agrofert. (V onom roce vypršelo pětileté období, kdy farma nesměla podle dotačních podmínek změnit majitele.)

Podle zprávy OLAF a znaleckého posudku tvořily příjmy z reklamy 70 až 99 procent všech tržeb Čapího hnízda. Tržby z hlavní činnosti – turistiky, pronájmů, ubytování nebo jízd na koni – byly proti tomu minimální. V některých letech nestačily ani na mzdy zaměstnanců, natož na splácení úvěru. Reklamu si podle zprávy vyšetřovatelů ve sto procentech případů objednaly společnosti z holdingu Agrofert z Česka, Slovenska a Německa (seznam firem v boxu).

IMOBA jako nový vlastník farmy pro vyšetřovatele OLAF uvedla, že farma začala využívat reklamní plochy kvůli ekonomické krizi jako nový zdroj příjmů a bez toho by tehdy zkrachovala. Jak vyšetřovatelé vypíchli, krize naopak nezabránila farmě ve stejné době vyplácet vedoucímu pracovníkovi mzdu přes pět milionů ročně.

 

Policie zkoumá

O reklamu na Čapím hnízdě se již před rokem začala zajímat i česká policie. Letos v březnu uvedl server Neovlivní.cz, že případ dostal samostatnou spisovou značku a policie šetří možné daňové úniky spojené s touto reklamou. Informaci potvrdilo městské státní zastupitelství v Praze.

Mluvčí skupiny Agrofert uvedl, že společnost nic neví o tom, že by se o reklamu na Čapím hnízdě zajímaly jakékoliv státní orgány. „Trváme na tom, že vše kolem Farmy Čapí hnízdo proběhlo zcela v souladu se zákony,“ uvedl Karel Hanzelka. Komentář k reklamě za téměř 300 milionů utracených skupinou Agrofert na Čapím hnízdě odmítl s tím, že jde o interní věc soukromé společnosti.

Podle jedné takové reklamní smlouvy, uzavřené mezi farmou a Agrofertem Deutschland, měly být na Čapím hnízdě a okolí k dispozici reklamní nosiče, stojany a brožury s firemním logem,

v areálu se měla promítat televizní reklama a probíhat akce na poradenství potenciálním zákazníkům. Podle týdeníku Echo24 byla tato smlouva uzavřena na celý rok 2012 za 350 tisíc eur, tedy necelých devět milionů korun. Na smlouvu upozornil českou finanční správu v roce 2014 německý finanční úřad, podle časopisu Echo24 však správní řízení k žádnému doměření daně nevedlo.

Podle lidí z reklamní branže je šedesát až sedmdesát milionů korun, které Čapí hnízdo fakturovalo ročně firmám ze skupiny Agrofert, velký balík peněz.

„Průměrná ceníková cena malého billboardu je osm tisíc korun na měsíc, se slevami tak šest tisíc. Za šedesát milionů byste pořídil opravdu spoustu billboardů,“ říká jeden z prodejců s tím, že největší jednotlivý zákazník – mediální agentura – nakoupí pro své klienty billboardy zhruba za třicet milionů ročně. Jiný specialista z mediální agentury sestavil pro magazín Reportér kampaň, co se dá za 65 milionů ročně na trhu koupit. A je toho dost.

Na výběr je třináct tisíc billboardů na měsíc nebo 1 100 billboardů na celý rok, nebo stejné množství obřích bigboardů na měsíc, případně 8 125 osvětlených vitrín na zastávkách městské dopravy na měsíc. Za stejné peníze je také možné koupit zhruba dva tisíce reklamních spotů v televizi, které uvidí 685 milionů diváků starších patnácti let. „V každém soukromém rádiu byste měl sedmnáct spotů každý den po dobu celého roku a celkově byste oslovil takovou kampaní 2,5 miliardy posluchačů ve věku dvanáct až 79 let,“ vysvětluje reklamní expert. „Prostě pětašedesát milionů je rozpočet většího středního klienta na celý rok. A takových klientů jsou v Česku desítky, maximálně nižší stovka,“ uvádí.

A co daně?

Reklamní příběh Čapího hnízda zaujal i daňové experty. Reklama je častým terčem daňových kontrol. Často se přes ni přelévají peníze z jedné firmy do druhé, někdy se při tom i podvádí. Zejména s vratkami DPH a snižováním daně z příjmů. Berňák obvykle zkoumá, zda vůbec proběhla, jestli sloužila k „dosažení, zajištění a udržení“ příjmů, měla nějaký měřitelný efekt a zda sjednaná cena odpovídá poměrům na trhu.

Zlínský senátor Tomáš Goláň, zvolený coby nezávislý za hnutí SEN 21, je daňový poradce a specializuje se právě na reklamu. Ve sporech s finanční správou zastupoval několik klientů inzerujících na automobilových závodech, tedy rallye. To bývají hodně divoké případy, kdy se cena reklamy na autech přepočítává na centimetry čtvereční. Jak říká, něco vyhráli, něco prohráli, ale v případu Čapí hnízdo má jasno. „Ta výše reklamního plnění na Čapím hnízdě je ekonomicky zjevně nepřiměřená,“ říká. „Kde tam ta reklama mohla být? Kdo ji v takovém množství prodával? Reklamu ani neměli nikdy zapsanou jako předmět své činnosti,“ vysvětluje s tím, že brzy bude mít hotovou analýzu a podá trestní oznámení v této věci. „V daňovém řízení je to už vše promlčené. Jediná možnost, jak reklamu na Čapím hnízdě otevřít, je trestní řízení.“

V dotační větvi příběhu Čapího hnízda navíc evropský OLAF došel k závěru, že Farma Čapí hnízdo a Agrofert nebyly na sobě ekonomicky nezávislé subjekty, ale „osoby propojené“ a prostřednictvím Babišovy rodiny tvořily jeden ekonomický celek.

„Mezi spojenými osobami platí, že ceny z pohledu daně z příjmů musejí být sjednány, jako by společnosti nijak spojené nebyly,“ říká daňový poradce Michal Hanych ze společnosti SimpleTax. „Je absolutně nepřípustné, že by tímto způsobem pomáhala jiná společnost ve skupině v době krize. Jestliže spřízněná osoba potřebuje finanční pomoc, může si samozřejmě od jiné společnosti půjčit… Ale není možné přesouvat zisk, aniž by byly poskytnuty služby v odpovídající tržní hodnotě,“ dodává obecně.

Jenže to by možná nebyl Andrej Babiš. U státu se najde padesát milionů evropské dotace, v holdingu tři sta milionů v nákladech na reklamu… Nakonec se možná přijde na to, že ten nápad z fronty na kozy v pražské zoo byl postavit si farmu se zvířátky za hodně levno. Nebo dokonce úplně zadarmo.

 

Projekt mapující zákulisí moci podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky (www.nfnz.cz).

Galerie (5) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat