Čapí hnízdo: dokumenty o skutečné roli Babišova holdingu

30. června 2016

Vila v komplexu Čapí hnízdo.

foto Profimedia.cz.

Farma Čapí hnízdo, která získala dotaci coby malý či střední podnik, ve skutečnosti celá vznikala pod taktovkou Agrofertu. Na některých klíčových smlouvách je i vlastnoruční podpis Andreje Babiše. Vyplývá to z dosud nezveřejněné úřední dokumentace, kterou získal magazín Reportér.

Můj Agrofert, ani jeho dceřiná společnost Imoba neměly o realizaci projektu Čapí hnízdo zájem – tvrdil vicepremiér Babiš v březnu Poslanecké sněmovně s tím, že cestovní ruch nespadal do předmětu jejich podnikání. Proto se podle něj projektu ujala firma, kterou od holdingu koupili jeho blízcí a tato „rodinná firma“ pak Čapí hnízdo vybudovala – i za pomoci dotace z veřejných peněz.

Dokumenty, které získal magazín Reportér na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, však ukazují poněkud jiný obraz.

Čapí hnízdo přichystala kompletně společnost Imoba, tehdejší nemovitostní odnož holdingu Agrofert. Projekt byl hotov dlouho před vypsáním dotačního programu od ROP Střední Čechy a od začátku se jmenoval Farma Čapí hnízdo – dávno před tím, než se tak přejmenovala jedna z dalších firem spadajících původně pod Agrofert. Naopak „rodinná firma“ se z farmy stala až těsně před vypršením termínu pro podání žádosti o dotaci.

Podpis: Andrej Babiš

Imoba, patřící do impéria Andreje Babiše, projekt připravila a získala také územní rozhodnutí. A podle smluv s „novou“ společností Farma Čapí hnízdo a.s. byla Imoba po celou dobu vlastníkem pozemků i původních – a z dotace také částečně rekonstruovaných – budov usedlosti. Tyto budovy „rodinné firmě“ pouze pronajala s tím, že si je může časem odkoupit. „Rodinné firmě“ měly podle nájemní smlouvy připadat pouze nově vybudované objekty, jako třeba známá kruhová jízdárna.

Agrofert si zároveň ve smlouvě o strategickém partnerství vymínil právo, aby byl informován o všech změnách v projektu. Nájemní smlouvy za Imobu, stejně jako smlouvu o partnerství, podepisoval za Agrofert přímo Andrej Babiš. Z dokumentace lze rovněž podrobně vyčíst, jaké kroky provázely úřední přeměnu, která usnadnila, aby mohl gigant Agrofert požádat o padesátimilionovou dotaci pro malé podniky; listiny obsahují i výslovné prohlášení se za „nezávislý malý podnik“.

Jak to mohlo proklouznout?

Magazín Reportér usiloval o přístup k dokumentaci ohledně Čapího hnízda od letošního ledna na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Úřad nejprve odmítl údaje poskytnout s tím, že je nemá k dispozici a jsou u policie. V dalším kole argumentoval, že je neposkytne, protože dokumentace samotná nevznikla z veřejných prostředků. Nakonec nechtěl informace uvolnit s poukazem na to, že příslušné doklady jsou součástí trestního spisu a z něj podle zákona nic dát nesmí. Po několika měsících právní korespondence a odvolávání nakonec dokumenty přece vydal.

Jaký byl obsah dotační dokumentace? V čem Andrej Babiš říkal pravdu a kde se s ní míjel? Jak mohlo Čapí hnízdo proklouznout dotačními podmínkami? To vše přináší rozsáhlý text v novém vydání magazínu Reportér, které vychází výjimečně už v pátek 1. července. Dočtete se v něm také, zda jsou v dotačních dokumentech skutečně uvedeni jako vlastníci projektu Babišovi příbuzní a řadu dalších podrobností.

Část dokumentace k projektu Čapí hnízdo, kterou získal Reportér na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Jména začerněna s ohledem na ochranu soukromí.

Podpořte Reportér sdílením článku