Chartistka Mašínová: Demokracie se umí zahubit přes noc

11. prosince 2016

Reportér 12/2016 · Číslo 28

Jeleně Mašínové je 75 let. Před čtyřiceti lety byla zakázanou filmovou scénáristkou, bez oficiálního zaměstnání. Dnes pracuje též jako scénáristka a spisovatelka. Jedenáct rozhovorů s prvními chartisty vychází v prosincovém vydání magazínu Reportér. V náhledu na dnešní svět se často výrazně liší.

Scénáristka Jelena Mašínová spolu s manželem Pavlem Kohoutem pozvali na Silvestra roku 1976 do svého hradčanského bytu Václava a Olgu Havlovy, Martu Kubišovou a pár dalších signatářů: „Vesele jsme tančili s vědomím, že nás čeká těžká doba, ale mír v duši.“

Cítíte potřebu podepisovat petice?

Ne, pro mého muže Pavla Kohouta i pro mě zůstala Charta peticí všech petic.

Co vám po listopadu 1989 přineslo největší zklamání?

Nedělala jsem si iluze, takže mně všecko přijde lepší než to minulé.

Co považujete za největší hrozbu pro Českou republiku?

Že se lidem začne zdát svoboda a mír samozřejmostí, a tak je nebudou včas bránit… Nezapomeňme, že demokracie se umí zahubit sama skoro přes noc, ale její zmrtvýchvstání trvalo po německé okupaci sedm a po ruské čtyřicet let.

Máte koho volit?

On se do roka někdo najde. Volit se má.

Obáváte se výsledků příštích voleb do Poslanecké sněmovny?

Přežili jsme už podstatně horší nebezpečí.

Jaký je váš názor na práci Miloše Zemana?

Jak napsal můj manžel v minulém Reportéru: už by neměl znovu kandidovat a prezidentkou by se měla stát mladší a silná žena, třeba Eliška Wagnerová.

Co pro vás znamenalo vítězství Donalda Trumpa?

Úlevu, že nevyhrála afektovaná paní Clintonová. A naději na příjemné překvapení jako po volbě Reagana, z jehož kampaně šel taky strach.

Jaký je váš dnešní pohled na Václava Havla?

Měla jsem ho moc ráda a mám dál.

Co závidíte a co naopak vůbec nezávidíte současné dospívající generaci?

Držím jí palce, protože se bojím, že to bude mít ještě těžší než my, když ji bude ohrožovat spolu s adepty na tyrana i zběsilý vývoj techniky.

Co pro vás Charta 77 znamená dnes?

To nejlepší z minulosti, co se nemá rozmělňovat jubilejními frázemi a spory o zásluhu.

Zbyly vám pevné vazby na některé z tehdejších signatářů?

Jak by ne! Nejpevnější na Alexandra Klimenta a Pavla Rychetského. Většina jich je už bohužel pryč z našeho světa… Občas v dílčích otázkách s některými tehdejšími signatáři nesouhlasím, ale mám k nim dál respekt – na rozdíl od zbabělých antichartistů.