Chartista Uhde: Coby politik jsem zklamal

Milanu Uhdemu je 80 let. Před čtyřiceti lety byl zakázaným spisovatelem a dramatikem, publikoval pod cizími jmény, v samizdatu nebo zahraničí. Dnes je stále dramatikem. Jedenáct rozhovorů s prvními chartisty vychází v prosincovém vydání magazínu Reportér. V náhledu na dnešní svět se často výrazně liší.

Na dobu před čtyřiceti lety vzpomíná Milan Uhde plasticky: „Stále se mi vracejí zážitky z domovní prohlídky, která mě jako signatáře Charty 77 potkala večer a v noci 12. ledna 1977.“

Cítíte potřebu podepisovat petice?

Ano.

Co vám po listopadu 1989 přineslo největší zklamání?

Prosazení utilitárně pragmatického výkladu, že polistopadový režim představuje politickou a právní kontinuitu se svým předlistopadovým předchůdcem.

Co považujete za největší hrozbu pro Českou republiku?

Štvavý nacionalismus, a to v několika převlecích.

Máte koho volit?

Spontánně ne, ale k volbám půjdu a dokážu se rozhodnout.

Obáváte se výsledků příštích voleb do Poslanecké sněmovny?

Výsledek odhaduju, nemám z něj radost, ale bezprostřední obavy ve mně nevyvolává.

Jaký je váš názor na práci Miloše Zemana?

Jednoznačný.

Co pro vás znamenalo vítězství Donalda Trumpa?

Potvrdilo se mé přesvědčení, že většinu, a to nejen ve Spojených státech, začínají utvářet lidé, kteří se právem cítí opomíjeni vládami, parlamenty i tradičními politickými stranami.

Jaký je váš dnešní pohled na Václava Havla?

Doložil osobním příkladem, že politik nebo občan veřejně politicky vystupující má za své názory a postoje ručit životem. Kdyby nic jiného nevykonal, vykonal dost.

Co závidíte a co naopak nezávidíte současné dospívající generaci?

Neznám pocit závisti. Myslím, že každá dospívající generace to má těžké, i když každá poněkud v jiném směru a smyslu.

Co pro vás Charta 77 znamená dnes?

Stálou výzvu k solidaritě s těmi, kdo touží po svobodě a demokracii, aktivně to projevují a jsou kvůli tomu pronásledováni.

Zbyly vám vazby na některé z tehdejších signatářů?

Zbyly, a ještě se upevnily. Jsou i signatáři, jejichž postoje mě zklamaly, ale není jich mnoho, snad jeden nebo dva. Politika žádné mé přátelské vztahy nenarušila – kotvily a kotví hlouběji.

Do jaké míry jste spokojen s tím, jak naše společnost vypadá v současnosti?

O spokojenosti těžko mluvit, ale má nespokojenost se týká především a hlavně mého angažmá v politice: nedokázal jsem zdaleka, co jsem chtěl, a zůstal jsem svým původním nárokům a předsevzetím téměř všechno dlužen. Na tom, jak naše společnost vypadá dnes, jsem se silně podílel.

Další články ze seriálu o Chartě 77:

Chartisté dnes: po čtyřiceti letech

Chartista Rejchrt: Únava ze svobody

Chartistka Moučková: Co se stalo Zemanovi?

​​​​​​​Chartista Pithart: Bojím se nacionalismu

​​​​​​​Chartista Kocáb: Babiš vzbuzuje strach

​​​​​​​Chartista Petránek: Na Trumpa jsem si vsadil

​​​​​​​Chartista Brikcius: Levičáci, podporujte Izrael!

​​​​​​​Chartista Brabenec: Mladým lidem radím odejít

​​​​​​​Chartista Sidon: Naše euforie byla chybná

​​​​​​​Chartista Bašta: Vydali jsme se do záhuby

​​​​​​​Chartistka Mašínová: Demokracie se umí zahubit přes noc

​​​​​​​Chartista Dobrovský: Zeman nás prodává, Babiš privatizuje

Podpořte Reportér sdílením článku