12. listopadu 2023
Reportér 11/2023 · Číslo 111
Nová zjištění v kauze IKEM: Dokumenty z Vaduzu a dodávky srdečních pump přes firmu hospodského
ZvětšitFoto archiv
Další informace naznačují, že Generální inspekce bezpečnostních sborů se dosud věnovala válce ve špičkovém pražském zařízení IKEM přinejmenším povrchně. Obvinila z vydírání bývalého ředitele Michala Stiborka a jeho zástupce Jiřího Malého, a převzala argumenty, které jí předal profesor Ivan Netuka. Aniž by zjišťovala podrobnosti o zakázkách pro nemocnici a stopě vedoucí do Lichtenštejnska.
Ďábel je skryt v detailu. Na toto rčení jsem si vzpomněl, když jsem začal zpracovávat druhý díl reportáže o poměrech v IKEM.
Ten první vyšel v říjnovém čísle Reportéra a odhalil problémy vyplývající z osobní války špičkových kardiochirurgů v této prestižní nemocnici, která se následně přenesla i do politické, byznysové a nakonec i trestní roviny.
A protože první důležitý detail celé kauzy je ukryt v tom, co se stalo před více než dvěma lety, přenesme se na chvíli do roku 2021.
Bylo 17. března 2021, 11 hodin dopoledne. V posluchárně nefrologické kliniky seděli tehdejší ředitel IKEM Michal Stiborek, jeho zástupce Jiří Malý a Ivan Netuka. Ten si schůzku tajně nahrával. Netuka se již nějaký čas cítil pod tlakem vedení nemocnice a o nevybíravých metodách si chtěl pořídit důkaz.
Česko se tehdy potýkalo s covidovou krizí a nemocnice se stále plnily novými pacienty.
Šéfové IKEM ale museli řešit ještě jeden problém. Týkal se nákupu krevních čerpadel od americké firmy Jarvik. IKEM měl na skladě šest čerpadel, ale protože – i kvůli přetížení za pandemie – již delší dobu nebyl v IKEM pacient, kterému by se čerpadla namísto nemocného srdce voperovala, hrozilo, že projde expirační doba. Na oddělení kardiochirurgie, kterému šéfoval Ivan Netuka, ale expiraci pořádně nepohlídali, hrozilo, že sofistikované přístroje dohromady za šestnáct milionů přijdou vniveč. Všichni tři muži jednali o tom, jak problém vyřešit.
Pro nemocnici to dopadlo dobře, americký výrobce vzal přístroje zpět a vrátil peníze. Jenže tehdejší schůzka měla ještě jeden důležitý moment: vyostřila se osobní válka mezi špičkovými kardiochirurgy IKEM Ivanem Netukou a Jiřím Malým. Kdysi to byli nejlepší kamarádi a kolegové, kteří vyrostli v IKEM vedle uznávaného profesora Jana Pirka. Jenže kolem roku 2016 přátelství ochladlo natolik, až se dostalo do nepřátelské roviny a dnes i do otevřené války.
Problém s čerpadly Jarvik tehdy využil právě Jiří Malý, který byl v té době na koni, protože zastával funkci statutárního zástupce ředitele IKEM Stiborka. A tak část schůzky probíhala v opravdu ostrém tónu, kde si zejména ti dva – tedy Malý a Netuka – nemohli přijít na jméno.
Protože si Ivan Netuka schůzku nahrával, dával si zjevně pozor na jazyk. Jiří Malý o nahrávání nevěděl a pozor si nedával. Na nahrávce se tak objevily i věty, které lze v jistém ohledu vykládat jako nepatřičný nátlak či vydírání.
Stiborek i Malý argumentovali, že „tu je problém s jarviky“; ten se ovšem vyřeší a Netuka z toho nebude mít problémy. Za to ale Stiborek a Malý chtějí, aby jim Netuka vyšel vstříc a nevyvíjel aktivity, které by měly za cíl sesadit je z vedení nemocnice.
Jejich obavy souvisely i s politickou situací. Zatímco Malý se Stiborkem nacházeli porozumění u hnutí ANO, Ivan Netuka měl silné postavení v jiných politických kruzích. Jeho pacientem byl jeden čas například ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD, Netuka se seznámil také se šéfporadcem Hradu Martinem Nejedlým. A později, v době prezidentské volby, byl jako odborný poradce v týmu Danuše Nerudové.
Nejsilnější vazby měl ovšem Ivan Netuka na ODS. Malý a Stiborek se obávali, že pokud by v podzimních volbách roku 2021 uspěla ODS, posílí i Netuka a objeví se snaha vyměnit vedení nemocnice. Což se nakonec stalo: nedlouho poté, co premiér Petr Fiala zformoval vládu, představil také svůj poradní sbor. V něm v lednu 2022 usedl i Ivan Netuka. A krátce nato se zvýšil tlak na vyvolání nového výběrového řízení na post ředitele IKEM.
Šéfové nemocnice se takového vývoje na jaře 2021 obávali. A tak se po diskusi o pumpách Jarvik tehdejší ředitel Stiborek a po něm zejména jeho zástupce Malý pokusili vynutit si Netukovu loajalitu.
Zástupce ředitele Jiří Malý to vzal poněkud od lesa. Nejprve podle nahrávky řekl: „Moje matka, která byla na začátku, ať chceš, nebo ne – u toho Michal (Stiborek) ještě nebyl –, nám poskytla dost sofistikované zázemí, který máme dodneška. A já ti řeknu jednu věc: Ve chvíli, kdy by se stala nějaká nepředvídaná věc, která by vedla k destabilizaci…“
Zbytek věty není srozumitelný. Pak přišlo další Malého prohlášení směrem k Netukovi: „Já si nemyslím, že (my dva) spolu budeme někdy schopni normálně mluvit. Ale minimálně budeme schopni konat vše k tomu, aby ty jsi zůstal přednostou kardiochirurgie a Michal (Stiborek) zůstal ředitelem (IKEM)…“
A pak se Malý dostal k podstatě svého sdělení. „Řekl bych to asi takhle: Já ty desky nemám rád – ty to víš.“
Malý v té chvíli držel v ruce modré papírové desky a pokračoval: „Vím, že ty máš rád práci s papírama. Já ne. Ale musím říct, že díky své matce mám k dispozici veškeré složky, které se týkají nás, tebe, všech, kdo tu jsou. A kdyby došlo k tomu, že to poškodí mě, potažmo mou rodinu… tak tohle půjde ven!“
Pak je na nahrávce slyšet bouchnutí papírů, jak Malý praštil deskami o stůl, aby zdůraznil jejich význam. A tehdejší zástupce ředitele pokračoval dál: kdyby mezi nimi vznikla válka a Netuka zařídil, že bude muset v IKEM skončit, musel by „tyto papíry proti němu použít“. A naznačil, že právě to by mohlo být nepříjemné i pro Malého matku.
„Protože v tu chvíli, kdybych já odsud odešel, tak neříkám, že to moje máma nepřežije (použití těch materiálů), ale myslím, že by jí to sebralo zbytek jejího života. A v tu chvíli se já po tobě proběhnu. To říkám jakoby teď už s emocema. Dosud jsem byl bez emocí. Takže bych byl rád, abychom si tohle tady ve třech řekli, abychom byli schopni se nějak domluvit,“ sdělil Jiří Malý.
Z pasáže Netukovy nahrávky plynou tři důležité věci.
Byl zde evidentní nátlak na Netuku – a možná i náznaky vydírání – ze strany Malého ve spolupráci se Stiborkem. Hovor ukazuje na existenci nějakých dokumentů v modrých deskách, které měly být pro Netuku kompromitující.
A nakonec ten nejzásadnější detail: je tu stopa, která vede k matce Jiřího Malého. To, že se během debaty Malý o své matce několikrát zmínil, dává tušit, že půjde o důležitý a dosud veřejně neznámý aspekt celé kauzy. Ještě se k němu vrátíme.
Ivan Netuka je zcela jistě špičkový lékař s geniálním talentem, nepochybně to ale bude také velký hráč s ostrými lokty.
O nahrávce, kterou pořídil v březnu 2021, mlčel dva roky. Vytáhl ji ze šuplíku až 4. května 2023, kdy ji předal jedné z bezpečnostních složek státu jako důkaz vydírání, jehož se, jak řekl, stal terčem. Hned druhý den, 5. května 2023, byly zahájeny úkony trestního řízení; Malý a Stiborek byli vyšetřováni kvůli vydírání.
Netuka předal nahrávku bezpečnostním složkám v pozoruhodný čas. Bylo to dva týdny před vyhlášením výsledků výběrového řízení na nového ředitele IKEM. Netuka možná očekával, že 19. května zvítězí v souboji o vedení IKEM jeho spojenec Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie. Nakonec ovšem k překvapení mnohých získal dvanáct hlasů v patnáctičlenné komisi Michal Stiborek, který ovšem krátce nato post ředitele zase opustil, protože měl příjmy z firmy nabízející lichvářské půjčky.
Načasování začátku vyšetřování může být náhodné. Netuka se poprvé obrátil na orgány činné v trestním řízení v prosinci 2022, kdy podal trestní oznámení ohledně vydírání v IKEM. A v květnu 2023 předal vyšetřovatelům zmíněnou nahrávku. Netukovi mohla jednoduše definitivně dojít trpělivost s nevybíravými ataky Malého a Stiborka.
Lze však současně vyslovit domněnku, že předání nahrávky mohlo být načasováno právě tak, aby to nakonec oslabilo oba manažery IKEM, od nichž se dalo očekávat, že se po sesazení budou bránit a možná naplní i to, co Malý sliboval dva roky předtím – tedy že proti němu vytáhne kompromitující materiály.
Pozdější zásah bezpečnostních složek státu proti Malému a Stiborkovi, který inicioval svým oznámením Ivan Netuka, nakonec skutečně pozice a důvěryhodnost manažerů nemocnice oslabil. Zatímco Stiborek musel rezignovat v důsledku lichvářské kauzy, Malý jako jeho zástupce a nástupce musel svůj post opustit nedlouho poté, co u něj proběhla domovní prohlídka coby u podezřelého z vydírání.
Zajímavé na Netukově počínání je, že vydírání nešel oznámit na kriminální policii, které by to příslušelo. Obrátil se rovnou na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), jež šetří – jak jí zákon ukládá – jen trestné činy policistů, celníků či příslušníků vězeňské správy. Ivan Netuka spolu s profesorem Janem Pirkem tvrdili, že jim vedení nemocnice v osobních debatách, kterých bylo několik, ale jež se už skrytě nenatáčely, hrozilo medializací či kriminalizací prostřednictvím „nějakých policistů“. Proto se prý rovnou obrátili na inspekci.
Podotýkám, že Ivan Netuka se stal v lednu 2022 poradcem premiéra Petra Fialy a GIBS podléhá právě jemu. A sama GIBS nakonec letos v říjnu konstatovala, že v případu sice spatřuje skutky opravňující zahájit trestní stíhání Malého a Stiborka pro vydírání, avšak to, že by v kauze figuroval nějaký policista, se nepotvrdilo. Buď v kauze nějací „zlotřilí policisté“ byli a GIBS na ně nepřišla, nebo v ní od samého začátku nebyli a šlo jen o záminku, aby na případu inspekce pracovala.
Zapojení GIBS v kombinaci s informací, že mělo jít o vydírání falešnými materiály, může být velice mazané. Pokud by se totiž nějaký policista chtěl informacemi z materiálů zaobírat, narazil by na GIBS a mohl by být podezřelý ze spolčení s Malým a Stiborkem.
Sama GIBS během svého vyšetřování, v němž sledovala jen vyděračskou linku, obsah dokumentů neprověřovala. Nevyslechla Malého ani Stiborka, aby řekli, kde k obsahu modrých desek přišli. Nezajímala se, co všechno dokumenty vlastně obsahují a zda jsou u Malého či Stiborka ještě nějaké další materiály než ty, které byly uloženy v modrých deskách. O zjišťování autenticity dokumentů ani nemluvě. V tom se GIBS spolehla jen na tvrzení druhé strany, že jde o falza.
Jediné, co inspekce učinila, bylo, že mi 30. října – po dvou týdnech od vydání první reportáže o kauze IKEM v časopisu Reportér – poslala výzvu, abych jim vydal „veškeré dostupné dokumenty“ použité při přípravě článku. „Požadované věci doručte do tří dnů. V případě nevyhovění výzvy vám může být udělena pokuta 50 tisíc korun,“ napsal vrchní komisař z GIBS. A dodal, že požadované materiály jim mohou sloužit „pro důkazní účely“.
Právní zástupkyně redakce Reportéra v odpovědi na výzvu inspekce uvedla, že není žádný důvod žádat o vydání podkladů, a tedy ani důvod je vydat: GIBS si je může opatřit jinou cestou. Navíc je zjevné, že řadu dokumentů inspekce má, neboť je zajistila během domovních prohlídek.
Zmíněná první reportáž vyšla v říjnovém vydání a je dobré si ji na tomto místě krátce připomenout.
Reportér upozornil, že GIBS zcela vynechala prošetření věcné podstaty toho, čím údajně měli Stiborek a Malý oba profesory vydírat. Manažeři totiž měli v ruce složku s dokumenty z offshorových struktur založených v lichtenštejnské firmě Schindlers. Podle těchto dokumentů měly osoby jménem Jan Pirk a zejména Ivan Netuka přes takové struktury skrytě spoluvlastnit firmy, které dodávaly do IKEM přístroje nutné k operacím srdce. Pokud by to byla pravda, měli by oba profesoři, kteří jsou nyní navíc politicky exponovaní, vážný problém. Zakázky, v nichž figurují firmy, na které dokumenty z desek odkazovaly, nejsou vůbec malé. Za uplynulých třináct let dodaly do IKEM materiál za bezmála tři miliardy korun.
V reportáži zaznělo, že Jan Pirk, senátor zvolený s podporou koalice Spolu, a Ivan Netuka, poradce premiéra Petra Fialy pro zdravotnictví, autenticitu dokumentů popřeli: říkají, že jde o falza. GIBS, jak již bylo zmíněno, hodnověrnost dokumentů vůbec nezkoumala a věnovala se jen tomu, že Pirk a Netuka byli vydíráni.
Mezi dokumenty z „modrých desek“, které měli k dispozici Malý a Stiborek, byla na hlavičkových papírech firmy Schindlers z Vaduzu jména Ivan Netuka a Jan Pirk: podle nich byli oba skrytí beneficienti ve firmě KARDIOPORT. Tento název se podobá názvu české firmy Kardio Port, která mezi roky 2010 a 2014 dodala do IKEM materiál a přístroje za 1,1 miliardy korun. Z veřejných rejstříků však není zřejmé přímé propojení mezi lichtenštejnskou a českou společností podobného jména.
Ve druhém případě ovšem propojení jasné je. Lichtenštejnská Omnimedics Ltd. totiž několik let stoprocentně vlastnila českou společnost Omnimedics CZ (dnes již jen Omnimedics), která do IKEM i jinam dodává dodnes. Za ta léta od IKEM utržila nejméně 1,78 miliardy korun.
Autenticitu dokumentů by se mohly policejní složky pokusit ověřit s pomocí lichtenštejnských úřadů. Tato země je dnes mnohem otevřenější než dříve a s orgány zemí EU většinou spolupracuje. Do začátku listopadu však nebylo známo, že by GIBS nějaké kroky tímto směrem učinila.
K pravdě by se inspekce mohla pokusit dobrat i dalšími cestami. Ďábel se totiž – jak bylo zmíněno na samém začátku – může skrývat v detailech. A jedním z nich je právě „stopa maminka“.
Právě slova Jiřího Malého z nahrávky „vyděračské schůzky“ by mohla sloužit jako vodítko při ověřování autenticity zmíněných dokumentů. Jeho matka Marie Malá byla notářkou s rozsáhlými zkušenostmi ze světa byznysu včetně zakládání zahraničních majetkových struktur.
Jiří Malý na přímý dotaz, jakou roli hrála v celém příběhu jeho matka, nechce odpovídat. „Bez komentáře,“ uvedl. Bývalá notářka Marie Malá na žádost o setkání nereagovala.
Připomeňme ovšem, že Jiří Malý na nahrávce hovoří o matce jako o té, kdo „pro nás všechny vytvořila struktury“. Marie Malá nejspíše nevytvářela zahraniční majetkové struktury osobně, spíše jako notářka asistovala u vzniku důležitých listin s tím spojených a opatřovala je „kulatým razítkem“.
Klíčovou postavou při samotném zakládání firem ve Vaduzu a kontaktní osobou s firmou Schindlers je spíše právnička Hana Ižovská. Tu podle všeho doporučila k takovým úkonům právě notářka Malá, protože se s ní znala z minulosti. Hana Ižovská asistovala i u řady jiných případů, kdy si čeští podnikatelé zakládali zahraniční majetkové struktury právě prostřednictvím lichtenštejnské společnosti Schindlers.
Hana Ižovská je od roku 2019 spoluvlastníkem české firmy Omnimedics. Vlastní 34 procent firmy. Zbytek – tedy 66 procent podílu – patří podnikateli z oboru zdravotnických pomůcek Martinu Burešovi. Jestli v pozadí obchodů firmy, která působí na českém, slovenském i maďarském trhu, stojí ještě někdo další, nebylo zřejmé.
Podstatné pro příběh ale teď bude, že v letech 2007 až 2012 byl celý podíl ve firmě Omnimedics CZ s. r. o. veden na lichtenštejnskou mateřskou firmu, tedy na Omnimedics Ltd. A jednatelkou českého Omnimedicsu byla po celou tuto dobu Hana Ižovská.
V Česku tak Ižovská zastupovala zájmy lichtenštejnského vlastníka, za kterým se měl ovšem podle dokumentů z modrých desek skrývat trust v Lichtenštejnsku, jejž si tam nechal založit někdo pod jménem Ivan Netuka.
V jedné sérii z těchto dokumentů se hovoří o tom, že specialista na offshorové společnosti – tedy firma Schindlers se sídlem v lichtenštejnském Vaduzu – zajistí pro klienta jménem Ivan Netuka založení trustu. V žádosti o vytvoření firmy je napsáno, aby žadatel sám do formuláře vyplnil jméno subjektu, který bude společnost Schindlers pro svého klienta spravovat. Je zde vepsáno jméno Meer Trust. Jako kontaktní osoba je uvedena Hana Ižovská. A v kolonce majetku určeného ke správě je pak ručně napsané: „… hold shares in Omnimedics Ltd.“ Tedy přeloženo: držet akcie firmy Omnimedics Ltd.
Hana Ižovská osobní setkání odmítá. Na písemné otázky odpověděla jen toto: „Jak vám sdělil již kolega Bureš, je společnost Omnimedics s. r. o. transparentní, zveřejňuje řádně zákonem stanovené informace, a nemáme tedy potřebu odpovídat na vaše dotazy.“
Drobný, ale docela zásadní detail je viditelný v českém obchodním rejstříku. Je zde uložena listina z 8. 11. 2007 potvrzující, že firma Omnimedics Ltd. z Vaduzu, kterou v plné moci zastupuje advokátka Hana Ižovská, se stává jediným společníkem firmy Omnimedics CZ s. r. o. A „kulaté razítko“ čili ověření legalizace Hany Ižovské pro tento úkon jí obstarala notářka JUDr. Marie Malá. Opět to ukazuje, že se obě ženy angažovaly v případu kolem Omnimedics.
Co by ještě mohlo nasvědčovat verzi, že právnička Hana Ižovská a notářka Marie Malá hrály přímou roli při zakládání majetkové struktury skryté za firmou Omnimedics? V jednom z dokumentů firmy Schindlers v oněch modrých deskách byl i dopis, který psal do Vaduzu „Ivan Netuka“. Ten informoval správcovskou společnost Schindlers, že si přeje, aby v případě jeho úmrtí byli beneficienty jeho trustu založeného ve Vaduzu dva lidé. Třicet procent odkazoval bratrovi a zbylých 70 procent své ženě.
Podstatné ale je, že tu na dvou místech jmenoval právničku Hanu Ižovskou a notářku Marii Malou. U Malé dokonce použil přívlastek „má notářka“.
„Chtěl bych, abyste během mého života brali v úvahu má přání s odkazem na rozdělení příjmů nebo kapitálu trustu, které sepíšu, podepíšu a doručím prostřednictvím Mgr. Hany Ižovské nebo mé notářky JUDr. Marie Malé,“ stojí v listině, která je podepsána jménem Ivan Netuka a adresována do Vaduzu firmě Schindlers.
A na jiném místě této listiny je uvedeno: „Komunikace se mnou nebo s příjemci by měla probíhat vždy prostřednictvím paní Hany Ižovské a v případě její nepřítomnosti prostřednictvím JUDr. Marie Malé.“
„JUDr. Marii Malou, matku profesora Jiřího Malého, samozřejmě dobře znám a v minulosti jsem jistě opakovaně využíval i služeb její notářské praxe pro soukromé účely,“ sdělil mi Ivan Netuka. „Mgr. Ižovskou znám jako jednatelku firmy Omnimedics. Právních služeb jsem nevyužíval a nevyužívám,“ dodal.
Připomeňme si na tomto místě slova Jiřího Malého z nahrávky z března 2021.
„Moje matka, která (byla) na začátku […] nám poskytla dost sofistikované zázemí, který máme dodneška,“ řekl Jiří Malý.
„A já musím říct, že já díky své matce mám k dispozici veškeré složky, které se týkají nás, tebe, všech, kdo tu jsou,“ sdělil Malý na schůzce, jejíž záznam odevzdal Netuka GIBS.
Proč se této důležité pasáži inspektoři GIBS nevěnovali, nevíme. Kdyby se zajímali o to, proč na nahrávce opakuje Jiří Malý důležitost role své matky v kontextu s materiály v modrých deskách, mohli dojít už na začátku svého šetření k důležitému momentu příběhu a věnovat se ověřování autenticity listin z Vaduzu. A mohli kromě aktivit Malého a Stiborka prošetřit také dokumenty o zahraničních majetkových strukturách a jejich souvislosti se zakázkami v IKEM.
Zajímavé je, jak na pořízené nahrávce reaguje Ivan Netuka na neustálé zdůrazňování role matky Jiřího Malého. Netuka se nedivil, o čem to Malý mluví. Nezajímal se, co by to mělo být za dokumenty, které má Malý díky matce k dispozici. Nežádal vysvětlení, co má znamenat, když Malý říká, že jeho matka jim v IKEM poskytla sofistikované zázemí.
Tady je přepis toho, co si nahrál na schůzce sám Ivan Netuka.
Netuka: Já nevím, jestli to je dobře, jako vydírat. Fakt si myslím, že to není dobře.
Stiborek: Nikdo nikoho nevydírá.
Malý: (nesrozumitelné) že na začátku byli moji rodiče.
Netuka: Jirko, to já vůbec nezpochybňuju. A oba tvoje rodiče mám ve velký úctě. Ve velký úctě. Tak to je. Nevím, jestli z tebe mají oba rodiče radost, kam jsi se dal, ale to je moje subjektivní vnímání. Jen tedy říkám, že vůči tvým rodičům – a myslím tím oběma – mám velkou úctu. Velkou úctu. Tak mějte na paměti vy oba dva prostě, abyste se chovali jako…
Stiborek: My jsme ti nic nedělali. Jako přednosta jsi měl absolutní volnost ve všem, co jsi chtěl. Nikdo ti nešlapal na paty, nikdo ti nic nedělal.
Netuka: Já jsem si myslel, že se můžeme normálně dohodnout.
Na vysvětlenou: Ivan Netuka znal velmi dobře kromě Marie Malé i otce Jiřího Malého. Docent Jan Malý byl jako mladý vědecký aspirant u zrodu celého IKEM a později, v letech 2007 až 2011, byl i jeho ředitelem (Ivan Netuka mu dělal v letech 2009 až 2011 náměstka).
Ivan Netuka tvrdí, že listiny, jimiž ho chtěli Malý a Stiborek vydírat, nikdy neviděl. Oba mu ukazovali prý jen modré desky. Poprvé je tedy viděl, až když je GIBS zajistila při domovních prohlídkách. „Ivanu Netukovi byly předloženy předmětné listiny (týkající se firmy KARDIOPORT). Byl to částečně vyplněný předtisk formuláře s jeho osobními údaji a podpisem. Ivan Netuka k tomuto uvedl, že tuto listinu, respektive předtisk, nikdy neviděl. Hůlkové písmo na té listině není jeho a neví, čí je. Pokud jde o podpis, kterým je listina opatřena, tak ten by eventuálně mohl být jeho, neboť ten podpis je velmi podobný, možná shodný s jeho podpisem, ale je to těžké říci s jistotou, jelikož listina je v kopii. Určitě však nikdy takovouto listinu nepodepisoval, nevypisoval a ani ji nikdy neviděl,“ stojí v zápisu GIBS.
Inspektorům GIBS pak Netuka řekl, že v IKEM měl takzvané tiskátko se svým ručním podpisem. „To tiskátko nechal vytvořit někdo v IKEM, což poté profesor Netuka náhodně zjistil. Bylo to takto v IKEM zavedeno, a když se stal přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie, tak mu bylo toto razítko vytvořeno. On ho osobně nepoužíval, ale bylo k dispozici v rámci sekretariátu kliniky,“ napsala GIBS.
Netuka tak naznačoval, že pokud se někde objeví jeho podpisy, může jít o otisk tiskátka s jeho ručním podpisem.
Podpisy na různých listinách správcovské firmy Schindlers jsou přitom podobné, ale nikoli stejné.
Když se Ivan Netuka poprvé obrátil 2. prosince 2022 na GIBS, přinesl s sebou několikastránkové trestní oznámení. Nazval ho „Podání ve věci podezření na trestnou činnost členů vedení IKEM ve spolčení s nátlakovou skupinou bývalých a současných policistů“.
Kromě popisu událostí a schůzek se Stiborkem a Malým (i když tehdy ještě nepředal zmíněnou nahrávku ze setkání) už tehdy do oznámení vnesl téma „možného zneužití notářských zápisů“.
Netuka v trestním oznámení nejdříve popsal, jak byl na schůzce v březnu 2021 vystaven silnému tlaku, ale podotkl, že „v té době to ještě nebral jako přímou reálnou hrozbu“. Netuka podle svých slov vnímal jednání Stiborka a Malého „spíš jako způsob, jak si vynutit respekt a podvolení od lidí, kteří jsou odkojeni romány z mafiánského prostředí“.
A pak jakoby mimochodem v trestním oznámení zmínil i toto: „V této souvislosti si vybavuji, jak se v minulosti Jiří Malý chlubil, že mají k dispozici knihy, razítka a další náležitosti k falšování notářských zápisů. Po násilné smrti (údajně sebevražda střelnou zbraní) JUDr. J. Š., notáře v Příbrami, byli údajně první na místě a vybrali většinu dokumentů.“
Netuka tedy kolegu kardiochirurga z IKEM vylíčil téměř jako člena mafiánského gangu, který vykrádá notáře. „Ještě je třeba zmínit, že roky tento notář pracoval jako zaměstnanec v notářské kanceláři matky Jiřího Malého, JUDr. Marie Malé, notářská kancelář Praha 2. Životní partnerka J. Š. i po jeho odchodu do vlastní notářské praxe ve stejné kanceláři pracovala a měla mimo jiné na starost ověřování úředních listin.“
Trestní oznámení tím dávalo inspektorům GIBS návod, jak případně nahlížet na nějaké listiny, které by se před nimi během vyšetřování objevily.
V závěru svého trestního oznámení v prosinci 2022 ještě premiérův poradce Ivan Netuka napsal: „Obávám se, že diskreditační kampaň má reálné jádro a mohu být vystaven veřejné dehonestaci na základě prefabrikovaných příběhů a dokumentů, možná s použitím know-how zmiňované notářské skupiny ve spojení s infiltrovanou policejní strukturou. Předpokládám, že by následoval řízený únik do médií a na jeho základě mé odvolání pro ztrátu důvěry.“
V době, kdy probíhal boj o vedení v IKEM, žádné listiny z modrých desek neunikly. Malý a Stiborek je nevyužili k tomu, aby Netuku zdiskreditovali. Netuka tak nebyl nikdy odvolán z pozice přednosty kardiochirurgie.
O existenci „nějakých listin ukazujících na osobní finance v zahraničí“ začal mluvit poprvé na veřejnosti až Netukův kolega Jan Pirk, když letos v srpnu vyprávěl, jakému tlaku byl od bývalého vedení IKEM vystaven. A o listiny – jako o důležitý důkaz celé kauzy – se začala zajímat média až na základě probíhajícího vyšetřování GIBS.
Reportér během svého pátrání zjistil, že v listinách, jež měla v držení rodina Jiřího Malého, byl kromě jiného i dopis lichtenštejnské firmě Schindlers ze 16. května 2005 opatřený podpisem Ivana Netuky.
Připomínám, že Netuka důrazně popírá, že by si v Lichtenštejnsku nechal vytvářet offshorové struktury a že by měl vazby na firmu Schindlers. „S firmou Schindlers jsem nekomunikoval,“ řekl mi Netuka. „A zdůrazňuji, že jsem nikdy nebyl směrem ke společnostem KARDIOPORT a Omnimedics v jakémkoliv vlastnickém vztahu a ani jsem od nich nečerpal žádné finanční či jiné materiální benefity,“ prohlásil.
Přesto ocitujme text dopisu firmě Schindlers z května 2005: obsahuje totiž zdůvodnění žádosti o vytvoření lichtenštejnského trustu.
„Já níže podepsaný MUDr. Ivan Netuka tímto prohlašuji, že jsem zaměstnán v IKEM, v prestižní české nemocnici jako kardiochirurg,“ píše se v dokumentu. „Důvodem pro založení zahraniční struktury projednávané se Schindlers je obnovení exkluzivní smlouvy s firmou Thoratec Europe Ltd. o prodeji jejích produktů (některých zdravotnických prostředků) v rámci střední a východní Evropy,“ uvádí se v dokumentu z roku 2005.
Thoratec je americká firma, která celosvětově dodává zdravotnické zboží a zejména špičkové přístroje používané při operacích srdce. Dnes se společnost jmenuje Abbott a Netuka s ní má – jak mi již dříve potvrdil – „konzultační kontrakt“.
Další věta, která pak v listině navazuje na vysvětlení, proč Ivan Netuka žádá o vytvoření offshorové struktury u firmy Schindlers, je zásadní a pozoruhodná: „Současná smlouva je uzavřena s Clarus Trade, českou společností s ručením omezeným, ve které mám nepřímý podíl. Smlouva však v krátké době končí a pro zákazníky ve střední a východní Evropě by nově navrhovaná struktura byla vhodnější a přijatelnější než standardní česká společnost s ručením omezeným. Dále je to také preference společnosti Thoratec Europe Ltd.“ Podle dalších listin vytvořila lichtenštejnská kancelář Schindlers offshorovou strukturu s názvem Meer Trust. A právě tento trust měl zpočátku „držet akcie Omnimedics Ltd.“. V jiném dokumentu se pak píše, že osoba jménem Ivan Netuka je „zakladatel a konečný příjemce benefitů Meer Trust“.
Co je zač firma Clarus Trade, jež je v dopise zmíněna coby obchodník se zdravotnickým zbožím s kontraktem s firmou Thoratec? Clarus Trade byla podle českého obchodního rejstříku založena 23. května 2002. Krátce sídlila v Berouně. Ale v letech 2003 až 2010 měla sídlo v obci Malé Kyšice u Unhoště, nedaleko Kladna.
V době vzniku měla v předmětu podnikání tyto činnosti: maloobchod s tabákovými výrobky, hostinská činnost, provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy. V letech 2003 až 2009 to byl ještě navíc velkoobchod se zdravotnickými prostředky a zdravotnickou technikou.
Stoprocentním společníkem byl v letech 2002 až 2009 podle obchodního rejstříku Petr Zajíc, který uváděl bydliště shodné se sídlem firmy Clarus Trade, tedy obec Malé Kyšice.
Firma ve svých výročních zprávách uvádí, že v letech 2003, 2004 a 2005 provozovala převážně velkoobchod se zdravotnickými pomůckami. Z účetních uzávěrek pak plyne, že v roce 2003 měla tržby 11,5 milionu korun, v roce 2004 to bylo 25,6 milionu a v roce 2005 měla firma tržby ve výši 15,8 milionu korun.
Od roku 2006 provozovala firma už jen hostinskou činnost, reklamu a marketing. A tržby jí spadly na částku kolem osmi milionů korun, další rok to bylo 7,3 milionu a za rok 2008 to bylo už jen 649 tisíc.
V červenci 2009 Zajíc firmu prodal.
Ještě jednou připomínám, že z roku 2005 je datována žádost o vytvoření struktury, která měla Clarus Trade nahradit v obchodech se zdravotnickými produkty Thoratecu.
Zda měl Ivan Netuka nepřímý podíl ve firmě Clarus Trade, obchodní rejstřík neuvádí. V rejstříku je v té době uváděn oficiálně jen jediný společník – Petr Zajíc.
Reportér nicméně zjistil, že se ti dva skutečně znali. Petr Zajíc byl hospodský v pražských restauracích. Jeho známí mu říkali Pražák. Později, od roku 2008, provozoval s dalším společníkem známou restauraci Smíchovský radniční sklípek.
O zrodu jejich známosti mi popsal Jiří Malý: tehdy ještě patřil k nejbližším přátelům Ivana Netuky. „Petra Zajíce znám. Kdysi dávno ho s námi, se mnou a s Netukou, seznámil náš společný přítel z IKEM Láďa,“ řekl Jiří Malý. „Láďa“ je lékař, ale protože jinak nemá s touto kauzou nic společného, není třeba ho jmenovat. Jmenuje se Ladislav T. a redakce si ověřila, že skutečně pracoval v IKEM. „Láďa jednoho dne přivedl Petra Zajíce. A říkal, že je schopný obchodník,“ uvedl Jiří Malý. Se Zajícem pak podle něho začal úzce spolupracovat právě Netuka.
Jak se se Zajícem seznámil „Láďa“? Když Ladislav T. studoval v devadesátých letech medicínu, přivydělával si jako krupiér. A právě v tomto prostředí se budoucí lékař z IKEM seznámil s pozdějším hospodským.
Sám Petr Zajíc přiznal, že Netuku z té doby znal. Ale odmítl, že by s ním měl společný obchod. „Ivana Netuku jsem znal. Kdysi jsem potřeboval něco pro tatínka své přítelkyně. Proč se ptáte?“ reagoval Petr Zajíc. „Obchody s IKEM? Ale to už je strašně dávno,“ dodal. A na dotaz, zda si byznys s IKEM pamatuje, odpověděl: „Moc ne.“
„Já na to měl odborníky,“ řekl Zajíc a odmítl, že by se Netuka na obchodech Clarus Trade a IKEM podílel. „Rozhodně to nebylo tak, že Netuka na obchodu participoval. Vždyť je to taková kapacita, takový věhlasný doktor. To je úplný nesmysl,“ řekl Zajíc.
„Ale v jednom z dokumentů člověk jménem Netuka píše, že v Clarus Trade měl nepřímý podíl,“ řekl jsem.
„Ježišmarjá, tak to je úplnej nesmysl. Kde je pan profesor a kde je nějaká dvacet let stará firma?“ prohlásil Zajíc a doplnil: „Víte, byly to tehdy takové začátky, takový nápad. Pak se ukázalo, že taková firma na to samozřejmě nestačí… Američani si to pak dohodli nějak jinak. Takže my jsme byli malí páni.“
Ivan Netuka známost s hospodským Zajícem připouští. „Vybavuji si ho,“ řekl Netuka. Že by měl nepřímý podíl v jeho firmě Clarus Trade, ale odmítl. „V obchodech této firmy s IKEM jsem se neangažoval. Byl jsem v té době mladý sekundář, neměl jsem žádnou kompetenci se angažovat v obchodně-smluvních vztazích,“ uvedl Ivan Netuka.
Jaké měla firma Clarus Trade – oficiálně vedená na hospodského Zajíce – obchody s velkou nemocnicí? „V databázi smluv jsme dohledali, že Vámi uvedená společnost uzavřela s IKEM smlouvu v roce 2003,“ sdělila mluvčí IKEM Markéta Šenkýřová.
Začalo to dodávkou dvou kusů řídicí a napájecí jednotky umělého srdce – tedy „mobilní hnací jednotky TLC II Portable VAD“ s příslušenstvím a programovacím počítačem, síťovým dobíječem baterií a pojízdným modulem TLC. Tehdejší cena této první zakázky byla 3,1 milionu korun. Výrobcem dodávaného zařízení byla americká firma Thoratec.
A ještě jeden malý detail z obchodního rejstříku. Ze zakladatelské smlouvy firmy Clarus Trade vyplývá, že notářský zápis o vzniku společnosti sepsala notářka Marie Malá.
Helena Rögnerová, která byla dočasně pověřena řízením IKEM, nechá obchody s Omnimedics prověřit. „Na základě zveřejněných informací provádí IKEM prověření všech smluvních vztahů se zmiňovanou společností,“ uvedla tisková mluvčí nemocnice Markéta Šenkýřová.
A potvrdila, že Ivan Netuka byl zapojen do procesu zadávání zakázek IKEM. „Veřejné zakázky, kterých se zmiňovaná společnost účastní, probíhaly standardně dle vnitřních směrnic IKEM a zákonných pravidel. Jedná se o formalizovaný proces s vícestupňovými kontrolními mechanismy, na kterém se podílí celá řada zaměstnanců od zástupců kliniky, pro kterou se zakázky vypisují, přes zaměstnance zdravotnické techniky, nákupu, veřejných zakázek apod. To znamená, že i pan profesor Netuka se přípravy veřejných zakázek se zmiňovanou společností účastnil,“ sdělila Markéta Šenkýřová.
Aby bylo jasno: nikdo nezpochybňuje, že mohl Jiří Malý s Michalem Stiborkem na Ivana Netuku vyvíjet hrubý nátlak. Je prokázané, že spory, a to zejména mezi oběma lékaři – Jiřím Malým a Ivanem Netukou –, přerostly ve válku o ovládnutí IKEM. A je také zjevné, že Malý se Stiborkem tlačili na Netuku, aby se jim podvolil. A to zejména pod pohrůžkou použití „materiálů v modrých deskách“. I když nakolik šlo o vydírání v trestním slova smyslu, musí posoudit právníci, případně soud.
Současně je však pozoruhodné, jak sporně GIBS vykládá zatím jediný známý nezpochybnitelný důkaz o onom nátlaku, tedy nahrávku předanou Ivanem Netukou.
V usnesení o obvinění Malého a Stiborka GIBS s odkazem na nahranou schůzku a svědectví Ivana Netuky napsala: „Profesor Malý profesoru Netukovi sdělil, že za každým z nich stojí vlivní lidé, a k tomu Ing. Stiborek dodal, že jeho lidé pracují i fyzicky. Prof. Netuka se zeptal, jak to myslí, a on zopakoval: ‚Rozumíte tomu dobře, fyzicky.‘ Okamžitě v tom spatřoval, že mu oba jmenovaní vyhrožují, a to nejen kriminalizací či negativní medializací jeho osoby pomocí údajných materiálů, které měli údajně v deskách, ale i že je mu vyhrožováno fyzickou újmou.“
Na jiném místě usnesení o obvinění GIBS výslovně s odkazem na tuto schůzku píše: „Ing. Stiborek zároveň dodal, že za ním stojí lidé, kteří pracují i fyzicky, čímž v poškozeném vyvolal obavu, že by v případě neuposlechnutí mohlo být proti jeho osobě v budoucnu použito násilí.“
Tolik citace GIBS z jejích usnesení o obvinění.
A teď přepis inkriminované pasáže, kde se o „fyzické práci“ mluví. Přepis pořídila sama GIBS.
Malý: „Hele, já jsem si taky připravoval nějaké expozé, ale myslím, že to je zbytečný. Asi je pravda, že my dva (Malý a Netuka) už žádnou společnou cestu nenajdeme. Začali jsme spolu už před 20 lety… Každý máme jiné zájmy, jiné lidi, kteří za námi stojí. Nebudeme si určitě říkat, že za tebou nestojí vlivní lidé, že za mnou nestojí vlivní lidé. Že Michal (Stiborek) na tý cestě – spíš jako abych neurazil – určitou jako…“
Stiborek: „Já jenom trošku jinak. Já jenom spíš jako fyzicky konající než jakoby vlivný…“
Malý: „Tak. Čili já bych jenom…“
Netuka: „To jsem nepochopil. Fyzicky konající?“
Stiborek: „Fyzicky konající.“
V interpretaci toho, co bylo řečeno, přejala GIBS pohled obsažený v trestním oznámení Ivana Netuky, který napsal: „Ještě více mě zarazil odkaz na známé ředitele Michala Stiborka, kteří ‚pracují fyzicky‘. To jsem nejprve nepochopil a požádal o vysvětlení a ředitel mi odpověděl, že vím dobře, o čem mluví, že když myslí fyzicky, tak to znamená fyzicky. V kontextu nebylo pochyb, že má na mysli fyzickou perzekuci. Navíc je mi známo, že je majitelem firmy na vymáhání pohledávek, kde jsou tyto praktiky notoricky známé,“ napsal Netuka do prvního oznámení, které doručil GIBS.
Jak dospěla GIBS k jistotě, že Stiborek „hrozí fyzickým násilím“, nevíme. Je totiž klidně možné, že Stiborek v této formulaci nehrozil fyzickým násilím. Z kontextu ostatních slov a vět pronesených v celém záznamu by bylo stejně dobře možné Stiborkova slova vykládat jako označení rozdílu mezi povahou manažerské práce a povahou práce obou lékařů. Tak argumentuje i jeho advokát.
Stiborek podle tohoto výkladu vlastně jen připomíná, že on jako ředitel nemá takové kontakty jako oba lékaři, kteří se na rozdíl od něho pohybují v úplně jiných kruzích – v akademicko-lékařském prostředí, v politice či byznysu. On je jen jako inženýr se svými kontakty ze svého světa, tedy jak poznamenal, „spíše na fyzickou práci“ – myšleno jako na práci s administrativou, čísly a dokumenty.
„Pan Stiborek profesoru Netukovi nehrozil. Interpretace profesora Netuky i GIBS o pohrůžce fyzické újmy je viditelně přehnaná,“ napsal ve stížnosti právník Stiborka Miloslav Strnad.
Premiér Petr Fiala odmítl, že by on nebo někdo z vlády či z jeho okolí zasahoval do práce GIBS. „Pan premiér se důrazně ohrazuje proti jakýmkoliv náznakům o politizaci směrem ke GIBS. Vyšetřování trestné činnosti a jakékoliv zasahování do této věci nepřísluší politikům,“ prohlásil vládní mluvčí Václav Smolka.
Fiala se postavil i za svého poradce Ivana Netuku. Premiéra Fialu navštívila podle našich informací předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Oběma se nelíbilo, jak hanlivě se profesor Netuka vyjádřil na adresu ministra Válka v uniklé SMS zprávě, kterou jsme citovali v prvním textu o kauze IKEM. V ní Netuka svému kolegovi Pirkovi napsal, že „Válek je prase“ a že bude potřeba, aby si oba v boji o IKEM „sundali rukavice“. Pekarová Adamová na otázky ke schůzce neodpověděla. Mluvčí vlády za premiéra odpověděl: „Pan premiér se běžně potkává s koaličními partnery. Nemá ale ve zvyku komentovat obsah uzavřených jednání.“ Fiala podle našich informací koaličním partnerům řekl: „Rozumím tomu (vašim výtkám), ale pan Netuka má mou absolutní důvěru.“
Podobně se vyjádřil i na náš dotaz. „Ivan Netuka je respektovaným odborníkem na zdravotnictví a zůstává v poradním týmu předsedy vlády,“ prohlásil mluvčí Smolka 5. listopadu 2023.
Profesor Ivan Netuka staví od samého začátku celý případ do roviny, že nikdo jiný než GIBS nedokáže případ vyšetřit. „Obávám se, že vzhledem k uváděným indiciím o propojení na struktury organizovaného zločinu s provazbou na bývalé i současné členy policejních sborů se může jednat o činnost dobře organizované skupiny. Jedinou důvěru vzhledem k možné infiltraci policejních složek chovám ke Generální inspekci bezpečnostních sborů a věřím, že moje obavy a podezření budou s veškerou vážností prověřeny,“ napsal Netuka v prosinci 2022.
Pro nezaujatého pozorovatele ale naopak může být, pokud tedy nepřijde nějaký zásadní zvrat, čím dál tím obtížnější chovat důvěru ve vyšetřování GIBS. Nejen proto, že sama řekla, že účast žádných policistů v kauze nezjistila, takže se případ dostal do sfér, které standardně vyšetřuje kriminální policie, nikoli inspekce. Zásadní je pořád jiná věc: není známo, že by GIBS projevila vůli vyšetřit kauzu ze všech stran a prozkoumat offshorovou strukturu ve Vaduzu. A otázka zní – proč?
Podpořte Reportér sdílením článku
Dlouholetý investigativní reportér.
