PODCAST: Deset let s oligarchy v médiích. Cesta odnikud nikam

Budou Babišovy noviny někdy „písať“ pravdu? Co všechno majitel Agrofertu odpřisáhl na smrt svých dětí. A co všechno z toho v klidu porušil? Jak se projevilo deset let oligarchizace v českých médiích? O tom všem byla řeč v 28. „narozeninovém“ díle politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.

Bizarní narozeniny

„Kolega Michal má 26. června narozeniny – a o tomto dni, konkrétně 26. června 2013, se tady budeme hodně bavit. Dostal jsi k nim tehdy dárek, na jaký se většinou nezapomíná.“

„Byl to ten nejbizarnější dárek, jaký jsem k narozeninám ve svém životě kdy dostal. Ten dárek byl, že jsem se stal artiklem, který si nakoupil miliardář a aktivní politik Andrej Babiš. Tedy já byl jen součástkou toho zboží, on koupil celou mediální skupinu Mafra vydávající mimo jiné deník MF DNES, kde jsem pracoval. No ale já byl členem vedení redakce, ty jsi byl rovnou šéfredaktor, že.“

Doba vymknutá z kloubů

„Pokud mě paměť neklame, měl jsi tehdy takovou pověrčivou teorii, že to vlastně tvoje narozeniny přivolaly, ne?“

„Začátkem června jsem byl na nějaké akci kamaráda, který se stěhoval do zahraničí, a trochu se to vymklo z kloubů a já o pár hodin později v nějakém klubu, už téměř ve věku jednačtyřiceti let, tančil na píseň od tehdy ještě fakticky teenagerské skupiny One Direction.“

„Tak za to je nákup Mafry Andrejem Babišem spravedlivý trest.“

„Ano, pak jsem s žertem i pověrčivostí vyprávěl, že moje věkově nepřístojná zábava vedla k tomu, že – abych citoval Shakespeara – vymknuta z kloubů doba šílí. Potom totiž přišly povodně, spektakulární policejní zásah na Úřadu vlády a nákup Mafry.“

Klesající zisky

„Co Babišově akvizici vydavatelství Mafra předcházelo? V té době vlastnily výraznou většinu hlavních českých médií zahraniční mediální skupiny a dlouho to byl pěkně výdělečný obor.“

„Třeba vydavatelství Mafra před finanční krizí, jejíž důsledky na česká média poprvé pořádně udeřily v roce 2009, vydělávalo pravidelně přes 300 milionů ročně a počet prodaných výtisků tištěných novin sice postupně klesal s tím, jak lidé více sledovali zpravodajství na internetu, ale finanční výsledky byly stále dobré.“

„Jenže přišla finanční a hospodářská krize a zisky vydavatelství začaly postupně jít dolů. Svoji roli určitě hrálo i to, že tradiční novinoví vydavatelé docela dlouho podceňovali důsledky změn, které přinášel rozvoj internetu.“

„A potom se po ránu 26. června 2013 sešli zástupci německé vydavatelské skupiny RBVG a zástupci holdingu Agrofert Andreje Babiše v jedné kanceláři v Praze a podepsali smlouvu o prodeji vydavatelství Mafra.“

Dobře, ale špatně

„Pro nás osobně byl ten efekt nakonec do určité míry pozitivní, donutilo nás to odejít z vydavatelství, které na tom nebylo dobře – což byl ten důvod, proč ho Andrej Babiš mohl koupit –, a donutilo nás to pohnout s plánem založit magazín Reportér. Ale celkové hodnocení, co to znamenalo pro česká média, pozitivní není.“

„To je pravda. Řada kolegů na ten moment nevzpomíná dobře. Ani řada dalších, kteří se pak stali obětí převzetí médií jinými oligarchy.“

Byli jsme naivní

„Na jaře 2013 se přitom v oboru dlouho bralo za hotovou věc, že Babiš koupí firmu Ringier, tedy vydavatele Blesku, Reflexu a dalších titulů. Dokonce jsem tehdy nabízel komentátorovi Reflexu Bohumilovi Pečinkovi, jestli nechce jít k nám do MF DNES, když jeho vydavatelství koupí zdivočelý oligarcha Andrej Babiš. A musím říct, že k Bohumilově štěstí se ten přestup nestačil uskutečnit.“

„Potom v pátek 21. června 2013 jsi mi říkal něco jako: Prosím tě, mám dojem, že Babiš nakonec nekoupí Ringier, ale že by mohl koupit nás, Mafru. Najednou jsem měl pocit, jako kdyby mě ovanul studený vítr. Pak jsem o tom přemýšlel a řekl si, že bych tam nemohl pracovat, protože on je aktivní politik, byť mě tedy ani ve snu nenapadlo, že by se mohl stát premiérem. A druhá věc, kterou jsem si říkal: on má byznysové aktivity napříč ekonomikou, a když budeme o něčem psát, je velká šance, že se ho to bude týkat, a bude to vyvolávat neustálé konflikty s redakcí, a to není správně.“

„Musím se přiznat, že jsem byl tehdy naivní jak malý děcko. Přestože mi před očima přibývaly signály, že by Babiš opravdu nakonec mohl koupit Mafru, pořád jsem si říkal, že nás by přece naši Němci neprodali. A pokud, tak ne jemu. Ale je teda pravda, že jsme doma se ženou mezitím stihli probrat, co bych dělal, kdyby zrovna ty naše noviny koupil Andrej Babiš. A když se to pak doopravdy stalo, tak jsem jenom poslal ženě zprávu ,Koupil násʻ a odpověď přišla za chvilku: ,Achjo, škoda, že už tam nebudeš pracovat.ʻ“

Na zdraví svých dětí

„I já jsem byl naivní. Myslel jsem si sice, že jednou z variant je, že to koupil kvůli politickému vlivu, ale pořád jsem si říkal: třeba on tomu vlastně jako nerozumí a koupil to, protože si myslí, že v tomhle oboru se ještě dají vydělávat velké peníze.“

„Tak on říkal, že je kupuje, aby písali pravdu.“

„Přitom si Andrej Babiš hned druhý den po nákupu veřejně stěžoval, že nikdo nepřišel na tiskovou konferenci ANO. ,Dneska jsem měl tiskovku, na kterou nepřišla ani Mladá fronta, ani Lidovky, ani iDnes, a když jsme tam volali, tak řekli, že mě budou ignorovat. Ještě nikdy jsem nekoupil firmu, která mě ignorovala.ʻ“

„On taky po nákupu řekl: ,Já tady můžu veřejně prohlásit. Na zdraví mých čtyř dětí a dvou vnuček, že já nebudu nikdy zasahovat do práce redaktorů v Mafře, ať si klidně píší, co chtějí.ʻ To bylo 27. června 2013. Střih – květen 2017. Objevily se nahrávky, jak Babiš coby tehdejší ministr financí a předseda ANO mluví s redaktorem MF DNES Markem Přibilem a probírá s ním uveřejnění kompromitujících informací na svoje rivaly ve vládní koalici a říká, takové to: ,Já jako tohle bych nechal, načasoval bych to někdy před ten jejich sněm socanský a něco před volbami.ʻ Takže přísahal na život svých dětí, že nebude zasahovat do práce redaktorů Mafry, jo?“

Paralyzovat

„Nákup Mafry vedl k tomu, že se mu podařilo paralyzovat redakci Mladé fronty DNES, která se dlouho věnovala investigativní žurnalistice a on by asi byl logicky velmi popisovanou osobou.“

„Jak by se vyvíjela politická kariéra Andreje Babiše, kdyby mediální skupinu Mafra nekoupil? Jak by to vypadalo, kdybychom se v MF DNES už třeba na podzim 2013 věnovali kauze Čapí hnízdo nebo jiným jeho byznysovým věcem?“

„On by ti řekl, že by se samozřejmě jeho politická kariéra vyvíjela mnohem líp, protože nákup Mafry byla chyba.“

„Jasně, byla to tak hrozná chyba, že přijetí novely zákona o střetu zájmů, která ho nutí prodat svoji mediální firmu, obstruoval v Poslanecké sněmovně. A dokonce říká, že podá žalobu k Ústavnímu soudu.“

Jaderný kufřík

„Pak přišli nakupovat média dalším miliardáři. Těsně před Vánoci roku 2013 Daniel Křetínský s Patrikem Tkáčem koupili onen Ringier, který nekoupil Andrej Babiš, to znamená Blesk, Reflex a další. A v létě 2014 potom skupina Penta koupila síť regionálních deníků, která se dnes jmenuje Vltava Labe Media.“

„A to byl ten slavný výrok jednoho ze spolumajitelů Penty Marka Dospivy, že média kupuje, protože jsou jaderný kufřík. Čili je to něco, co brání těm jiným nás napadnout, protože kdyby nás napadli, tak my odpovíme stejnou dávkou.“

„Ocenil jsem upřímnost Marka Dospivy. Ostatní říkali cosi o tom, že budou investovat do rozvoje médií, což za deset let neudělal ani jeden z nich. Na druhou stranu představa zrovna sítě regionálních deníků coby jaderného kufříku… No nevím.“

Bakala byl první

„Abychom byli fér, oligarchizace médií začala ještě několik let předtím, než Andrej Babiš koupil Mafru.“

„Ano, první oligarcha, který si koupil v Česku média, byl Zdeněk Bakala, koupil tehdy vydavatelství Economia. Tehdy se tamní novináři z určitého důvodu radovali, že to tak dopadlo, považovali ho za hodného oligarchu.“

„Nicméně Zdeněk Bakala neměl na Ostravsku dobrou pověst.“

Širší pohled

„Na závěr: Když se bavíme o oligarchizaci, tak ne každý miliardář vlastnící média podle mě musí být oligarcha. Jde o to, zda je jeho byznys provázán s mnoha různými jinými obory napříč ekonomikou.“

„A ještě horší je, když je to provázáno se státem.“

„A úplně nejvyšší stupeň je, když je oligarcha přímo provázán s politikou.“

„Nicméně problém oligarchů kupujících média není vůbec omezen jen na Českou republiku.“