Deset let s oligarchy v českých médiích: Roky, které převrátily českou žurnalistiku vzhůru nohama

Post Image

Deset let s oligarchy v českých médiích: Roky, které převrátily českou žurnalistiku vzhůru nohama

Play icon
26 minut

foto ČTK/Profimedia.cz

26. června uplyne deset let od doby, kdy miliardář a politik Andrej Babiš koupil vydavatelství Mafra s deníkem MF DNES, portálem iDNES či Lidovými novinami. Další velkopodnikatelé ho následovali a skoupili značnou část českých médií. Slibovaný velký rozvoj se nakonec nekonal, ekonomické podmínky pro novinařinu jsou spíše bídné. Vznikly však také nové projekty, které ukázaly, že části veřejnosti není osud žurnalistiky lhostejný.

Vstup Babiše do mediální skupiny Mafra byl 11. zářím české žurnalistiky. Tuto větu pronesl můj dlouholetý kolega z redakce MF DNES Karel Škrabal a vystihl tak dokonale pocit, který před deseti lety – v červnu 2013 – zažívala celá řada novinářek a novinářů v největším celostátním seriózním deníku. Ale také v sesterských redakcích Lidových novin, Metra či zpravodajských portálů iDNES a Lidovky.

Prodej vydavatelství Mafra ze strany německé Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft (RBVG) holdingu Agrofert symbolicky odstartoval vlnu přechodů velkých českých médií do rukou domácích majitelů, oligarchů rozkročených do řady odvětví: média pro ně primárně nepředstavují další obor podnikání, ale součást vlivového aparátu jejich impérií.

Kam se česká mediální scéna posunula za deset let od Babišovy akvizice tehdy nejvýznamnějšího vydavatelského domu? Nakolik se naplnily sliby velkopodnikatelů, že podpoří kvalitní žurnalistiku? Měla oligarchizace médií i nějaké pozitivní důsledky? Jak celý obor proměňují nové technologie? Nakolik média finančně strádají? A dostanou teď noviny i další tištěná média další tvrdou ránu kvůli změně daní?

Pojďme se podrobněji podívat na deset roků, které převrátily českou žurnalistiku vzhůru nohama.

Co získal Babiš

2,4 miliardy korun. O takové ceně přede mnou osobně hovořili jak bývalí němečtí majitelé, tak i Andrej Babiš poté, co byla podepsána kupní smlouva, jež poslala vydavatelství Mafra do holdingu Agrofert. Vzhledem k tehdejším ekonomickým výsledkům – kdy během finanční krize a jejích dozvuků spadl zisk skupiny Mafra z obvyklých tří set a více milionů na necelých šedesát plánovaných pro rok 2013 – to muselo pro prodávající znít jako téměř pohádková cenová nabídka. Čtyřicetinásobek aktuálního plánovaného ročního zisku? Navíc u firmy, jejíž výsledky už několik let v řadě klesají? No, neprodejte to… Zvlášť když politické a společenské dopady neponese vaše domovská země.

Podpořte Reportér sdílením článku