Příběhy našich sousedů

To, čemu jsme unikli, nás dohonilo tady. Rozčarování volyňské Češky ve vytoužené zemi

Post Image

To, čemu jsme unikli, nás dohonilo tady. Rozčarování volyňské Češky ve vytoužené zemi

Play icon
8 minut
Historie. Rodina Drahoslavy Rut Nývltové v době, kdy žili ve Volyni.

foto: archiv

Pro volyňské Čechy byla vlast jejich předků zemí, o které snili. „Sledovali jsme, co se v Československu děje, a u školní mapy jsme si špitali, že se tam třeba jednou podíváme,“ říká Drahoslava Rut Nývltová. Její otec působil na Ukrajině jako evangelický kazatel, po druhé světové válce využila rodina možnost repatriace. „To, čemu jsme unikli, nás dohonilo tady,“ říká vystudovaná učitelka ruštiny a literatury, která mohla učit jen pod podmínkou, že přestane chodit do kostela. Odmítla.

Vesnice Michalovka vznikla v carském Rusku, v letech 1920–1939 patřila k Polsku. Žili tady Ukrajinci, Poláci, Židé a také potomci českých přistěhovalců z pobělohorské doby.

Drahoslava Tomešová se narodila v roce 1937 jako nejmladší ze čtyř dětí. Podle jejích vzpomínek byla Michalovka malebná vesnice obklopená kopci. Její otec tady působil jako evangelický kazatel a učitel, rodina bydlela na faře.

„O vlasti našich předků se doma hodně mluvilo. Ve škole jsme zálibně studovali mapu Československa a snili o tom, že se tam třeba jednou podíváme,“ vzpomíná Drahoslava.

Přečtěte si také

Tři dny od gulagu

Prvního září 1939 Německo napadlo Polsko, o několik dní později totéž učinil z východu Sovětský svaz. Michalovka se ocitla pod Stalinovou vládou. „Utichl zvon na kostelní věži a vše spojené s vírou bylo zakázané,“ vyprávěla Drahoslava předloni gymnazistům z pražské Malé Strany. „Měli jsme být deportováni do gulagu jen proto, že tatínek byl kazatelem a občas jsme dostávali od příbuzných pohledy z Ameriky.“

Podpořte Reportér sdílením článku