Developeři by měli mít možnost stavět i bez parkovacích míst

7. března 2024

foto: Václav Stránský

Podle Michala Kaliny ze spolku AutoMat má Praha velké rezervy, co se udržitelné dopravy týče. Emise neklesají, proudících aut stále přibývá, chodci se prodírají mezi těmi zaparkovanými. Kalina proto kategoricky nesouhlasí s tím, aby se zdražovala veřejná doprava, když roční parkování pro rezidenty stojí třetinu kuponu na MHD. Vedle emisí jde totiž i o kvalitu veřejného prostoru.

Jak by mělo z pohledu dopravy vypadat město budoucnosti?

Ideální je město krátkých vzdáleností, kdy do 15 minut obsloužíte vše, co potřebujete. A pokud máte kvalitní MHD, až na výjimky nepotřebujete vlastní auto, stačí vám sdílené auto či kolo. Společným jmenovatelem je udržitelná mobilita. Pod tou si jednak představujeme nízké emise skleníkových plynů, přičemž zde nejlépe vychází pěší a cyklistická doprava a následně veřejná doprava. V realitě se však zatím bez automobilové dopravy neobejdeme.

Evropa si proto hodně slibuje od elektromobilů, co vy?

Tam je samozřejmě problém, že se tím sice vyřeší lokální emise z motorů, ale elektřina, kterou bateriové vozy potřebují, většinou není z obnovitelných zdrojů – a u nás ještě dlouho nebude. Další věc je, že elektromobily zabírají stejnou plochu jako konvenční vozy. A to je další aspekt udržitelného rozvoje – kvalita veřejného prostoru a jeho využívání. Je otázka, nakolik jsme ochotni se tomuto tématu věnovat. V Praze za posledních dvacet let výrazně přibylo aut, těch, co se pohybují, i těch zaparkovaných, které zabírají chodníky. Bohužel je to jen motivace k dalšímu používání aut, i když v době klimatické krize potřebujeme pravý opak.

Co s tím?

V západních zemích už řekli, že mít tolik prostoru pouze pro automobilovou dopravu není únosné, a začali vymýšlet, co s tím. Jde o zklidňování dopravy, zavedení nízkoemisních zón, jaké známe z Německa. V Londýně se zase za vjezd platí podle toho, jak ekologické auto máte. V řadě měst, třeba Helsinkách a v Paříži, zavedli základní rychlost 30 km v hodině, což vede hlavně ke zvýšení bezpečnosti. Mezi další opatření patří snižování počtu parkovacích míst nebo zavádění mýtného. V západních městech už je ten efekt znát. Nejviditelnější je to v Paříži, tamní primátorka za posledních deset let výrazně změnila podobu centrální části města, zrušili zhruba polovinu parkovacích míst, zavedli třicítku, výrazně rozšířili možnosti jízdy na kole, řadu ulic nechali jen pro pěší. A místní si na to zvykli, jsou s tím spokojení.

Přečtěte si také

Praha stagnuje

Taková situace u nás bohužel není, v centru Prahy jsou dlouhodobě překračovány emisní limity.

Úvaha je taková, že když podpořím cyklistiku a komfortní přepravu MHD, snížím počet aut a tím dojde ke zlepšení ovzduší. Čili v souladu se strategiemi hlavního města, jako je Klimatický plán či Plán udržitelné mobility, je potřeba navýšit podíl cestujících v MHD a současně zvýšit počet pěších a cyklistů, respektive snížit počet lidí, kteří se pravidelně přepravují skrze město autem. Jinak to nepůjde. A cíl je ambiciózní, do roku 2030 má mít veřejná doprava s aktivní mobilitou na celkové přepravě podíl 81 procent. Nyní je to něco málo přes 70 procent. V ulicích je však reálně daleko více aut – to je problém tranzitní dopravy a dojíždění ze Středočeského kraje. To má pak vliv na zpožďování MHD a samozřejmě i na ovzduší. V dojíždění je Praha specifická, ale podobné problémy mají i další města v Česku. V tomto by pomohlo zavedení mýta.

Podpořte Reportér sdílením článku