Polykrize a historická krátkozrakost

Martin Hála

10. dubna 2023

Reportér 04/2023 · Číslo 104

20 minut

Svět dnes čelí mnoha krizím najednou, ty jsou přitom do značné míry důsledkem našich iluzí z devadesátých let, že končí dějiny. Víra v nevyhnutelné vítězství demokracie vedla například k přehlížení toho, jak posiluje, mění se a adaptuje čínská diktatura. Globální společenství je tudíž nyní rozdělené a není schopné dohodnout se na řešení krizí – píše sinolog Martin Hála v eseji odpovídající na otázku Reportéra, co je zásadním problémem dneška. „Zásadním problémem pro řešení všech dnešních výzev je naše historická krátkozrakost,“ vysvětluje.

Poslední tři léta spustila lavinu neustálých pohrom – téměř jako deset ran egyptských ze Starého zákona. Počátkem roku 2020 se rozhořela pandemie covidu-19, která mimo jiné způsobila ekonomické otřesy a výpadky v dodavatelských řetězcích. V únoru 2022 přišla Putinova invaze na Ukrajinu a s ní související energetická krize a vysoká inflace v mnoha ekonomikách světa.

Co považujete za zásadní problém dneška?

Lidé různých názorů z pravé, levé i střední části politického spektra, s nimiž ne každý nutně souhlasí – takoví jsou autoři seriálu esejí odpovídajících na otázku: Co je zásadní problém dneška?

Není tak divu, že se v poslední době znovu oprášil termín „polykrize“. „Polycrisis“, jak zní anglický termín, dominovala letošnímu Světovému ekonomickému fóru v Davosu; někteří dokonce mluví o „permakrizi“, respektive „permacrisis“ – krizi, která se zdá být setrvalá a bez vyhlídky na konec. Na pozadí záplavy akutních problémů se navíc prohlubují chronická rizika jako globální změna klimatu. Pozornost věnovaná snahám o její řešení, přinejmenším do určité míry, odsunula na druhou kolej právě zmíněná energetická krize.

Mezi kandidáty na nejzávažnější problém současnosti je tak velká tlačenice a konkurence. Různé aspekty „polykrize“ se navzájem prolínají a posilují. Je možné mezi nimi identifikovat, co bylo původním spouštěčem či hybatelem? Některá rizika jsou bezprostřední, jiná dlouhodobá. Jsou podstatnější chronické problémy, nebo krátkodobé šoky?

Levou nohou

Globální otřesy nejsou jen záležitostí posledních tří let. Za první velkou krizi současnosti bychom mohli považovat světovou finanční krizi z roku 2008 a – přinejmenším v evropském kontextu – následnou dluhovou krizi eurozóny. Migrační krize z roku 2015 zasáhla převážně Evropu, avšak její širší kontext byl a zůstává rovněž globální.

Klíčovou dobou, která do značné míry předurčila další vývoj, ovšem byl již přelom tisíciletí. Tehdy došlo k souběhu dalekosáhlých událostí v USA (útoky z 11. září 2001), v Rusku (definitivní nástup Putina do prezidentské funkce v květnu 2000) a v Číně (vstup do WTO, Světové obchodní organizace, na konci roku 2001).