Vznikal tu Žižka i Stalin. Pražskou Kafkárnou šly dějiny

19. května 2023

Tvořila se tu monumentální jezdecká socha Jana Žižky, která stojí na pražském Vítkově, ale taky nechvalně známý Stalinův pomník na Letné. Starý omšelý ateliér s velkou zarostlou zahradou plnou soch a dalších uměleckých artefaktů přezdívaný Kafkárna slouží už skoro sto let sochařům. „Dnes tu najdeme studenty z UMPRUM, místo je ale otevřené i pro veřejnost,“ říká architektka Kateřina Vídenová.

Kafkárna vznikla v roce 1932 kvůli zakázce na jezdeckou sochu Jana Žižky, která je dnes součástí Národního památníku na Vítkově. Bylo tenkrát něco takového obvyklé?

Bylo to naprosto unikátní a je to určitě největší ateliér minimálně v Praze. Původně to byla dočasná stavba, která měla být posléze rozmontována. Stojí v cípu chráněného území v pražské čtvrti Ořechovka. Na této parcele je přečerpávací stanice, a je tam tudíž zákaz cokoli stavět. Zřejmě i proto nebyla Kafkárna nikdy zbouraná, a to i přesto, že je to velmi lukrativní místo a po revoluci tu byly tlaky developerů.

Kdo ji vlastně nechal postavit?

Ve zmíněném roce 1932 o stavbě rozhodlo město Praha. Prostor měl sloužit sochaři Bohumilu Kafkovi, podle něhož se dnes ateliéru říká Kafkárna. Kafka tehdy dostal dvě velké zakázky – na devítimetrovou sochu Jana Žižky a sedmimetrovou sochu Milana Rastislava Štefánika, která stála v Bratislavě (dnes tam najdeme už jen kopii, originál byl v roce 1952 demontován a převezen neznámo kam, pozn. red.). Byly to dvě výrazné státní zakázky. Mladá republika potřebovala vytvořit národní symboly a tato budova byla dimenzovaná přímo na tyto dvě sochy.

Jak tu obrovskou sochu Žižky odvezli z ateliéru pryč?

Tím si nejsem úplně jistá, ale kousek od pozemku Kafkárny jsou vlakové koleje a viděla jsem nějaké fotografie, kde byly koleje položené až těsně k ateliéru, takže je možné, že se socha na nějaké vlečce dostala až na Vítkov. V ateliéru se dělala v nadživotní velikosti jen sádrová forma. Ta se pak po částech odlévala a skládala až na Vítkově.

Co se dělo potom, co tu Bohumil Kafka vytvořil dvě zmíněné sochy?

Historie se zkomplikovala, přišla válka. Ale stavba díky tomu přečkala a až dodneška se stále používá ke svému původnímu účelu, tedy jako sochařský ateliér. V 50. letech tam tvořil sochař Otakar Švec sousoší Josifa Stalina na pražskou Letnou. Šlo ale o menší model, protože celé sousoší by se do ateliéru nevešlo. Socha se pak podle modelu vytvořeného na Kafkárně tesala z kamenných bloků přímo na Letenské pláni.

Kateřina Vídenová (*1978)

Vystudovala Fakultu architektury na ČVUT v Praze a taky fotografii na UMPRUM. Předloni získala výuční list v oboru kuchař. V roce 2013 založila se svým partnerem Adamem Wlazelem, taktéž architektem, MAK! – Mobilní architektonickou kancelář, kde mimo jiné navrhují a realizují drobné stavby ve veřejném prostoru. Kateřina patří do týmu Centra pro umění a ekologii při UMPRUM, kde se společně s Dominkem Langem, Amálií Bulandrovou, Matoušem Lipusem a Nikolasem Prokopem starají o program v ateliéru Kafkárna na pražské Ořechovce. V roce 2011 spoluzakládala sdružení Letná sobě, architektonickou iniciativu pro smysluplný rozvoj letenské čtvrti.

A pak sloužil ateliér k čemu?

Za normalizace zde sídlil státní podnik zaměřený na umělecká řemesla, který sdružoval kameníky. Ti tu pracovali na různých zakázkách, často to byly kopie starých soch, například na Karlův most. V 90. letech pak ateliér získala od magistrátu za symbolický nájem Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (UMPRUM), a to díky sochaři Kurtu Gebauerovi, který po revoluci začal učit v tamním ateliéru sochařství. Bydlí naproti Kafkárně, takže místo velmi dobře znal, sám tam chodil pracovat.