Seriál

U milíře

10 / 11 / 2018

Blíží se zima, topná sezóna se rozjíždí naplno. Čím se topilo dřív? Jak se vyrábělo dřevěné uhlí? Funkční milíř viděla většina z nás jen v pohádce Pyšná princezna, případně v muzeu nebo ve skanzenu. A zde máme jeden opravdový milíř i s dvojicí uhlířů na historické fotografii.

Blíží se zima, topná sezóna se rozjíždí naplno. Čím se topilo dřív? Jak se vyrábělo dřevěné uhlí? Funkční milíř viděla většina z nás jen v pohádce Pyšná princezna, případně v muzeu nebo ve skanzenu. A zde máme jeden opravdový milíř i s dvojicí uhlířů na historické fotografii.

František Krátký vytvořil fotografický obraz s příběhem. Milíř je opravdový, ovšem samotný děj je naaranžovaný. Ženy přinesly uhlířovi do lesa oběd, podávají mu misku a upřeně ho pozorují. Zdá se, že jídlo předává muži jeho manželka, zatímco její matka výjev pozoruje. Starší žena působí zkroušeným, sedřeným dojmem, ruce odevzdaně spuštěné v klíně. Zato muž vyhlíží radostně, na předávanou krmi se spokojeně usmívá.

V pozadí vidíme mužovo pracoviště – milíř, na jehož vrcholu stojí jiný dřevař, který celý výjev pozoruje. Fotograf určitě postavám určil jejich stanoviště, autorské aranžmá se už ale zřejmě netýkalo mimiky a gest. Postavy na scéně nejsou najatí komparsisté, i v tomto ohledu je snímek autentický: fotograf při své cestě po venkově narazil na milíř a s lidmi se na místě domluvil. František Krátký programově usiloval jako málokdo z fotografů té doby o dokumentární zobrazení tehdejšího života, své „lokace” navštěvoval namnoze pěšky.

5be1a1af9c40fce1c13f3a59 MEDIA_ITEM image
Před milířem, kolem roku 1890

V milířích dochází pomalým hořením za minimálního přístupu vzduchu a vysoké teploty ke karbonizaci dřeva. Po vychladnutí se milíř zboural a uhlí se vyjmulo. Jeho množství odpovídalo asi pětině použitého dřeva. Na fotografii vidíme stojatý milíř, který býval vysoký asi tři metry. Je utěsněný hlínou a doutná. Na začátku procesu muselo být v hliněném obalu vytvořeno několik otvorů, aby se obsah milíře mohl rozhořet. 

Po „rozfajrování“ dřeva uvnitř milíře se otvory utěsnily a přívod vzduchu bylo nutné regulovat, pomalé hoření za mírného doutnání trvalo několik desítek hodin. Dnes již na dřevěné uhlí narazíme víceméně jen při zahradním grilování a středověkých slavnostech, ale v minulosti bylo základním zdrojem tepla pro kovářské výhně, hutě a další výrobní provozy, používalo se také při výrobě střelného prachu. Seznámit se s celým procesem a podobou milířů můžete například na okraji obce Lhota u Kamenných Žehrovic na Kladensku.

 

 

Historik fotografie  Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál  Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst  zde.
 
Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat