Mariánský sloup a co místo něj

24. června 2019

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, kolem roku 1908.

Neznámý fotograf

Mariánský sloup v Praze v těchto dnech opět budí vášně. Jak vlastně vypadal a kde přesně stál? Snímek z ptačí perspektivy ukazuje, že Staroměstské náměstí v té době mělo poněkud jiné dispozice než dnes. Debata už nicméně nabrala obrátky a radikalizuje se. Jak z této šlamastyky ven?

Na snímku, pořízeném z úrovně chodce, můžeme vidět, že z dlažby vyrůstají troje schody, nad nimiž uprostřed čtyřhranu stojí malá kaplička. V rozích jsou na pilířích umístěny sochy čtyř andělů s meči, které zvýrazňují jednu z hlavních myšlenek díla, totiž poděkování za osvobození Prahy od obléhání Švědů v roce 1648. Mají tedy zásadní ideový význam a pokud by se památka měla takzvaně obnovovat, neměla by tato část chybět.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, kolem roku 1908.

Neznámý fotograf

Uprostřed se vypíná korintský sloup – monolit, na jehož vrcholu stojí socha Neposkvrněné P. Marie. Na podstavci je umístěný chronogram (číselný součet všech písmen označuje příslušné datum), který nese latinský nápis: Panně Rodičce bez poskvrny počaté a za osvobození města císař zbožný a spravedlivý tuto sochu staví. Vzorem stavby byl Mariánský sloup v Mnichově z roku 1638, až do josefínských reforem se zde konaly litanie.

Mariánský sloup byl v neděli 3. listopadu 1918 v půl sedmé večer zničen rozvášněným davem, který se vracel ze vzpomínkové akce na Bílé Hoře, a spatřoval v něm symbol svrženého habsburského režimu. Méně hurónsky, nicméně rovněž vandalsky, byla na hlavním historickém náměstí Prahy již v roce 1862 zničena mramorová renesanční kašna. Místodržitelství ji „pro nezákonné a přenáhlené zakročení“ kázalo obnovit, k tomu však nedošlo.

Dne 5. července 1903 se na náměstí slavilo položení základního kamene k Husovu pomníku, který mohl být v té době chápán jako ideová protiváha k Mariánskému sloupu. Dílo zhotovené podle návrhu Ladislava Šalouna bylo odhaleno v roce 1915 u příležitosti pětistého výročí upálení Jana Husa.

Mariánský sloup a Krennův dům z výšky, asi 1900.

Zikmund Reach

Závěrem mi dovolte osobní názor… Domnívám se, že pokud soudíme nebo obnovujeme něco z minulosti, měli bychom vycházet z historického kontextu a z dobové piety místa. K té má ovšem současný, značně jarmareční způsob využívání Staroměstského náměstí vskutku daleko. Navrhuji proto překlenout rozpory vytvořením Křížového kamene smíření, jakési obdoby smírčích křížů, stavěných kdysi na místech neštěstí nebo hrdelních zločinů.

Umělecké dílo symbolizující smíření by mohlo stát na místě novogotického křídla radnice, vypáleného na konci války v roce 1945 – dnes zde máme turistické kiosky a značně bezradně působící stromový háj. Křížový kámen smíření by mohl být důstojnějším mementem, dnešním a budoucím generacím by připomínal zločiny, neštěstí, omyly a národní tragédie minulých dob. Při vhodném ztvárnění by mohl být výrazem pokory a odpuštění.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Podpořte Reportér sdílením článku