Zápas s rozměry antické tragédie

Po sestřiženém pažitu golfového hřiště West Links v North Berwicku – lázeňském městě na jihovýchodě Skotska – kráčejí dva muži.

Jeden z nich, čtyřiadvacetiletý mladík s knírem a hlavou hrdě vztyčenou, pohlédne starostlivě na toho druhého, muže o třicet let staršího. I ten kráčí důstojně a ve tváři zpola zakryté hustým plnovousem se mu nepohne ani sval.

Oba muži mlčí.

Když lehce zatočí, otevře se jim výhled na odpaliště první jamky.

Scéna, kterou uvidí, je nepřekvapí, už dávno ji oba znají. Odpaliště ohrazené v zadní části a po stranách lodním lanem, které odděluje stovky diváků od soupeřících hráčů, sálá vzrušením. Když čekající lidé přicházející muže spatří, vypukne jásot.

Oba se na pár sekund zastaví a starší poplácá mladšího otcovsky po rameni. Jásot neutichá, vždyť na tuto chvíli diváci od začátku léta čekají; mnoho z nich drží v rukou výtisky ranních novin s datem 4. září 1875. Palcové titulky oznamují: Morrisové se vracejí!

Tom Morris, řečený Starý Tom, a jeho syn Tommy, známý jako Mladý Tom, si však jásotu nevšímají.

Zdvořile pokynou natěšeným divákům, avšak jejich pohledy míří do středu odpaliště, kde důstojně a vážně stojí jejich dva soupeři – jejich letití a největší rivalové, s nimiž se dnes utkají ve formátu rodina proti rodině.

Také oni jsou totiž pokrevní příbuzní. Bratři Willie a Mungo Parkové z Musselburghu.

Starší z nich, Willie, vyhrál před patnácti lety první golfové Open v Prestwicku, jeho o tři roky mladší bratr zase to poslední doma v Musselburghu – a bude své vítězství obhajovat za šest dní na čtrnáctém Open opět v Prestwicku. Přesto je v těchto turnajových bitvách úspěšnější rodina Morrisů. Drží celkem sedm titulů z Open, zatímco Parkové jen čtyři. Mladý Tom Morris je navíc i doživotním vlastníkem pásu šampionů za tři po sobě jdoucí tituly z tohoto turnaje.

Když si čtyři muži obřadně potřesou rukama, obecenstvo šílí. Diváci dobře vědí, že pouze dva golfisté v historii dokázali na nejslavnějším golfovém turnaji světa tuto čtveřici porazit.

Rivalita obou rodin je obrovská. Netýká se jenom golfu, zasahuje i do jejich obchodních aktivit, které zejména u Toma Morrise s golfem tak či onak souvisejí.

Soupeření obou starších mužů, Toma a Willieho, dodávalo šťávu prvním pěti ročníkům Open, kdy Tom dokázal zvítězit třikrát a Willie dvakrát. Když se zhruba před deseti lety objevil na golfovém pažitu Tomův syn Tommy, brzy zazářil jako supernova. Misky vah se výrazně převážily na stranu rodiny Morrisů a Willie Park jen těžko zachovával tvář gentlemana a zakrýval svou frustraci. Naštěstí se po dvaceti letech strávených na moři vrátil jeho „ztracený“ bratr Mungo.

Mungo byl vynikající golfista a rovnováha se brzy začala obnovovat. Poslední mač mezi rodinami vyhráli před rokem Parkovi, Mungo získal Open, oba bratři cítili a prokazovali formu, kterou naopak ztrácel stárnoucí Tom. Byl zkrátka nejlepší čas k novému souboji hvězd. Přes to všechno se obě dvojice v duchu nejlepších golfových tradic navzájem uznávaly a ve svém sportu vysoce respektovaly.

 

Proti konvencím

Morrisové nehodlali prodat svoji kůži lacino. Z Tommyho skutečně vyrostla golfová superhvězda a nenašel se snad nikdo, kdo by pochyboval, že Mladý Tom je nejlepším světovým golfistou současnosti a pravděpodobně jím ještě dlouho zůstane. Zato jeho otec se tento rok golfově trápil, tak špatně jako letos posledních pět let nehrál a dobře o tom věděl. Cítil, že potřebuje nějaký stimul, který mu pomůže, aby se stal znovu tím obávaným Starým Tomem.

Když Morrisové obdrželi od bratrů Parků pozvání k novému utkání, Starý Tom okamžitě vycítil svou šanci.

Otec se rozhodl ve vteřině. Tommy váhal. Pro něj nebyl souboj s klanem Parků tak prestižní. Termín v první dekádě září a místo za tehdejších dopravních možností poměrně vzdálené od města St Andrews, kde bydlel, se mu nezamlouvaly. Jeho ženu Maggie čekalo poslední stadium těhotenství a Tommy se od ní nechtěl vzdalovat na větší vzdálenost a delší dobu. S velkou radostí očekával narození svého prvního dítěte a věděl, jak důležité je to i pro jeho ženu.

Na rozdíl od svých rodičů a společnosti, ve které se pohyboval, znal její přísně střežené tajemství – Maggie před devíti roky, ve svých pětadvaceti, porodila nemanželské dítě, holčička však po osmi týdnech zemřela.

Mít nemanželské dítě znamenalo v přísném Skotsku 19. století společenské opovržení a trvalé stigma. Tommy však svou ženu upřímně miloval a společenskými konvencemi své doby v této oblasti pohrdal. Nevadil mu ani značný věkový rozdíl, Maggie byla o deset let starší. Jeho postoj nezměnil ani zjevný nesouhlas rodičů, kteří se odmítli účastnit svatby: podle jejich mínění si vzal manželku nacházející se hluboce pod společenským postavením rodiny. Margaret „Maggie“ Drinnen byla totiž jednou z deseti dětí chudého horníka z Lanarkshiru: jako zhruba třicetiletá přišla do St Andrews a pracovala jako služka v domácnosti.

Láskyplný vztah a svatba Tommyho a Maggie byly pro celou řadu vrstevníků Mladého Toma nepochopitelné. Vždyť Tommy byl finančně zajištěnou sportovní a společenskou celebritou prvního řádu, a to nejen ve Skotsku. Jen malá skupina jeho přátel věděla, jak hluboce Tommy svou ženu miluje.

 

 

Napínavý souboj

Mladý Tom stál před nelehkou volbou. I přes naléhání Maggie, že je vše v pořádku, že je o ni dobře postaráno a že nemůže zklamat otce, stále se nebyl schopen rozhodnout, zda se má na souboj s Parkovými vydat. Nakonec, z úcty k otci, zvolil zápas. V sobotu 4. září 1875 v jedenáct hodin založil na odpališti hřiště v North Berwicku ke své první ráně.

Devítijamkový links, typické skotské golfové hřiště, znali všichni čtyři hráči více než dobře, šlo o jedno z nejznámějších golfových sportovišť té doby. Zápas byl domluven na 36 jamek, takže celé hřiště museli obejít čtyřikrát.

Stoprocentní soustředění se v prvním kole vyplatilo Starému Tomovi, který předváděl golf jako v dobách své největší slávy.

Dobový golfový publicista Tom Hutchinson napsal: „Nikdy, s jedinou výjimkou (tohoto zápasu), nebyl Starý Tom mnohem lepší než jeho syn.“

Když se na začátku druhého kola zlepšil také Tommy, soustředěný tlak přinesl oběma Morrisům vedení o dvě jamky. Parkovi znejistěli, zejména Willie nehrál ani zdaleka svůj nejlepší golf, takže nikdo nebyl příliš překvapen, když v polovině zápasu Morrisové vedli už o čtyři jamky.

Bratři Parkové však byli profesionálové každým coulem.

Ztráta čtyř jamek nebyla zcela jistě důvodem k oslavám, ale za svou sportovní kariéru se oba mnohokrát ocitli v krizových situacích. Mungo a Willie se museli za každou cenu sebrat.

Ztráta další jamky proti rozjetým Morrisům by už znamenala začátek trpkého konce. S vypětím všech psychických a fyzických sil končili třetí kolo se stále stejným odstupem a nedovolili Tomovi ani jeho synovi, aby se od nich odpoutali. Doufali, že jejich čas přijde na posledních devíti jamkách.

Dav diváků kolem golfistů na začátku posledního kola ještě zhoustl a mezi odpaly hučel. Atmosféra se dala krájet, když se Parkům podařilo snížit svoji ztrátu na tři jamky.

Oba bratři hráli nesmírně soustředěně, ale rovněž Tom a Tommy nehodlali slevit ze svých ambicí rozhodnout tento duel pro sebe. Štěstěna se však v této fázi zápasu začala přiklánět na stranu Willieho a Munga. Nejdříve se bratři dostali Morrisům na dohled, když snížili na rozdíl jediné jamky, a byl to nakonec Willie Park, kdo dvě jamky před koncem, na jamce číslo sedm, srovnal skóre.

Atmosféra duelu strhla i nestranné lázeňské hosty, kteří si nedali tuto mimořádnou událost ujít a přikláněli se střídavě k jednomu či druhému páru.

Ať tak či tak, výsledek zápasu byl opět zcela otevřený.

 

 

Dva telegramy

Zatímco duel čtyř mužů na hřišti ve vybičované atmosféře vrcholil, třicet mil vzdušnou čarou severně odtud sváděla Maggie Morris zoufalý boj o život svůj a svého dítěte. Porod se od počátku nevyvíjel dobře. Jak se Margaretin stav zhoršoval, rozhodli se přítomní odeslat jejímu manželovi telegram, ve kterém ho stručně informovali o situaci a žádali jeho okamžitý návrat domů. Události však dostaly tragický spád. Krátce poté, co porodila mrtvého synka, Margaret Morris ve věku pouhých čtyřiatřiceti let zemřela. Do North Berwicku tak putoval druhý telegram.

Osud toho prvního zůstává dodnes záhadou. Podle jedné verze dorazil do rukou adresáta až poté, kdy byli Morrisové prohlášeni vítězi, neboť na předposlední jamce Tommy zahrál vítězný pat a poslední jamka se půlila.

Podle jiné verze poštovní poslíček doručil telegram omylem Starému Tomovi právě v okamžiku, kdy se jeho syn chystal k patu na 35. jamce.

Tom si telegram přečetl a byl postaven před jedno z nejtěžších rozhodnutí svého života. Skrečovat zápas?

Nebo nechat Tommyho v nadějné pozici získat vedení, pokusit se jej udržet na poslední jamce, zápas vyhrát a teprve pak zprávu předat? Starý Tom se podle této verze rozhodl pro golf.

Ať již byla skutečnost jakákoliv, Tommy Morris se o špatném stavu své manželky dozvěděl až poté, co se s otcem stali vítězi zápasu. Okamžitě a pod nepředstavitelným psychickým tlakem začal zjišťovat, jak se co nejrychleji dostat domů. Bohužel, žádné rychlé spojení do St Andrews nebylo k dispozici. Cesta, která dnes trvá autem dvě hodiny, byla tehdy záležitostí mnoha hodin, přičemž jste musel kombinovat vlak a loď.

Zpráva o porodních komplikacích jeho ženy se však nějakým způsobem dostala i mezi Tommyho přátele a obdivovatele. Jedním z nich byl i jistý John Lewis, který přes léto pobýval v místních lázních. Okamžitě, jakmile se dozvěděl o Tommyho situaci, mu nabídl svou jachtu, kotvící v místní marině, aby se oba muži mohli dostat přes záliv Firth of Forth, který stojí mezi North Berwickem a St Andrews. Morrisové neztráceli čas a bez meškání se nalodili. Když plavidlo zdvihlo kotvy, Tommy netušil, že už mu nebude dopřáno uslyšet dech svého synka a promluvit se svou ženou. Jachta totiž právě odplouvala, když dorazil poslíček s druhým telegramem, oznamujícím smrt dítěte a jeho matky. Zpráva přátele Mladého Toma naprosto šokovala. A ačkoliv bylo ještě dost času telegram doručit na palubu, rozhodli se po zralé úvaze a s přihlédnutím k Tommyho stavu zprávu zadržet.

Otec a syn se plavili přes zátoku většinu noci a téměř až na jejím konci dorazili k Tommymu domu na Playfair Place. Ještě nezačalo svítat, když se zoufalý Tommy vřítil do pokoje. Zastavil se a pohlédl na postel. Místní pastor William Tulloch, který dlel u zemřelých, popsal celou scénu: „Nikdy nezapomenu na zkamenělou tvář toho mladého muže a jeho výkřik ,To není pravda!‘. Viděl jsem už mnoho smutných věcí, ale nikdy nic takového jako tuto noc.“

Mladý Tom Morris přežil svou ženu a syna o tři měsíce a tři týdny. Zemřel na Boží hod vánoční 25. prosince 1875 ve věku nedožitých pětadvaceti let. Ač za příčinu jeho smrti byla označena zástava dechu způsobená masivním plicním krvácením, každý Skot té doby věděl, že Tommyho zabil jeho žal.

Starý Tom Morris přežil svého syna o téměř třiatřicet let; zemřel krátce před svými osmdesátými sedmými narozeninami po pádu ze schodů v golfové klubovně v St Andrews. Pokud opravdu pozdržel telegram pro svého syna jen proto, aby mohl oplatit Parkům předešlou porážku, musel žít se svým rozhodnutím ďábelsky dlouhou dobu.

 

Autor píše o golfu.