Vyneste staré panny!

Mladí muži odkudsi vynášejí panny, smějí se do objektivu fotoaparátu. Dokážeme si představit, co si asi při držení modelek v životní velikosti mysleli.

Nade dveřmi je ovšem nápis Veřejný protiletecký úkryt – 350 osob. A to v němčině a v češtině. Jsme tedy v době druhé světové války. Na další ceduli je uvedeno (opět německy a česky): Českomoravské strojírny a.s.

Snímek ve mně vyvolává zvláštní rozpoložení, neboť v pražské Českomoravské pracovala během totálního nasazení jako kreslička moje maminka. A při náletu na Prahu v březnu 1945 její kancelář zmizela ze světa. Kdyby tam tehdy byla, asi bych se nenarodil.

Kdo je autorem snímku, není známo. Práce formátu 18 x 24 cm je však provedena s profesionální dovedností. Důvod zařazení do naší rodinné sbírky, kde jsou většinou fotografie starší, může být následující: možná maminka, které v té době bylo třiadvacet let, znala některého z oněch mladíků.

Kdybychom snímku neznámého autora chtěli dát obecnější kontext, můžeme jej spatřovat v bilancování, které často děláme na přelomu roku. Souvisí s tím rovněž snaha dát věci do pořádku, čili i úklid a loučení se starým a nepotřebným, vyhazování krámů.

S krejčovskými pannami to jde jednoduše, prostě se uchopí, vynesou a vyhodí. Odstranit z mysli skutečné bytosti je mnohem těžší: člověk je vleče ještě hodně dlouho v sobě i za sebou, skoro každý by o tom mohl vyprávět.

Možná i tímto způsobem k nám fotografie, na první pohled veselá a radostná, může promlouvat. Jedno je jisté: staré panny jsou úsměvem vynášeny z krytu.