Fialova maturita

Ty zprávy jsou očekávatelné a symbolické zároveň. Státní rozpočet skončil za první čtyři měsíce s nejhorším schodkem v historii, minus dvě stě miliard. Na dani z mimořádných zisků se nevybere ani polovina toho, co bylo plánováno – odhad ministerstva financí klesl ze sto miliard příjmů na čtyřicet.

Strany, které společně vytvořily Fialovu vládu, přitom v kampani před volbami roku 2021 slibovaly nápravu stavu veřejných financí. Zdůrazňovaly, že po období Babišova chaosu a rozvratu státní kasy nabízejí vládu politicky schopnou a odborně zdatnou. Tvářily se, že mají zkrocení rozpočtových schodků perfektně rozmyšlené, jen je k tomu pustit.

Celkem rychle se však ukázalo, že to s tou přípravou v opozičních lavicích nebylo zase tak slavné. Žádná smršť opatření hned po úspěšných volbách se nekonala.

Pak vládě zkomplikovala situaci válka na Ukrajině, kterou Fialův kabinet zvládl skutečně dobře, a to jak v oblasti zahraniční politiky, tak i při přílivu statisíců uprchlíků. Z válečného šoku jsme plynule přešli do energetické krize. I tu se, po jistém úvodním otálení, podařilo nějak zvládnout. Mimo větší pozornost veřejnosti se pak odehrála událost skutečně historická, úplné odpojení Česka od ruského plynu. Ozdravování státního rozpočtu se odkládalo i kvůli volbě prezidenta. Koaliční politici nechtěli zavádět nepopulární opatření, aby nepomohli Andreji Babišovi na Hrad.

Přes všechny tyto „polehčující okolnosti“ je ovšem potřeba otevřeně říct, že se vláda za rok a půl od svého nástupu pročekala až k rekordním rozpočtovým schodkům, aniž by dosud udělala jakýkoli významný a úspěšný krok pro jejich omezení. Tedy kromě toho, že si na rok 2023 naplánovala nižší schodek, než byl vloni. Což ale s téměř stoprocentní jistotou nedodrží.

Rozpočtové bastlení

Méně než poloviční příjem ze zdanění mimořádných zisků, tzv. windfall tax, nebude žádným velkým překvapením. Prvním problémem bylo načasování daně – mimořádné zisky energetických firem a bank vznikly po vypuknutí války v roce 2022. Daň na ně byla uvalena až od roku 2023, kdy už zisky zdaleka tak veliké nejsou a případní plátci se na zdanění mohli lépe připravit, což také řada z nich udělala. Za druhé má daň svá slabá místa, což šeptem říkali někteří šéfové bank už v době, kdy byla schválena. Ekonomové zleva zprava pak varovali ministerstvo financí, že předvídané příjmy z windfall tax jsou značně nadsazené. Tak teď, o půl roku později, už to ví i samotné ministerstvo.

Tato daň může sloužit jako dobrý příklad jevu, který bychom mohli pojmenovat jako „rozpočtové bastlení“. Víme, že se musí něco udělat, a tak tedy něco zkusíme a čekáme, co z toho bude.

V posledních týdnech se s takovými nápady doslova protrhla hráz. Své návrhy vypouštělo a zase stahovalo ministerstvo financí. S nápady přicházely jednotlivé politické strany. Vzduchem létaly fiktivní miliardy.

Ukazuje se, že stát nemá dostatečná data, na kterých by dokázal vymodelovat, co jednotlivé návrhy přinesou. Zároveň je znát určitá personální vyprázdněnost na ministerstvech i v politických stranách. Proto se často operuje spíše s nápady než se skutečnými návrhy, neprocházejí pořádnou oponenturou a často zanikají hned po vzniku.

Poslední šance

V průběhu dubna a května vládní koalice chystala komplexní návrh nápravy státního rozpočtu. Těsně před uzávěrkou tohoto čísla se experti znovu scházeli, prý aby dopřesnili poslední opatření na příjmové straně (tedy daně). Tvářili se, že už chybí jen kousek a bude to celé hotové.

Velice by potřebovali, aby výsledkem byl opravdu funkční a dobře propracovaný návrh. Nejen kvůli rozpočtu, ale také proto, aby své voliče přesvědčili, že vědí, co dělají. Záchranný rozpočtový balíček je ekonomickou maturitou Fialovy vlády.