Pokojovky na vzestupu: V kurzu jsou socialistické monstery i „bonsaje pro chudé“

Vypadá to, jako by pokojové rostliny v poslední době zažívaly úplně novou vlnu popularity. Jsou všude, od kaváren až po sociální sítě. Je to pro vás dobrý byznys?

Zatím je to projekt, kterým se uživíme. Začali jsme teprve předminulý rok a postupně rosteme. Vzniklo to asi nějak přirozeně, v covidu se mi stýskalo po přírodě, tady v pražských Holešovicích je sice veliký park Stromovka, ale v ulicích je stromů málo. Já jsem původem z Ostravy, ale chatu máme v Beskydech, na přírodu jsem zvyklá, takže mi chyběla. Manžel je architekt, i on má ke květinám v interiéru blízko.

Takže jste si trendu a zvýšené poptávky všimla až potom, co jste otevřela?

Postupně. Sama jsem sice pokojovky doma měla, ale nikdy jsem nebyla součástí nějakých facebookových skupin, kde se rostliny vyměňují a diskutuje se o nich. Postupně jsem se do toho dostávala a všímala si, že si tímto způsobem „plant loveři“ prodávají třeba i vzácné kytky. To ale není moje cílová skupina, která by mě živila. My děláme třeba interiéry kanceláří, včetně následné péče. Tady v prodejně děláme různé výměny (swapy) a taky mám v plánu dělat řízkování pro děti, něco jako kurz „malý zahradníček“, nebo workshopy ke kokedamám (doslovně „mechové koule“, nyní velmi oblíbené závěsné rostliny – pozn. red.). Nakupují od nás hlavně sousedi. Chodí k nám i pro substráty a rady. Další část zisku nám přináší e-shop.

Co v pěstování pokojových rostlin sledujete za trendy?

Myslím, že vzestup pěstitelství se týká celého světa a že jeho vrchol byl už v covidu. Ale když koukám na ty různé skupiny na sociálních sítích a na aukce rostlin, vidím, že si teď lidé hodně přeprodávají vzácnější kytky, které jsou strašně drahé. Nicméně zpravidla po roce se jejich cena dramaticky sníží. Většinou jsou to nějaké panašované květiny, třeba monstery, filodendrony (panašování je zjednodušeně řečeno změna barevnosti rostliny, listy jsou pak například zeleno-bílé – pozn. red.). Holandští pěstitelé tyto trendy samozřejmě sledují a přizpůsobují se jim.

Zmínila jste monstery. Pořád jsou ještě tak populární?

Monstery jsou pořád v kurzu. Vůbec nevím, jak to vzniklo, vím, že za socialismu byly ve všech školách takové ty obří. Takové vám ale klidně vyrostou i doma, jsou velmi rychlé a zabírají pak hrozně místa. Pro kancelářské prostory je zase oblíbený kulkas zamiolistý, protože nepotřebuje tolik péče. Populární jsou teď také kokedamy, říká se jim bonsaje pro chudé. V podstatě se jedná o kytky vytažené z květináče, jejichž kořeny se obalí speciálním substrátem a mechem. Samozřejmě bychom ho neměli rvát někde v lese, protože je chráněný. My ho máme od pěstitelů.

Řízkování se ve velkém nevyplatí

Je podle vás trh s pokojovými rostlinami dostatečně regulován?

Převážet květiny z jiných kontinentů můžete pouze, když máte veškerá povolení. Je to jednak kvůli tomu, aby se nedrancovala příroda v Indonésii, Indii či Thajsku. A zároveň proto, že z těchto zemí můžete zavléct škůdce, kteří se u nás běžně nevyskytují. Když si chcete kytky koupit legální cestou z rozvojové země, musejí mít speciální osvědčení, takzvaný fytocertifikát, který zaručuje, že květinu zkontrolovali v zemi původu, na letišti a tak dále. I všechny rostliny prodávané v e-shopech musejí mít vlastní „pas“ neboli „plant passport“, aby to bylo dohledatelné, kdybychom nedej bože rozšířili nějaké škůdce. A samozřejmě platí, že rostlina nesmí být na seznamu vzácných druhů.

Odkud tedy pochází většina pokojovek na českém trhu? Z Nizozemska?

Většina exotických rostlin se k nám na kontinent dostala už v minulosti a v Holandsku si je množí. Jak to dělají, aby vypěstovali něco vzácného nebo panašovaného, to přesně nevím. Já květiny kupuji z českého velkoobchodu a ti to vozí z holandské burzy, kde rostliny nabízejí ověření pěstitelé.

Snažíte se i o udržitelnější přístupy? Například řízkování?

To bych ve velkém dělat nemohla. Občas si řízkujeme, čeká nás to třeba teď na jaře. Ale prodávat takovou rostlinu v e-shopu představuje legislativní zátěž. Jednodušší je směnit ji v rámci swapu v naší prodejně, při takových swapech si lidé většinou něco dalšího i koupí, nebo ji přímo v obchodě prodat. Ale je to v malém množství. Bez skleníku vás řízkování neuživí. V Holandsku je tepleji, tady je energie drahá. Může trvat klidně rok i více, než řízkovaná rostlina doroste do podoby, ve které jsou ostatní rostliny připravené k prodeji.

Zamýšlejí se lidé i nad tím, jak se květiny po světě převážejí?

Občas se setkávám s tím, že lidi nechtějí kytky z Holandska. Vadí jim uhlíková stopa. On to totiž opravdu není úplně zelený byznys, rostliny cestují z Holandska v kamionu, na vytápění skleníků se spotřebuje spousta energie. Ale nemyslím si, že by si Holanďani vozili rostliny z Indonésie nebo jižní Afriky. Pěstují si je už v Evropě.

Myslíte i tedy, že přímo z džungle se květiny na trh moc nedostávají?

Problém to být může, protože poptávka po dražších rostlinách je, patrně existuje i nějaký černý trh, ale do toho nevidím. Když chci já něco nakoupit, jdu oficiální cestou.

Někdy lidi pečují až moc

Vystudovala jste biochemii, hodí se vám nějak tyto obory při péči o květiny?

Věci kolem kytek není tak těžké se naučit, zhruba za týden to ovládne každý. Jediná nevýhoda je, že se musíte pořád starat. Horší je snad už jen zverimex. Na začátku jsem v obchodě dělala úplně všechno sama a ta nonstop péče mě zaskočila. Když jsem třeba jela na dva týdny na dovolenou, musela jsem domluvit švagrovou nebo kamarády, aby mi přišli zalít. To mi dopředu nedošlo.

Stává se, že květiny uhynou i vám?

V zimě určitě některé zemřou. Někdy je to i převozem, který některé druhy zvládají hůře. Když v zimě převážíte voskovky nebo begonie, je to riskantní. Raději je proto v tomto období už nenakupuji. Kaládia (neboli užovníky, jindy také andělská křídla – pozn. red.) jsou na to také citlivá. Ale většinou se našim rostlinám daří. Hned je přesazujeme do lepších substrátů, které si sami namícháváme. Rostliny by se určitě měly vždy z pěstebního substrátu přesadit.

Jakých chyb se lidé při pěstování pokojovek nejčastěji dopouštějí?

Je to různé. Někdo se stará až moc a přelije je, což je podle mě horší, než když jim vodu nedá. Protože když rostlinu přelijete, uhnijí kořeny a kytka je na odpis. Nebo ji postaví někam, kde být nemá, třeba do větší tmy. Dost často se mě lidé ptají, jaká by byla vhodná kytka do koupelny, a pak z nich vypadne, že nemají okno. Tak to je trochu potíž. Vždy by nějaké světlo mělo být, že se tam ráno a večer rozsvítí, nestačí.

Zkoušela jsem si na internetu najít, co třeba znamenají hnědnoucí listy. A zdá se, že to vlastně může být úplně cokoli. Nějaké univerzální rady neexistují?

Dá se to vypozorovat, ale jednoznačné to vždy není. Když má rostlina hnědé listy, mohou být suché nebo to mohou být škůdci. Může ale být i přelitá, protože když jí uhnívají kořeny, tak nahoře usychá, protože není schopná natáhnout si zespoda vodu. Takže je důležité vědět, co s kytkou člověk dělal a jak to vypadá pod hlínou – i když to je poslední krok, vytáhnout rostlinu z květináče a podívat se na kořeny. V zimě by se to dělat nemělo, ale když ji vytáhneme jen rychle, měla by přežít. A samozřejmě se koukat i na škůdce. Je dobré, když mi lidi vyfotí listy, mohou mi to poslat i na mail či Instagram a já jim poradím.

Které místo v domě či bytě je pro pokojovky nejvhodnější?

Nejlepší je západní a východní strana. Tam svítí slunce půl dne. S oknem je to složité. Průvan může vadit třeba fíkusům. Ty nemají rády ani přemisťování v bytě. V zimě vadí všem kytkám, když jim otevíráte okno, protože je na ně prostě moc zima. V bytě by nemělo být méně než 18 stupňů. Když květiny posílám v zimě balíčkem, mají speciální „heat pack“, který jim poskytne tepelný komfort na 48 hodin. I v prodejně je v zimě balíme do papírů a zákazníkům říkáme, ať s nimi hned běží domů a nestojí někde na svařáku. Jedna slečna mi říkala, že chce kamarádce koupit kytku, ale není si tím jistá, protože je to vlastně trochu jako zvíře. Něco na tom bude.

Jak je to se škůdci?

Mezi ty nejčastější patří třeba třásněnky a puklice. Většinou jsou vidět okem, ale samozřejmě záleží, v jakém jsou vývojovém stadiu. Třásněnky mohou být třeba přes zimu v substrátu a probudit se na jaře. Můžete si je přinést nejen z obchodu, ale právě i v substrátu. Nebo se k vám dostanou oknem.

Jsou vlastně zelené rostliny v bytě zdraví prospěšné?

Zelená nás samozřejmě těší, působí uklidňujícím dojmem. Co se týče tvorby kyslíku, to bych nepřeceňovala, když máte dvě květiny na parapetu. Většina jich je jedovatá, ale dají se najít i ty, které nejsou. Když máte třeba kočku nebo nenechavé dítě, je dobré si to zjistit. A když si listy postříkáte něčím chemickým proti škůdcům, tak by se jich samozřejmě nikdo neměl dotýkat. To jsou opravdu zdraví škodlivé věci a měly by se aplikovat venku. Já třeba doma nepoužívám chemická hnojiva, ale organická, i když u nich není přesně garantovaná koncentrace NPK (dusík, fosfor, draslík) prvků. Zase ale máte jistotu, že rostlinu nepředávkujete a nezabijete.

Kromě kytek vás baví i květináče…

Nechci tu mít žádné květináče vyrobené z Číny, tak mám třeba dánské značky. Jedny květináče mi vyrábí Polák, který žije v Ostravě, nebo máme i naše vlastní, vytočené v keramické dílně v Praze. Samozřejmě jsou cenově úplně jinde než květináče vyráběné v Číně. Mám také bazarové květináče a snažím se i tímto způsobem chovat udržitelněji.