Střecha mu zarostla zelení. A bylo to dobré

Zelená je dobrá. Ať už je na střeše, nebo na zdi. Například metr čtvereční klasické plechové střechy průmyslové haly se za slunečného počasí rozpálí až na 80 stupňů Celsia. Střecha pak funguje v podstatě jako velký radiátor, který sálá teplo do krajiny, z níž se mnohem rychleji odpařuje voda.

Pokud se ovšem zařídí, že na takové střeše roste zeleň – rostliny, nebo dokonce keře a malé stromky –, dokáže naopak svoje okolí ochladit a zmenšit odtok dešťové vody, která by jinak skončila bez využití v kanálu. Speciálně v letních vedrech může taková zelená střecha snížit vnitřní teplotu v domě.

Proto také stát zeleň na střechách zvýhodňuje. Veřejné a komerční budovy se zelenými střechami ušetří přibližně 20 tisíc korun ročně za srážkovné, což je poplatek provozovateli kanalizace za odvod srážkových vod ze zastavěných ploch.

Bytové i rodinné domy mají v tuto chvíli z poplatku výjimku, ale veřejné a komerční budovy musí podle zákona o vodovodech a kanalizacích platit stočné za srážkovou vodu, která naprší na střechu a odteče do kanalizace. Srážkovné vychází podle lokality na 35 až 50 korun na kubík.

Ovšem i majitelé rodinných domů a bytů mohou díky zeleným střechám získat výhody. Mohou využít dotace na zelené střechy z programu Nová zelená úsporám.

Podpora zelených střech, na kterých roste vegetace, je jednou z mnoha novinek, které mají pomoci s adaptací budov na změnu klimatu.

 

Štítek k hypotéce

I ve stavebnictví nebo při pořizování vlastního bydlení se už lze setkat s tím, že banky začínají k posouzení podnikatelské činnosti svého klienta vyžadovat nefinanční data, třeba projektovou dokumentaci, certifikace budov a informace o energetické náročnosti.

Některé banky už při žádosti o úvěr na bydlení vyžadují energetické štítky, které ukazují, kolik elektrické energie potřebuje budova k vytápění, ohřevu vody nebo osvětlení. V současné době se musí energetický štítek dokládat během stavebního řízení a před prodejem nebo pronájmem nemovitosti.

„Energetický štítek nám klient dokládá již ke schválení hypotéky – vyžadujeme jej u koupě nemovitosti a výstavby. Akceptujeme energetickou třídu A nebo B, nemovitosti s těmito energetickými třídami jsou považovány za ekologické a energeticky úsporné. Například developerské projekty mají ve většině případů štítek k dispozici na svých webových stránkách nebo jej již máme v bance nad projektem, u výstavby musí mít klient už štítek k žádosti o stavební povolení, tak využíváme tento,“ říká expertka na hypoteční úvěry České spořitelny Renata Vachulková.

I nové budovy tak musejí postupně zelenat a kladou se na ně stále větší nároky, zejména co se týká efektivnějšího řešení energií a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů.

Od ledna letošního roku se požadavky na energetickou náročnost budov dále zpřísnily a nově hraje roli celá architektura domu: architekt totiž může ovlivnit plnění požadavků tím, jak navrhne tvar a orientaci domu a jak jej vyřeší dispozičně. Všechny nově stavěné domy by tak měly být nízkoenergetické.

 

Recyklovaná voda

Ve stavebnictví je také čím dál větším tématem cirkulární ekonomika a recyklace. To se týká stavebního materiálu, ale i vody.

Poměrně novým způsobem šetření pitné vody je recyklace takzvané šedé vody, tedy použité vody z umyvadel, sprch či van, která se přečistí a znovu využije. Tu už v Česku využívají některé administrativní budovy či obchodní centra, například Centrum Černý Most v Praze. A také první bytové domy.

Vlastní systém recyklace vody vyvinula Skanska: zatím jej zavedla ve dvou svých pražských rezidenčních projektech. Jejich obyvatelé se mohou rozhodnout, zda budou splachovat záchod pitnou, či recyklovanou vodou.

Skanska nyní chystá v pražských Modřanech výstavbu nové čtvrti zaměřené právě na udržitelnost; plánuje tam rozšířit možnost využití recyklované vody také na praní prádla. V nové čtvrti má být do deseti let 760 bytů. Podle výpočtů developera může využití recyklované a také dešťové vody – která neskončí v kanálu, ale odvede se do retenčních podzemních nádrží a dále využije třeba na zalévání – uspořit až polovinu spotřeby vody v celém areálu.

 

Zelení nájemci

Zelené a energeticky efektivní budovy vyžaduje pro svůj provoz stále více nájemců komerčních nemovitostí. Jde zejména o firmy, které mají svoji vlastní environmentální politiku a snaží se ji naplnit.

„Většinou se jedná o společnosti se zahraničními vlastníky, osvícenými nájemníky v oblasti retailu jsou například společnosti Tesco, Ahold, Norma, BILLA, Penny Market, OBI, Bauhaus nebo Kaufland. Věříme, že do budoucna bude odpovědných nájemců přibývat i vzhledem k současné znepokojivé situaci na trhu s energiemi,“ říká Petra Hajná, která má v realitní skupině CPI na starosti udržitelný rozvoj.

Developer má sám svoje environmentální cíle, a to snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o třicet procent ve srovnání s rokem 2019. Patří mezi společnosti, které už dnes musí povinně reportovat takzvaná nefinanční data o svém dopadu na životní prostředí. A v souvislosti s tím musí reportovat i takzvané nepřímé emise Scope 3, které vyprodukují její nájemci. Právě jejich uhlíková stopa tvoří podle CPI až 70 procent celkových emisí skupiny.

Udržitelnost staveb zajímá, jak už bylo řečeno, čím dál víc také investory a banky, které projekty financují. Právě banky hrají v přechodu na udržitelnou ekonomiku důležitou roli, protože budou postupně stále větší část financí přesměrovávat do udržitelných aktivit v souladu s kritérii ESG (zkratka anglických slov environmental, social, governance – tedy environmentální, sociální a řízení – pozn. red.) a také v souvislosti s taxonomií EU, což je klasifikace hospodářských činností, technologií a zdrojů podle toho, jak jsou ohleduplné ke klimatu. Žadatelé o bankovní úvěr s méně udržitelnými projekty tak můžou mít v budoucnu těžší cestu k penězům.

Většina českých bank, zejména těch velkých, proto už zavedla či plánuje zavést výhodnější úrokové sazby pro zelené úvěry.

Například Česká spořitelna má „zelený“ úvěr na bydlení pod názvem Hypotéka pro budoucnost. Ten je zvýhodněný úsporou 16 tisíc Kč na poplatcích (například odhad nemovitosti je zdarma), dále úsporou na pojištění nemovitosti a domácnosti ve výši 40 procent po celou dobu sjednání pojistky.

„Dále umožníme klientovi bezplatně splatit část hypotéky, pokud získá dotaci od státu (Nová zelená úsporám) až do výše 10 procent úvěru,“ popsala expertka na hypoteční úvěry České spořitelny Renata Vachulková.

 

Odpad po demolici

Stále větší důraz se začíná klást také na recyklaci stavebního a demoličního odpadu, který tvoří dvě třetiny všech odpadů. Materiál získaný při demolici staveb, nebo spíše jejich rozebráním přestává být vnímán jako odpad, ale jako dále využitelný materiál a cenná surovina. Recyklát se může znovu využívat nejčastěji u pozemních komunikací nebo inženýrských sítí.

Tím, jak stavební materiál recyklovat, se developeři zabývají i kvůli stále méně dostupným stavebním surovinám a jejich rostoucím cenám. Kriticky ubývá například přírodního kameniva, které je jedním ze základních surovin ve stavebnictví. Podle odhadů Skansky do sedmi let vyčerpá své zásoby více než polovina z celkových 221 lomů. A nové lomy se neotevírají.

Někteří developeři se proto zaměřili na vývoj vlastních recyklovaných materiálů. Zmíněná Skanska před několika lety vyvinula takzvaný rebetong, tedy recyklovaný beton, který vyvinula ve spolupráci s českou společností Erc-Tech.

Jde o beton ze stoprocentní stavební suti bez přírodního kameniva, který má v podstatě neomezený recyklační cyklus. Vyrábí se z betonové suti, cihel nebo sanitární keramiky. Rebetong se hodí pro běžné betonové a železobetonové konstrukce staveb a nabízí i řešení pro obrovský objem odpadu, který po demolicích staveb končí na skládkách.

Aby se dal stavební materiál dobře zrecyklovat, musí se však podle Šárky Tomanové ze svazu Šance pro budovy změnit přístup k demolicím staveb, protože výrobě kvalitního materiálu pro recyklaci musí předcházet promyšlené třídění už během odstraňování staveb. Budovy se tak musejí rozebírat postupně, což je zdlouhavější, ale šetrnější.

„Největším problémem je, že není důvěra k recyklovaným materiálům. Abychom je mohli znovu využít ve stavebnictví, je třeba materiálům najít optimální účel. Třeba taková recyklovaná zámková dlažba bude mít jiný odstín, ale na funkci to nic nemění. Jedinečný design se vždycky cení,“ upozorňuje Šárka Tomanová s tím, že každý materiál má trochu jiný vzhled a složení.

Recylované materiály se tedy zatím používají jen omezeně. „Trh stále sahá raději po prvosurovinách,“ doplňuje Šárka Tomanová.