Poslední chvíle bez modrého klínu
25. října 2018
Otto Dítě
Dav hledí vzhůru. Někteří vzhlížejí až v nábožně, mnozí mají klobouky a čepice v ruce. Možná polovinu tvoří lidé v uniformách. V popředí jsou rozvinuté dvě české vlajky, modrý klín na nich ještě chybí. Uprostřed rozeznáváme muže držícího vlajku americkou. Jaký byl důvod srocení?
Převládají muži, ale tu a tam v něm rozeznáváme také ženy v šátcích nebo s kloboučky. A dole vlevo můžeme spatřit dívku zaklesnutou do vojáka… Cítíme, že se děje něco významného, zástup je plně soustředěn.
O co jde, prozrazuje popiska tužkou na rubu snímku: „Lidé na Tylově náměstí v Praze za recitace básně České legie Karlem Hašlerem, 28. 10. 1918.“. Jde vskutku o zvěčnění slavnostní chvíle, zachycení pro věčnost – život jedince, jakkoli významného, je v čase omezený, ale národ může být být vpravdě věčný. A o nic menšího v roce 1918 nešlo.
Otto Dítě
Karel Hašler, který zemřel v koncentračním táboře, byl v roce 1918 na vrcholu tvůrčích sil i popularity. Legionářská tématika byla v meziválečné době zvlášť žádaná a Hašlerova píseň Hoši od Zborova velmi oblíbená. Ve svých textech dokázal autor podchytit sentiment i heroičnost, byl v dobrém slova smyslu lidový – přístupností a srozumitelností.
Fotograf Otto Dítě stál zřejmě na balkoně poblíž slavného písničkáře a vlastence. Nedaleko odtud měl portrétní ateliér, v onom slavném roce se však hojně a svědomitě věnoval i reportážnímu zachycování událostí.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zaměřuje se na díla pořízená před rokem 1918.