Města se připravují na rostoucí teploty

foto ČTK/Profimedia.cz

Evropa zažívá stále více horká léta, řadu měst letos zasáhly vlny veder, jih Evropy se potýkal s požáry. Podle měření byly letošní letní měsíce v Česku jedněmi z nejteplejších za posledních 249 roků. Na intenzitě tak nabývá i debata, jak si s vedry a dalšími dopady klimatické změny poradí česká města i krajina.

Léto, poloprázdné město a ulice sálající horkem. Vzduch se chvěje mezi domy a odráží teplo od ploch kancelářských budov. Kde nejsou stromy a voda, nejde dlouho vydržet. Maximálně na chvíli pomůže ulicí projíždějící kropicí vůz.

Nejde jen o pocity, ale fakta podpořená čísly. Na ulicích bez stromů jsou teploty podle různých měření i o více než dvacet stupňů vyšší než tam, kde rostou stromy. Černé střešní tašky se rozpálí až na 70 stupňů, světlá krytina „jen“ na čtyřicet, zelená střecha porostlá vegetací se ovšem ohřeje ještě méně.

Letošní léto přitom mělo podle měření v pražském Klementinu průměrnou teplotu 21,9 stupně Celsia, což je o 1,2 stupně více než v letech 1991 až 2020. Oproti staršímu normálu v letech 1961 až 1990 už to bylo o 2,9 stupně Celsia více.

Za posledních 249 let, co měření probíhá, se letošní léto umístilo na 8. místě. Jen ve třech procentech případů bylo léto teplejší než to, jež jsme zažili tento rok – uvádí Český hydrometeorologický ústav.

Podobně tomu bylo v Evropě, podle posledních zpráv tento rok dokonce aspiruje na to, být nejteplejším od roku 1940. Řadu evropských měst zasáhly vlny veder, hlavně jižní státy čelily požárům.

Přečtěte si také

Na měnící se podmínky k životu vyvolané klimatickou změnou si budeme muset zvyknout a hlavně se jim přizpůsobit – a někde se to už děje. Taková opatření pro města se dají shrnout do pojmu modro-zelená infrastruktura. „Jde o vodní (modré) a zelené prvky (stromy, parky, zeleň), které zajišťují, aby se na daném místě ve městě zadržela voda, zlepšilo ovzduší a celkové mikroklima. Právě díky zadržení vody a následně jejímu výparu dochází k ochlazování měst během tropických dní,“ popisuje Štěpán Vizina z Regionální rozvojové agentury, který mimo jiné městům radí, jak na to.

Ne vždy jsou ale města či jejich politici schopni a ochotni tato opatření uvést v život. „Vměstnat do zhuštěné zástavby parky, aleje a zahrady není vždy jednoduché, přestože jejich přínos je nezpochybnitelný. Člověk za den spotřebuje tolik kyslíku, kolik jej za stejný čas vyprodukuje zhruba 25 metrů čtverečních listové plochy,“ upozorňuje Josef Hoffmann, produktový a marketingový manažer pro zelené aplikace Isover skupiny Saint-Gobain.

Podpořte Reportér sdílením článku