Člověk bude vždycky důležitější než stroj
27. června 2021
Advertorial27. června 2021
Advertorial„Čapek to ukazuje jasně, bez lidských citů a lásky by svět nemohl existovat,“ říká Hasan Zahirović, pedagog, teatrolog, herec a překladatel. A zároveň velký znalec díla Karla Čapka. Proto také spolupracoval na vzniku Manifestu 121, který je inspirován stým výročím uvedení hry R.U.R.
Potkal jsem v Bosně a Hercegovině hodně Čechů, česká ambasáda v Sarajevu mě angažovala jako herce v některých projektech, a tak jsem se postupně dostal k české literatuře. A narazil jsem na první Čapkovu knížku, Obrázky z domova. Přes povídky a fejetonistickou tvorbu jsem se pak dostal k Válce s Mloky a dalším dílům. Pak jsem se rozhodl přestěhovat sem k vám a ta láska pokračovala.
Nejspíše to bylo překladem. Přitom je to vrchol Čapkovy tvorby, a to nejen literární, ale vlastně i novinářské. Karel Čapek byl výjimečný v tom, že exceloval v obou těchto oborech.
V Brně jsem sice sám studoval, ale také jsem v rámci cyklu přednášek pro cizince přednášel o Čapkovi v angličtině. Při doktorátu na DAMU jsem se pak zabýval inscenacemi Čapka v zemích bývalé Jugoslávie.
To ano. Ale je to vztah k celé čapkovské generaci. Meziválečné období v Československu bylo opravdu zlatou érou literatury, ale i dalšího umění.
Celý rozhovor s Hasanem Zahirovićem o Čapkovi, ale také o životě mladého muže ve stínu balkánské války v pořadu Projekt 121 v rámci cyklu Host Reportéra. K poslechu na obvyklých platformách a nově i na Patreonu.
Karel Čapek původně použil název odvozený z latiny, pojmenoval je labor. Jeho bratru Josefovi se to nelíbilo a navrhl mu, ať použije něco ze slovanského jazyka, třeba odvozeného od roboty. Karel Čapek později zveřejnil fejeton, kde Josefovo autorství tohoto názvu popisoval.
Podpořte Reportér sdílením článku