Adam Smith byl ve své době revoluční, na politiky působí dodnes

6. června 2023

Byl jedním z největších myslitelů 18. století. Adam Smith, skotský osvícenec, filozof, a především zakladatel ekonomie jako vědního oboru. V půlce června uplyne tři sta let od jeho narození. Proč pořád figuruje nejen v učebnicích ekonomie, ale i řady jiných oborů, a čím jsou jeho myšlenky užitečné pro 21. století, vysvětluje americký profesor a znalec Smithova díla Daniel B. Klein.

Adam Smith by 16. června oslavil třísté narozeniny. Kdyby žil, co byste mu k nim popřál?

Hodně štěstí. Což ve Smithově pojetí znamená především vnitřní spokojenost.

Smith je považován za zakladatele ekonomie. V roce 1776, tedy skoro před 250 lety, poprvé vyšla jeho stěžejní kniha Bohatství národů, která je dodnes označovaná za „bibli ekonomie“ a v níž Smith formuloval některé ze svých nejzásadnějších tezí. Jak ji svět přijal tehdy?

Díky Bohatství národů se Smith na dálku tak trochu intelektuálně spřátelil s vládci různých zemí a přesvědčil je, aby vládli méně. Mimochodem, jeho teze a myšlenky působí na politiky dodnes. Ve své době byl Smith revoluční díky svému antiimperialismu a volání po všeobecné dobré vůli a volném obchodu mezi národy. Jeho kniha také pomohla zakotvit presumpci svobody – tedy „umožnit každému člověku, aby sledoval své vlastní zájmy svým vlastním způsobem“.

Smith zde také formuloval známou metaforu o neviditelné ruce trhu či popsal své představy o dělbě práce…

Nejen to. Ač je dnes vnímán jako zakladatel ekonomie, Smith sám sebe považoval především za morálního filozofa. V Bohatství národů se věnuje i mnoha dalším aspektům života. Zajímalo ho, jak lidé přistupují k vlastnímu bytí, k rodině a sousedům, ale také k vlasti. Což jsou věci důležité i pro politickou ekonomii. Myslím, že kdyby dnes Smith žil, neměl by rád globální instituce.

Proč?

Smithova filozofie by se dala shrnout do něčeho, čemu by se dalo říkat „liberální plán“. Dodnes ho znáte díky heslům klasického liberalismu jako „Laissez-faire“ (francouzsky nechte plynout – pozn. aut.). Smith se domníval, že vláda je vlastně k ničemu a nedokáže pomoci společnosti s jejími sociálními problémy. A zároveň je to síla, kterou musíte spoutat a kontrolovat jako nějakou Godzillu.

Jinými slovy stát může být dobrý sluha, ale špatný pán?

Přesně. Musíte s ním počítat, ale nesmíte ho nechat volně řádit. No a globální instituce, jako je třeba OSN, jsou přesnou ukázkou toho, co by Smith považoval za neefektivní a marnotratné. I když… možná si teď řeknete, že nepotřebujete Adama Smithe, abyste si domysleli, že vláda může být neefektivní.