Umělci jdou ven. Tvořit budou na pražském sídlišti Vlasta
10. června 2020
Veřejný prostor ho vždycky lákal a rád do něho vstupoval. Za socialismu na sebe sochař a organizátor výstav Čestmír Suška upozornil ojedinělou výstavou Malostranské dvorky. Svou touhu dostat umění ven pak před třemi lety přetavil do nápadu založit festival s názvem m3 s podtitulem Umění v prostoru. Čtvrtý ročník startuje 16. června a bude k vidění až do podzimu. Dočasnou „galerií“ se letos stane sídliště Vlasta v pražských Vršovicích.
Letos jsme si vybrali sídliště, na němž dáme do kontrastu novou tvorbu s tou, která už tam je. Sídliště Vlasta v pražských Vršovicích je na to geniální, protože zde za socialismu sídlilo Armádní výtvarné studio a zachovala se tu z té doby bohatá výzdoba. Návštěvníci si tak prohlédnou původní díla, vedle nichž vzniknou nová. Největší předností našeho festivalu je, že tato díla jsou vytvořena přímo pro dané místo, což není u podobných akcí úplně běžné. Někdy je to tak, že se prostě jen obvolají umělci, jestli doma nemají už něco hotového, co by zapůjčili. To jsme nechtěli.
Jeden z letošních oslovených umělců Philip Topolovac chtěl nejdříve dělat archeologickou vykopávku, pak si to ale rozmyslel, a nakonec zakope nákupní košík, který se může někdy v budoucnu odkrýt. Bude to taková instalace-performance trvající několik dní od vyhloubení jámy po nákup konzumního zboží až po jeho pohřbení. Další z umělců je zase sochař Martin Zet, jehož tatínek je také sochařem a pro sídliště Vlasta měl kdysi vytvořit sochu. V soutěži ho ale nakonec nevybrali a jeho syn teď bude tento historický moment ztvárňovat. Další sochař Václav Fiala zase využije staré rezavé stožáry na vlajky, které tu u paneláků stále stojí. Na ně umístí novou instalaci. Vznikla také počítačová hra propojující současnost sídliště s jeho minulostí, kterou si budete moct zahrát v jedné místní kavárně.
Chceme, aby veřejný prostor byl pojímán všemi možnými způsoby. K tomu patří i hudební a divadelní vystoupení. A i v tomto případě vyzýváme umělce, aby jejich vystoupení korespondovala s místem či tématem festivalu. Součástí festivalu jsou samozřejmě i komentované prohlídky či workshopy pro jednotlivce, rodiny i školy. Další zajímavá věc je sociologický průzkum, který zpracovává urbánní a environmentální antropolog Martin Veselý. Oslovuje lidi, kteří v dané lokalitě žijí, vyptává se jich na minulost i přítomnost, zkoumá historii tohoto místa.
Zejména, aby lidé získali vztah k místu, kde žijí. Aby se zajímali, co se kolem nich děje. To pak může znamenat i to, že se začnou zajímat o věci, které jsou od jejich bydliště dál, třeba o to, co se děje v naší zemi, koho volit, a tak dále.
Ano, ten tam zůstal a hodně to i pomohlo náš festival dostat do povědomí. V Karlíně, kde se odehrával první ročník festivalu, je na sídlišti Invalidovna také stále instalovaná klečící černá figura. A na Palmovce před židovskou synagogou byla instalace evokující rozpraskaný chodník a Židovská obec nyní stojí o to, aby se prodloužil. Snažíme se, aby věci ve veřejném prostoru zůstaly, pokud je o ně zájem.
Podpořte Reportér sdílením článku
Sleduje sociální problematiku a zajímají ji osudy těch, kteří neměli ve svých životech takové štěstí jako většina z nás.