Logo

Broumovští furianti

Broumovské náměstí.

Profimedia.cz

Z periferie do Evropy.

Z pohledu Pražáka dělí Broumovsko od civilizovaného světa hory a doly a také pohnutá historie: kraj odříznutý od zbytku země skalnatým hřebenem postihlo poválečné vylidnění (způsobené odsunem německého obyvatelstva) takovým způsobem, že ještě dnes vycházejí reportáže s titulky typu „Kraj, ve kterém mladí nechtějí bydlet“.

Z vlastní zkušenosti přitom vím, že se v tomto severovýchodním výběžku země v posledních letech dějí inspirativnější kulturní události než ve vymazlených centrech. Hodně tomu pomáhá rekonstrukce rozlehlého areálu benediktinského kláštera, ale zejména neutuchající úsilí lidí soustředěných kolem zdejšího podnikatele a filantropa Jana Školníka.

Když se ukázalo, že Broumov podal kandidaturu do soutěže Evropské hlavní město kultury, zbystřil jsem. Nepřehánějí to Broumovští? Stouply jim dosavadní úspěchy do hlavy? Chtějí na sebe upozornit, i když šance na vítězství je pramalá? Vždyť ještě nikdy nezískalo zmíněný titul město s menším počtem obyvatel.

Jenomže vloni sedmitisícový Broumov vyřadil Brno a Liberec a teď jej čeká rozhodující bitva s Českými Budějovicemi. Jedno místo pro rok 2028 má Česká republika zajištěné, neboť pořadatelství rotuje tak, aby se na každou zemi EU pravidelně dostalo. U nás se této pocty naposled dočkala Plzeň v roce 2015.

S titulem Evropské hlavní město kultury je spojena injekce ve výši milionů eur (nutná je i místní spoluúčast), ještě větší hodnota ale může spočívat v něčem jiném. Už během příprav se do kandidatury zapojují lidé z celého regionu a rodí se hrdost, že i městečko z periferie může získat evropský věhlas. Rozhodnutí padne v červnu.

Podpořte Reportér sdílením článku