Vrátí se Babiš k moci?

Je mnoho úvah, co nakonec bude s Babišem po třech volebních porážkách, které vydává za triumfální vítězství.

Opravdu se nějak stáhne do ústraní? 8. února oznámil, že poslancem zůstane, jen chce být méně viditelný. Co když ale ten poslanecký mandát přece jen po čase složí a ujme se otevřeně vlády nad svým hospodářským impériem a bude rozkazovat svému ANO na dálku? Bude i tak bojovat jako vůdce opozice za vítězství v příštích volbách? Nebo plánuje se po deseti letech vrátit vyzvednout si neblahý, leč sladký prezidentský triumf jako Zeman, který odjel po porážce v roce 2003 na Vysočinu a v roce 2013 přijel na Hrad? Jsou ještě další možnosti? Snad ano, Babiš má různé nápady, mění je, mohl by překvapit.

Může ale být, že doba překvapí Babiše. Cestu Miloše Zemana opakovat nemůže, nemá Zemanův černý talent. Každé opičení je jen trapná fraška. Mezi letošní kampaň a příští volební vítězství by Babiš musel nastrčit nové činy, které by hanbu jeho letošní kampaně u voličů vyhladily. Deset let exilu by na to možná nestačilo.

Být opravdovým vedoucím opozice je úmorná a neefektní dřina, do které by Babiš musel vsadit přitažlivé novinky a zas hodně peněz. A především by museli vzniknout političtí spojenci. Vítězství ve volbách, pokud nepřinese nadpoloviční většinu, je k ničemu, když nemáš příští koaliční partnery. A ty Babiš nemá žádné, snad krom SPD, ale i s Okamurou to skřípe. Naděje, že se zrodí použitelní partneři, je malá. Ty už ANO dávno spolklo.

Ale politické dějiny jsou vynalézavé. Třeba vznikne nová oslňující politická síla mimo svět Babiše. Zkrachovance by do party asi nevzala. A Babiš má na sobě znamení neúspěchu. Navíc už je dost starý na to, aby mohl deset let číhat jako kdysi Zeman, za deset let bude Babišovi osmasedmdesát.

Další možností by byl oficiální návrat do čela Agrofertu. Ten je ovšem asi tak problematický jako jeho nejasné financování. To bude veřejnost chtít vyjasnit víc, než to dokázal rozsudek v kauze Čapí hnízdo.

Nejistý je třeba argument, že Babiš oddělil Čapí hnízdo od Agrofertu proto, aby jej převedl na děti, a ne aby naplánoval podvod. Laik řekne, co když nejprve odděloval pro děti a pak teprve uviděl šanci na podvod a skočil po ní. Aha. Případ miliardy a politika nezmizel. Hlavní téma, prorůstání velkokapitálu a státu, ten okov na Babišově noze, bude dlouho aktuální. Na korunových dluhopisech svého holdingu, které převedl na sebe jako fyzickou osobu a jejichž výnos nedanil, vydělal hodně. Ani haléř z takového kšeftu by si přece premiér, či dokonce prezident neměl brát. A vzal. Představte si třeba obraz ve stylu Brožíkova Husa, jak Masaryk v Kostnici kupuje korunové dluhopisy a šklebí se, jak napálil stát. Byl by takový obraz možný? Proč to Babiš pořád nechápe?

Důvody, proč Babiš nemá být v politice, nezmizely. Definitivní rozhodnutí nečekejme od Babiše, rozhodnout mohou ti ostatní. Co bylo Babišovou politickou předností, je dnes na obtíž. Doba chce být přece lepší, než je.

Lepší doba? No vlastně nevím… Najednou stojí v médiích, že se minulý premiér Izraele Bennett zeptal Putina, jestli prezidenta Ukrajiny zabije. Putin odpověděl nezabiju Zelenského. Pašák, koho ještě nezabije? A koho jo? Jsme znovu mezi lidožrouty?

Politici budou říkat nahlas: Ještě počkám, hlavu ti useknu později. Ať žije mír. Zas se rodí společnost bez zábran, bez čehokoli lidského? Zas lidi zvolí Babiše, protože jim slíbí, že Fialu nezabije? Já vím, přeháním. Nejsme v Rusku, jen u Ruska. Ale i to na nás vždy vrhalo temný stín.