Přístup Rakouska k pandemii covidu-19 se občas dává v Česku za vzor. Slůně, které používají rakouské úřady při komunikaci týkající se koronaviru, naznačuje, že tamní vláda vedená mladým kancléřem Sebastianem Kurzem je ohledně marketingu schopnější než ta česká. A i pokud jde o počty mrtvých, má Rakousko lepší bilanci než Česko. Přesto se ani tam nevyhnuli chybám, přehnanému optimismu, zbytečným obětem i chaotičnosti typické pro Babišův kabinet.
Kdo je bývalý vídeňský starosta, jehož prezident Zeman při návštěvě Vídně zkritizoval, že finančně nepodpořil tamní českojazyčnou školu? Je to zasloužilý rakouský politik: když Michael Häupl odcházel po dvaceti třech letech ve funkci do důchodu, aplaudovalo mu náměstí. Od roku 1994, kdy nastoupil, se Vídeň výrazně změnila – a umísťuje se v čele žebříčku měst, v nichž se dobře žije. Dlouhodobě pomáhá třeba dostupné obecní bydlení, jež využívá chudší i střední třída, a Vídeň tak nemá „no-go“ zóny. Otevíráme článek z Reportéra ze srpna 2018.
Nepokoje v Chemnitzu, Syřan obviněn z vraždy – mohli jsme se dočíst o Německu. Jde ovšem o to jediné, co se kolem uprchlíků a migrantů u našeho západního souseda děje? Český novinář se po třech letech vrátil do města Hof u bavorsko-českých hranic. A zjistil, že něco tam skřípe, někteří azylanti se chtějí vrátit, ale třeba Syřan Džihád (který dobře ví, že jeho jméno vyvolává v Evropě údiv) studuje a pracuje v IT firmě.
Bývalo to dlouho zapomenuté místo. Coby součást Sudet ho zabral Hitler, přestože Praha je nedaleko a Mělník za rohem. Městečko Liběchov dnes oživuje parta lidí, místní i náplavy. Opravují starý mlýn, chtějí v něm zřídit sál a muzeum. A mají i další velké plány.
