img

Tomáš Poláček


Narodil se 21. prosince 1977 matce Evě, toho času studentce pražské Fakulty žurnalistiky. Poslední ročník absolvoval a diplom převzal spolu s ní. Od páté třídy na základní škole vydával se spolužákem Michalem Trunečkou časopis Calypso, pro nějž tito dva pokrevní bratři (Trunečkovi jsou známá novinářská rodina, ačkoli konkrétně Michal dal v dospělosti přednost právu) napsali rozhovory mimo jiné s Jaroslavem Foglarem a kardinálem Františkem Tomáškem. Od září roku 2000 pracoval v MF DNES, kde se brzy vyhranil jako autor velkých rozhovorů a reportáží. Zajímavostí je, že pět procent jeho respondentů do půl roku od vydání článku zemřelo, a u reportáží že si Tomáš většinou našel téma, při němž se nedalo vyhnout konzumaci alkoholu. I tak se v MF DNES udržel do léta 2014, kdy se rozhodl následovat své největší novinářské oblíbence do měsíčníku Reportér. V něm si začal plnit sen – cestu autostopem kolem světa.

Autor také napsal:


not random 0

PODCAST: Zdravý stres kvůli známkám děti zažívat mají, říká Češka, která vede desítky škol v USA

Podcast Host Reportéra nabízí další podivuhodně otevřené povídání: „Jsem bohatá a nestydím se za to,“ prohlásí zhruba po hodině pražská rodačka Olga Block, která v posledním čtvrtstoletí vybudovala více než třicet škol v USA. „Jsem naopak pyšná na to, jaký se nám s manželem povedl kousek – vydělat spoustu peněz ve vzdělávání.“

not random 1

PODCAST: Situace je vážná, ani nejlepší restaurace teď nemají personál, říká šéfkuchař Christian Chu

Ohromný gastronomický i společenský zážitek reportéra Tomáše Poláčka má dohru v tomto hodinovém podcastu s třicetiletým šéfkuchařem Christianem Chu. Poláček se totiž v jeho malinké restauraci Levitate nejen skvěle najedl, ale hlavně seděl pouhé dva metry od kompletní kapely Tool, kterou obdivuje a která o den dříve koncertovala v Praze.

not random 2

Rozhovor: Obrácení herce Rašilova

Vlastně už dopředu jsem měl vymyšlený titulek: „Když jdou na mužskýho léta“. Rozhovor s hercem Sašou Rašilovem, který letos v červenci slaví padesátiny, se ale vyvíjel naprosto nečekaným, křehkým, intimním směrem a já byl sice překvapený, ale moc se mi to povídání líbilo, tak jsem ho rád nechal plynout.

not random 3

Aby ses kvalitně zasmál, musíš zažít i bolest

Robert Nebřenský je hercem, ale hlavně jedním z největších frajerů na české hudební scéně – fantastickým muzikantem, zpěvákem i textařem. Vždy dovedl míchat hravost s vážností, smích se smutkem, a když teď říkám, že nové album jeho kapely Vltava předem považuju za desku roku, odpoví, že to podle něj je „deska desek“. Z Roberta nemluví pýcha, ale pocit, že ze sebe (a snad i z nebe) dokázal vytrhnout cosi důležitého. Písně, za jejichž obsah ručí, a kterými chce nasytit co nejvíce lidí.

not random 4
not random 5

Hle, oprýskaný trpaslík! Nebo je to snad básník?!

Studenti si jej mohli vylosovat v maturitní otázce, a nebyli-li hloupí, odpovídali: „Ivan Wernisch je jedním z nejčtenějších žijících básníků českých...“ Ale pozor, skutečně Ivan Wernisch žije? Z encyklopedie víme, že by měl v těchto dnech slavit pětasedmdesátiny – ale slaví? Těžko říci. Veřejná čtení léta neprovozuje, rozhovory neposkytuje, pražští hospodští o něm nic nevědí. (IW slaví 18. 6. 2022 osmdesátiny - při této příležitosti článek odemykáme.)

not random 6
not random 7

Ladislav Zibura: Občas si připadám ztracenej

Poutníka a spisovatele Ladislava Ziburu charakterizuje laskavost a také snaha vzít si z každého zážitku morální ponaučení a předávat jej dál. „Nakazil jsem se od našich,“ říká, „což jsou učitelé. Bojuju s tím, ale vždycky zvítězí pocit, že bez morálního ponaučení je příběh zbytečnej.“ Navzdory zmíněným charakteristikám bývá s čerstvým třicátníkem Láďou zábava zaručena. Přesvědčte se v rozhovorovém speciálu magazínu Reportér. Rozhovor si můžete poslechnout i jako podcast.

not random 8

PODCAST: Žiju dva světy, design a rap, říká Hellwana

„Já nejedu swag, a už vůbec flex,“ představuje se třiadvacetiletá Monika Evans alias Hellwana ve své nejznámější písni Das Leben: „Jedu design a hlavně rap, přes den dělám vázy a večer stage – žiju dva světy.“ Za Das Leben letos získala cenu hudebních kritiků Apollo a v dalším díle podcastu Host Reportéra vysvětluje, jak svůj text vlastně myslí.

not random 9
not random 10
not random 11

Čtyřicet punkových let. Jan Haubert a Visací zámek

Punku zdar, pozdravil Jan Haubert a pak se začal ve vzpomínkách vracet do léta roku 1982, kdy se svými čtyřmi spolužáky založil Visací zámek. Dodnes hrají ve stejném složení, zůstávají věrní punku. Koncem června oslaví kapelní čtyřicetiny velkým koncertem hned u strahovských kolejí, kde tenkrát bydleli, a rozhodně tím nic nekončí: Tak ještě jednou punku zdar!