img

Tomáš Poláček


Narodil se 21. prosince 1977 matce Evě, toho času studentce pražské Fakulty žurnalistiky. Poslední ročník absolvoval a diplom převzal spolu s ní. Od páté třídy na základní škole vydával se spolužákem Michalem Trunečkou časopis Calypso, pro nějž tito dva pokrevní bratři (Trunečkovi jsou známá novinářská rodina, ačkoli konkrétně Michal dal v dospělosti přednost právu) napsali rozhovory mimo jiné s Jaroslavem Foglarem a kardinálem Františkem Tomáškem. Od září roku 2000 pracoval v MF DNES, kde se brzy vyhranil jako autor velkých rozhovorů a reportáží. Zajímavostí je, že pět procent jeho respondentů do půl roku od vydání článku zemřelo, a u reportáží že si Tomáš většinou našel téma, při němž se nedalo vyhnout konzumaci alkoholu. I tak se v MF DNES udržel do léta 2014, kdy se rozhodl následovat své největší novinářské oblíbence do měsíčníku Reportér. V něm si začal plnit sen – cestu autostopem kolem světa.

Autor také napsal:


not random 0

Václav Neužil: Když nemůžeš, tak padneš

Po dvaceti letech rozhovorů s herci jsem narazil na výjimečný případ. Nepamatuju, že by někdo jiný hovořil o filmové roli s takovým zaujetím, jako to dovede Václav Neužil, když mluví o Emilu Zátopkovi. Ví o něm všechno, tisíckrát se do něj vžíval, samozřejmě toho spoustu naběhal. „Dokonce mám pocit,“ řekne ke konci tříhodinového povídání, „že jsem se díky Emilovi změnil.“

not random 1

Podívej, rojí se vosy!

Několikrát v životě jsem blokoval dopravu v centru Prahy. V dobách dospívání coby revolučně naladěný demonstrant za lepší svět, později jako maratonský běžec. Teď poprvé se ale stalo, že jsem sice blokoval dopravu, ale nikoho to neštvalo, kolemjdoucí se usmívali. Stal jsem se součástí kolony jezdců na vespách.

not random 2
not random 3
not random 4
not random 5

PODCAST: I fotbaloví rozhodčí občas plivou krev

V závěru fotbalové sezony už pískal v každém prvoligovém kole coby hlavní rozhodčí. Třiatřicetiletý Tomáš Klíma už patří mezi českou špičku a po třech letech v této profesi na něj nejsou téměř žádné stížnosti. Tentokrát přišel do redakce Reportéra, kde v hodinovém podcastu svoji práci dopodrobna rozebral.

not random 6
not random 7
not random 8
not random 9

Jakub Štáfek: Jsem v klidu, brzy někoho zbiju

Když loni v létě otěhotněla jeho přítelkyně, moc si přál syna, se kterým bude chodit na Spartu a naučí ho základům boxu. Kamarádi ale unisono varovali: „Když to bude kluk a zdědí některé tvé vlastnosti, můžeš se jít rovnou zabít.“ To herec, režisér a sportovec Jakub Štáfek uznal. Dnes je šťastný, že má (dvouměsíční) dceru, a říká: „Dostal jsem se do stadia, kdy ani snad nepotřebuju koukat na fotbal, radši čas trávím s rodinou...“ Načež se zarazí. „Ale důležité zápasy na Euru samozřejmě sledovat budu.“

not random 10

Mám být doktor – nebo muzikant?

Marcela Procházku jsem poznal jako zpěváka kapely No Distance Paradise. Fantasticky zpíval, měl velké charisma – chytrý a slušný kluk, kterého si nelze neoblíbit. Lépe jsme se poznali předloni v Londýně, kde Marcel žil, a já byl svědkem jeho studiové spolupráce se zpěvačkou Lenny. Začínal tehdy sólovou kariéru pod jménem Marcell, chtěl vydat desku a já myslel, že se příště setkáme na křtu. Setkáváme se ovšem v nemocnici: Marcel v bílém plášti mě očkuje.

not random 11

PODCAST: Do Ameriky jsem si balil uzlíček buchet, ale ozval se Netflix, říká režisér Pavlacký

Už velmi brzy, v půlce června, se režisér Jan Pavlacký dozví, co s ním bude dál. „Když natočíš seriál a spustí ho Netflix,“ říká, „rozhodují čísla za první měsíc.“ Pavlacký je prvním českým režisérem, který se na Netflixu prosadil, natočil pro něj už tři série hororového seriálu Haunted, z nichž ta zatím poslední byla nasazena v půlce května.