Měl to být úplně jiný rozhovor. Probrali bychom v něm nové, pompézní představení jménem Cesty, na jeho zdar bychom si připili vínem. Jenomže divadlo Cirk La Putyka od půlky března nehraje, a i kdyby, tak principál Rosťa Novák dodržuje přísnou životosprávu. Není mu nejlíp. Na poslední chvíli dokonce zrušil osobní setkání: „Lékař řekl, ať neriskuju a ať si radši povídáme přes Skype.“
Vzkaz v hlasové schránce: „Reportére, já jenom, jestli už máš sbaleno do koncentráku a jestli je ti jasný, že návrat nežádoucí. Ona to sranda nebude – aby sis nemyslel, že pak sepíšeš nějaký vtipný historky. My prostě jen tak pojedeme; jen tak. Vždyť tys tam ještě nebyl, a přitom právě tohle je jediná hmatatelná pravda, jinak ničemu nevěřím. Víš? Víš hovno. Mlčíš. Tak mlč. Mlčení je dobrý, u každýho rozhovoru se musí mlčet. Čau na nádraží.“
Prvních pár vteřin po probuzení člověk neví, jestli ještě sní, nebo je svět opravdu jiný než před měsícem. „Ty kráso,“ povzdychla si prvního dubna plavkyně Bára Seemanová, „tak ona je to realita, do bazénu pořád nemůžu. Žádnou pořádnou oslavu mít nebudu, i když ode dneška nejsem náctiletá. Všechny plány se rozplynuly a vůbec si nejsem jistá, co bude dál – na tyhle narozeniny nezapomenu.“
„A co vás teda zajímá?“ zeptala se mne. Odpovídám nejistě: „Přál bych si, abyste dnes nechala vzpomínat svých pět smyslů – chuť, čich, sluch, zrak, hmat – a možná i nějaký šestý, uvidíme. Dává to smysl?“ Iva Janžurová se napije kávy a přikývne.
Hlavní kaplan české armády vybojuje ve vlastním obranném pásmu míč. Pološílený reprezentační trenér vběhne zpoza lajny tři kroky do hřiště, což se samozřejmě nesmí, a z hlasivek vyškrábne zbyteček řevu: „Nabíhá ti Metoděj!“ Kaplan tedy přihrává dopředu dominikánovi, který zblízka přestřelí soupeřovu bránu, a jiný řeholník, kapucín, na tribuně zvolá: „Nevadí, hoši, příště to vyjde!“
Na žádné popové album se v Česku nečeká s takovým napětím jako na to nové od Lenny. Je celkem zřejmé, že pokud se některé z českých zpěvaček podaří zazářit ve světových hitparádách, bude to ona – připomeňme, že za debut jménem Hearts získala hned pětici cen Anděl a úspěch s ním zažila i v Itálii. Druhá deska vyjde v květnu, my jsme byli v Londýně svědky jejího natáčení a v pauzách vznikl následující rozhovor.
Film Václava Marhoula Nabarvené ptáče získal několik cen Český lev. Přinášíme znovu profil Petra Kotlára, který hrál ve filmu hlavní roli; článek o něm vyšel v magazínu Reportér loni v červnu.
Čekal jsem na břehu Dunaje. „Bozkávam,“ vynořila se ze tmy, podala mi lahev slovenského červeného vína – a sama si pak v restauraci objednala mátový čaj. Zcela výjimečně měla volný, nepracovní večer, a pro mě byl ten večer výjimečný taky. Brzy jsem pochopil, že šestatřicetiletá herečka Tatiana Pauhofová je ženou velmi introvertní a plnou pochybností – a přesto dokázala hovořit s nezvyklou upřímností.
Pro jedny je už moudrým duchovním guruem, pro druhé spíše náhodným generátorem motivačních vět, ale na jednom se shodnou všichni: žádný jiný sport v Česku nezažívá takový nárůst popularity jako MMA, „smíšená bojová umění“, a nadšení ještě vzroste, protože právě on, sedmadvacetiletý Jiří Procházka, letos začne bojovat o titul nejlepšího bojovníka planety.
Před námi je neobvyklý příběh: jeden z aktuálně nejúspěšnějších českých fotografů se ještě před třinácti lety o výtvarné umění nezajímal, nic o něm nevěděl, foťák nevlastnil a bylo mu to jedno. Pak mu život změnila osobní tragédie. Našel svůj umělecký styl i zajímavý obchodní model, prosadil se v zahraničí. Doma uvede první skutečně velikou výstavu v březnu.
Významný sexuolog Slavoj Brichcín stále pomáhá pacientům v Psychiatrické nemocnici Bohnice, kde býval od roku 1986 primářem. Donedávna plánoval, že v pětaosmdesáti letech odejde do důchodu, své slovo ale nesplní. Kulaté narozeniny oslavil 7. února: „Zatím si jen snižuju pracovní úvazek na dvakrát sedm hodin týdně,“ směje se. „Pacienty definitivně neopouštím.“
David: hodný, skromný, přemýšlivý kluk. Taky nejmilejší zpěvák naší rodiny – dospělých i dětí. Poznali jsme se před pár lety na festivalu v rumunském Banátu a mě tenkrát uráželo, že není mnohem známější, ale pak to bylo lepší a lepší. S kapelou natočil úžasnou desku Neboj, dostal cenu Anděl pro zpěváka roku, s Ewou Farnou nazpíval hit Dobré ráno, milá, já měl radost. Loni v létě David Stypka oslavil čtyřicátiny a doktoři mu oznámili, že má rakovinu slinivky břišní.
