Narodil se 21. prosince 1977 matce Evě, toho času studentce pražské Fakulty žurnalistiky. Poslední ročník absolvoval a diplom převzal spolu s ní. Od páté třídy na základní škole vydával se spolužákem Michalem Trunečkou časopis Calypso, pro nějž tito dva pokrevní bratři (Trunečkovi jsou známá novinářská rodina, ačkoli konkrétně Michal dal v dospělosti přednost právu) napsali rozhovory mimo jiné s Jaroslavem Foglarem a kardinálem Františkem Tomáškem. Od září roku 2000 pracoval v MF DNES, kde se brzy vyhranil jako autor velkých rozhovorů a reportáží. Zajímavostí je, že pět procent jeho respondentů do půl roku od vydání článku zemřelo, a u reportáží že si Tomáš většinou našel téma, při němž se nedalo vyhnout konzumaci alkoholu. I tak se v MF DNES udržel do léta 2014, kdy se rozhodl následovat své největší novinářské oblíbence do měsíčníku Reportér. V něm si začal plnit sen – cestu autostopem kolem světa.
Už za týden skončí aukce unikátní sbírky vinylových desek, kterou po sobě na tomto světě zanechal DJ Loutka, pionýr elektronické taneční hudby v Česku.
Původně plánovaný dvouhodinový rozhovor s Romanem Holým se nekoná: „Vždyť zůstaň v Sušici celej den, vytáhneme člun na řeku, přespíš!“ Po dvanácti propovídaných hodinách, během kterých jsem se občas musel štípnout, protože tu si přisedla Tereza Černochová, tu Matěj Ruppert a jindy zas Dan Bárta, bych mohl napsat rozhovorů pět, každý jiný. V jednom by Roman chrlil historky, ve druhém analyzoval muziku, ve třetím by házel fóry, ve čtvrtém životní moudra, v dalším by otevřel třináctou komnatu.
Před pár týdny, koncem sezony, zažila Praha přeháňku operních emocí. Prodaná nevěsta v moderním pojetí režisérky Alice Nellis část kritiků znechutila, v recenzích se objevovaly termíny typu „debakl“, v Národním divadle občas zabučel pohoršený divák. Spousta dalších – včetně mě – byla naopak nadšená, a když jsem potkal pražského operního ředitele Pera Boye Hansena, chtěl jsem mu to říct. Zapovídali jsme se a přede mnou se pootevřel podivuhodný příběh tohoto čtyřiašedesátiletého Nora.
Pokud ho znáte jen jako slizkého a vadného adolescenta Poulíčka ze dvou Řezníkových komedií (Párty Hárd a Párty Hárder: Summer Massacre), v civilu byste jej nepoznali. Devětadvacetiletý Adam Ernest je charismatický, přemýšlivý, sportovně založený typ, vycházející hvězda českého herectví.
Podcast Host Reportéra nabízí další podivuhodně otevřené povídání: „Jsem bohatá a nestydím se za to,“ prohlásí zhruba po hodině pražská rodačka Olga Block, která v posledním čtvrtstoletí vybudovala více než třicet škol v USA. „Jsem naopak pyšná na to, jaký se nám s manželem povedl kousek – vydělat spoustu peněz ve vzdělávání.“
Ohromný gastronomický i společenský zážitek reportéra Tomáše Poláčka má dohru v tomto hodinovém podcastu s třicetiletým šéfkuchařem Christianem Chu. Poláček se totiž v jeho malinké restauraci Levitate nejen skvěle najedl, ale hlavně seděl pouhé dva metry od kompletní kapely Tool, kterou obdivuje a která o den dříve koncertovala v Praze.
Vlastně už dopředu jsem měl vymyšlený titulek: „Když jdou na mužskýho léta“. Rozhovor s hercem Sašou Rašilovem, který letos v červenci slaví padesátiny, se ale vyvíjel naprosto nečekaným, křehkým, intimním směrem a já byl sice překvapený, ale moc se mi to povídání líbilo, tak jsem ho rád nechal plynout.
Robert Nebřenský je hercem, ale hlavně jedním z největších frajerů na české hudební scéně – fantastickým muzikantem, zpěvákem i textařem. Vždy dovedl míchat hravost s vážností, smích se smutkem, a když teď říkám, že nové album jeho kapely Vltava předem považuju za desku roku, odpoví, že to podle něj je „deska desek“. Z Roberta nemluví pýcha, ale pocit, že ze sebe (a snad i z nebe) dokázal vytrhnout cosi důležitého. Písně, za jejichž obsah ručí, a kterými chce nasytit co nejvíce lidí.
Jedním z českých hudebních objevů letošního roku se stává šestadvacetiletý Matěj Metoděj Štrunc, který v červnu vydal sólové album jménem Lidověk – na něm se originálně a moderně vyrovnává s (hlavně moravským) folklorem.
Studenti si jej mohli vylosovat v maturitní otázce, a nebyli-li hloupí, odpovídali: „Ivan Wernisch je jedním z nejčtenějších žijících básníků českých...“ Ale pozor, skutečně Ivan Wernisch žije? Z encyklopedie víme, že by měl v těchto dnech slavit pětasedmdesátiny – ale slaví? Těžko říci. Veřejná čtení léta neprovozuje, rozhovory neposkytuje, pražští hospodští o něm nic nevědí. (IW slaví 18. 6. 2022 osmdesátiny - při této příležitosti článek odemykáme.)
Za socialismu byl pankáčem z Vysočiny, spolupracoval (a přátelí se) s hudebníkem Brianem Enem, dnes žije ve vyprahlém Novém Mexiku. Svůj pozoruhodný životní příběh vypráví v dalším díle podcastu Host Reportéra šestapadesátiletý vizuální umělec Jiří Příhoda, jehož díla na pomezí sochy a architektury aktuálně ovládla pražskou Galerii Rudolfinum.
Poutníka a spisovatele Ladislava Ziburu charakterizuje laskavost a také snaha vzít si z každého zážitku morální ponaučení a předávat jej dál. „Nakazil jsem se od našich,“ říká, „což jsou učitelé. Bojuju s tím, ale vždycky zvítězí pocit, že bez morálního ponaučení je příběh zbytečnej.“ Navzdory zmíněným charakteristikám bývá s čerstvým třicátníkem Láďou zábava zaručena. Přesvědčte se v rozhovorovém speciálu magazínu Reportér. Rozhovor si můžete poslechnout i jako podcast.
