img

Tomáš Poláček


Narodil se 21. prosince 1977 matce Evě, toho času studentce pražské Fakulty žurnalistiky. Poslední ročník absolvoval a diplom převzal spolu s ní. Od páté třídy na základní škole vydával se spolužákem Michalem Trunečkou časopis Calypso, pro nějž tito dva pokrevní bratři (Trunečkovi jsou známá novinářská rodina, ačkoli konkrétně Michal dal v dospělosti přednost právu) napsali rozhovory mimo jiné s Jaroslavem Foglarem a kardinálem Františkem Tomáškem. Od září roku 2000 pracoval v MF DNES, kde se brzy vyhranil jako autor velkých rozhovorů a reportáží. Zajímavostí je, že pět procent jeho respondentů do půl roku od vydání článku zemřelo, a u reportáží že si Tomáš většinou našel téma, při němž se nedalo vyhnout konzumaci alkoholu. I tak se v MF DNES udržel do léta 2014, kdy se rozhodl následovat své největší novinářské oblíbence do měsíčníku Reportér. V něm si začal plnit sen – cestu autostopem kolem světa.

Autor také napsal:


not random 0

Svatí muži za zdí Palladia

To se takhle na náměstí sejdou mnich, vrah, špion, třicátnice na pervitinu, lékař, občasná šlapka, opilý žebrák a vlastně to není vtip. Taková setkání se dějí dnes a denně, jen si jich (raději?) nevšímáme: například teď jsme v srdci Prahy hned vedle nákupního centra Palladium, u kapucínského kostela svatého Josefa, kde před chvílí skončila večerní mše svatá. „Bratře,“ huláká rozjívená somračka na mnicha: „Že ty si občas sáhneš na nějakou ženskou?!“

not random 1
not random 2

Daniela Písařovicová: Aby ze mě zase vyzařovala radost

Poslední dobou se podle svých přátel změnila – není už nervózní, ani stopa po upjatosti. Možná i proto teď dává televizní redaktorka a moderátorka Daniela Písařovicová svůj nejotevřenější rozhovor, ve kterém zdaleka nevypráví jen o tom, proč odešla po šestnácti letech z České televize a přijala nabídku DVTV. I když sem se řeč samozřejmě stočí také: „Potřebovala jsem trochu uvolnit svůj život.“

not random 3

Vladimír Merta. S chladnou hlavou stárnoucího buddhisty

Jeden z nejtalentovanějších a nejoblíbenějších písničkářů přinejmenším normalizačního období se měl právě v tuto chvíli chystat na vystoupení v Divadle Archa. Velké koncerty už moc nemívá, takže by to byla krása; nejlepší připomínka pětasedmdesátých narozenin, které Vladimír Merta oslaví 20. ledna. „Koncerty nejsou,“ hledá už v průběhu našeho rozhovoru běžky, „ale mě podobné věci nerozhodí, jdu si zalyžovat na Ladronku. Sport je moje ochrana před smrtí.“

not random 4

Podcast: Snad náš klášter jen tak neosiří, doufá kapucín od Palladia

Jedenapadesátiletý František Kroczek je jedním z posledních čtyř kapucínů, kteří žijí v klášteře na pražském náměstí Republiky, hned vedle obřího obchodního domu Palladium. Těsně předtím, než začal František připravovat svým spolubratrům kapra s bramborovým salátem, si našel hodinu času na podcast v redakci Reportéra, která sídlí v nedaleké Truhlářské ulici.

not random 5
not random 6

Smiluj se nad námi hříšníky!

Na životě je krásné, že se i ze zcela rozdílných osobností můžou stát přátelé. Sešli jsme se ve zkušebně divoké kapely Povodí Ohře, která sídlí v plzeňském KD Peklo. Zpěvák, zasloužilý toxikoman a pankáč non plus ultra s přezdívkou Sisi (47 let) dorazil se třemi plechovkami piva. Za chvíli přišel Blažej Pelán (52), kaplan z věznice na Borech, který měl v ruce Bibli. Na vteřinu se objali a začali vyprávět.

not random 7

PODCAST: Vezu vám večeři, jsem basák Wohnoutů

Další díl pořadu Host Reportéra vznikl náhodou: v čase uzávěrky jsme si do redakce objednali večeři, a tu přivezl velmi povědomý kurýr. „No nazdar Jirko, co ty tady?!“ Kurýrem byl Jiří Zemánek, který už skoro pětadvacet let hraje na baskytaru ve skupině Wohnout.

not random 8

PODCAST s ústavní soudkyní: Spíš u kostela a já nevím, jak zakročit

Co je největším problémem naší doby? Esej na toto téma napsala do prosincového Reportéra ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, která se před pár dny zastavila osobně v pražské redakci, kde si nad svým textem povídala s Tomášem Poláčkem. V hodinovém rozhovoru hovoří nejen o své eseji, ale i například i o fotbale nebo o tom, jak díky svému psovi začala chápat muže.

not random 9

Vědci v podcastu: Jste pankáči, vám povíme všechno, říkají manželé Štysovi

Ke střetnutí dvou světů dochází v dalším díle podcastu Host Reportéra, do něhož přišli manželé Dalibor (fyzikální chemik) a Renata (chemická inženýrka) Štysovi. Vědci, kteří bydlí a pracují v Nových Hradech, tedy přímo na hranici s Rakouskem, chtěli zasvěceně povyprávět o novém typu mikroskopu, který ve své Laboratoři experimentálních komplexních systémů vyvinuli, a pod kterým zkoumají živé buňky, což by podle nich mohlo pomoci i v boji proti koronaviru.

not random 10

Nechte zpívat Dusilku

Jen obtížně si lze představit, že by bylo českým albem roku 2020 vyhlášeno cokoli jiného než nádherná, hudebně bezbřehá Řeka od Lenky Dusilové. Až dojde na tato slova, pozornost vzbudí postava duchovního otce a producenta alba: je jím Petr Ostrouchov, který získal spoustu cen už za desku roku loňského, kterou natočil s Vladimírem Mišíkem. Petra jsme si pozvali k Lence na oběd, protože jejich spojení působí překvapivě. „Ale ne,“ shodují se ti dva: „Lidi jenom mají spoustu předsudků.“

not random 11

Vojtěch Dyk: Moc tomuhle světu nerozumím

Byl nejspíš poslední krásný den roku 2020; ostré slunce, v Praze deset stupňů. Sraz jsme si dali na hraně Letenské pláně, kde sedneme na obrubník, hluboko pod námi šedá řeka, za ní Staré Město… A hele, ve Vltavě plave chlap! No a podívej, oni tady běhaj zajíci – nádhera! Když se po dvou hodinách zvedneme, vůbec nám není jasné, jestli vznikl dobrý rozhovor, ale my dva jsme si dobře popovídali. Poslední dobou si lidé povídají míň než dřív, zdá se. Což Vojtu Dyka mrzí.