Mniši z řádu bosých karmelitánů chodívají v botách. Jednačtyřicetiletý kněz Pavel Pola přišel od Pražského Jezulátka do redakce Reportéra dokonce v civilu: „Hábit nosím při výjimečnějších příležitostech.“ Zjevně má příliš dobrou náladu na dlouhé řeči o politice, ale přesto se dotkneme tématu „Andrej Babiš před Jezulátkem“ a v této souvislosti dojde na překvapivé zjištění. Rozhovor si můžete poslechnout i v podcastu Host Reportéra.
Ve věku pětapadesáti let zemřel Petr Hošek, frontman skupiny Plexis, se kterou odehrál první koncert 11. srpna 1984. Před pěti lety - nedlouho po vážné dopravní nehodě, kterou utrpěla kapela cestou z koncertu - vyšel v magazínu Reportér článek, kde „Sid“ Hošek mluvil nejen o následcích havárie, ale také o dalších nehodách, hudebních začátcích i vztahu k alkoholu. Jak popisoval své životní momenty vlastními slovy? Článek z počátku roku 2018 jsme odemknuli k přečtení pro všechny.
Příjmení Cristovao je u nás slavné, kdo by neznal Bena. Mnohem méně se ovšem ví o jeho mladší sestře Biance, které je dvaatřicet let a od devatenácti žije v Los Angeles. Bianca není o nic méně úspěšná než Ben, a navíc uspěla v ryze americké disciplíně: baví lidi, dělá stand-up comedy. O Vánocích přijela na pár dní do rodné země, omlouvala se za čím dál horší češtinu, ale buď mluví dobře, nebo je Biančino vyprávění natolik zajímavé, že si posluchač chyb nevšímá.
Nejdřív mě lákalo strávit Silvestra v Indii. Když jsem se podíval na ceny letenek, tak aspoň – dejme tomu – na Krétě. Ale ne, taky nic, na účtu jsem měl volných pětadvacet tisíc, to by nestačilo. „A stejně k moři pojedeme,“ řekl jsem nakonec devítiletému synovi, „vezmeme to přes Srbsko, Kosovo a Makedonii. Slibuju, vykoupeš se!“ Pokrčil rameny, opatrně souhlasil a já pro jistotu zamluvil jeden hotel s bazénem.
„Ty trenýrky jsem řádně koupil za sedm korun,“ říká v podcastu Host Reportéra kunsthistorik Patrik Šimon, jeden z nejschopnějších a nejvlivnějších sběratelů výtvarného umění v současném Česku. Nedávno vydal pětikilovou knihu nazvanou Generace N, ve které představuje svou sbírku současného tuzemského umění – zaměřil se převážně na zásadní umělce narozené v osmdesátých a devadesátých letech.
Nádherné album Slovanské Vánoce nedávno vydala skupina Razam, jejíž zpěvačka Iva Marešová přišla za mikrofon podcastu Host Reportéra: „Vždycky mě silně přitahovaly země na východ od nás,“ vysvětluje, proč některé koledy zpívá například bělorusky.
Svůj neobvyklý životní příběh vypráví v předvánočním podcastu Host Reportéra dvaačtyřicetiletý muzikant Honza Žampa, frontman skupiny Eddie Stoilow. Od svých deseti do jedenadvaceti let studoval a žil na Maltě, díky čemuž disponuje vynikající angličtinou. „Zato ta čeština,“ přiznává: „Jestli se chce někdo zasmát, tak mu pošlu pohled!“
Přiletěl z Kataru do zasněžené Prahy, ale zima mu úsměv nesebrala. Na ruzyňském letišti nasedl do své extravagantní dodávky. Vyrazil směrem do centra, k redakci Reportéra, a občas mával na chodce, kteří ukazovali zdvižený palec.
Bude to zvláštní rozhovor. Ondřej Havelka si v kavárně sedne ke kamnům, která sice nehřejí, ale teoreticky by mohla – a tenhle pocit pomáhá: „Strašný počasí, viďte?“ zadívá se z okna, zatímco já se dívám na něj. Už coby předškolák jsem měl Havelku rád v Malých televizních kabaretech, pak jako herce, zpěváka, režiséra… Mám pocit, jako bych potkal celoživotního známého. Od časů mého dětství se moc nezměnil, na osmašedesát nevypadá, je jenom posmutnělejší, než jsem čekal. „Nejsem,“ zasměje se. Ale je.
Napadlo mě, že se nechám překvapit. „Doro,“ napsal jsem své oblíbené spisovatelce: „Proveď nás s fotografem předvánočním Berlínem, vždyť tam bydlíš patnáct roků – trasa je na tobě.“ Po čtyřhodinové procházce si nejsem jistý, o jaký typ zážitku vlastně šlo – byl perfektní, ale zároveň trochu ujetý. „Klidně to tam napiš,“ povzbuzuje mě při loučení Dora Kaprálová: „Dáma každým coulem, jen občas hodí na hřbitově šavli.“
„Kdyby tam o nás byl zájem,“ uvažuje v dalším podcastu Host Reportéra sedmadvacetiletá zpěvačka Dominika Hašková, „odstěhujeme se s kapelou na čas skoro kamkoli, klidně do Japonska.“ Moderátor Tomáš Poláček přikyvuje: nejlepší by bylo Nagano, kde vychytal její otec Dominik zlatou olympijskou medaili.
Na lince mezi Prahou a Stockholmem se uskutečnil další díl podcastu Host Reportéra, tentokrát s Jiřím Pallasem. Někdejší manažer písničkářského sdružení Šafrán se během hodinového vyprávění mimo jiné vrátil o pětačtyřicet let zpátky, tedy do doby, kdy byli po podpisu Charty 77 společně s těhotnou manželkou a malým synem vyhnáni do exilu ve Švédsku: „Na nádraží nás vezli Pavel Landovský v bílém Saabu 96 a Václav Havel v žigulíku,“ popisuje Jiří Pallas plasticky.
