Když před pár dny vydala skupina Jelen album Věci a sny, znamenalo to událost pro českou popovou scénu a tím pádem zvýšený mediální zájem. Kapelník Jindra Polák zavítal i do redakce Reportéra, ale zdejší hodinu trvající rozhovor je poněkud zvláštní: do mikrofonu hovoří o mnoha věcech, které nejsou známé. Nový díl pořadu Host Reportéra si pusťte buď v tomto článku nebo ve svých podcastových aplikacích.
Není nejrychlejším z českých vytrvalostních běžců, ale přesto patří k těm nejoblíbenějším. Sedmadvacetiletý Lukáš Petrusek se účastní všech známějších maratonů i půlmaratonů, a se svou výškou 138 centimetrů je zvládá v úžasných časech. Celý rozhovor si poslechněte v pořadu Host Reportéra buď v tomto článku nebo ve vašich podcastových aplikacích.
„Než abych v únoru riskoval návštěvy ilegálních pražských barů,“ říká fotograf David Těšínský, „vypravil jsem se do země, kde se v barech vysedávat může.“ Odletěl do západoafrické Ghany, kde sice pivo objevil hned, ale zajímavé fotografické téma hledal celý první týden. A potom se odhodlal vstoupit do nitra skládky.
Generace nejslavnějších porevolučních lékařů pomalu odchází a nahrazuje ji generace nová. Profesoři ve věku Pirka nebo Beneše předávají pravomoci nástupcům a je celkem jisté, jaké lékařské příjmení budeme slýchat v příštích dekádách. Netuka. V Česku totiž došlo k raritě: zatímco od Jana Pirka převzal šéfování kardiochirurgické kliniky v IKEM Netuka Ivan, od Vladimíra Beneše převzal neurochirurgii ve Střešovicích mladší bratr Netuka David.
Vstupujeme do paneláku na pražském sídlišti Jižní Město, konkrétně do bytu, kde se rodil český hiphop – právě tady zakládal Orion ve dvaadevadesátém roce skupinu Peneři strýčka Homeboye. Ano, i Orion tu dnes je, právě vaří bramboračku. Přišel na návštěvu za svým tátou Mojmírem Opletalem, který otevírá dveře, zdraví, „Tykáme si, já jsem Mója“ a vypráví svůj pozoruhodný příběh, který začal před osmdesáti lety.
Ze Sušice jedeme do kopce a kilometr před cílem zříme po levé ruce středověký královský hrad. Každé neokoralé srdce vzruší očekávání čehosi výjimečného. Vítají nás Kašperské Hory, městečko jak z malované pohlednice, které má něco přes tisíc obyvatel, ale na náměstí není v poledne nikdo. Začneme tedy obcházet domy s otázkou, jak Kašperky zvládají poslední rok, a domorodci nejspíš budou svérázní, protože jistý oslovený chlapík odpoví: „Mě se nic nechytne – já jsem očkovanej Satanem.“
„Poslední rok jsem ekonomicky přežil díky tomu,“ říká v dalším díle podcastu Host Reportéra čtyřiatřicetiletý muž s maskou zvaný Řezník, „že jsem se nikdy nespoléhal jen na koncerty; ten byznys jsem si nastavil trochu jinak.“ Řezník je filmový režisér, autor kreslených vtipů Martyho frky, žijící klasik hudebního stylu horrorcore, a pod strašidelnou maskou velmi inteligentní sympaťák. Celý rozhovor si poslechněte na konci článku nebo ve vašich podcastových platformách.
Je mu šestnáct let, studuje hotelovou školu v Teplicích, ale číšníkem se stát nechce – už dnes si vydělává větší peníze díky fotbalové hře FIFA. Dominik „Seron“ Čermák patří mezi největší talenty česko-slovenské FIFA scény, loni se dokonce stal šampionem, a hraje za tým Jakuba Jankta, což je český reprezentant v reálném fotbale. Přečtěte si krátkou ukázku z rozhovoru, který si v kompletní délce můžete poslechnout buď na konci článku nebo v pořadu Host Reportéra ve vašich podcastových aplikacích.
Proč se rozhodl oznámit svůj konec v politice a veřejném životě? Vůbec nejotevřenější vysvětlení nabízí Václav Klaus mladší v téměř hodinovém podcastu Host Reportéra, který najdete buď na konci tohoto článku, nebo ve vašich podcastových aplikacích.
Jaké jsou největší problémy dnešní doby? V aktuálním vydání Reportéra se nad tím v dlouhé eseji zamýšlí čtyřicetiletý moderátor Libor Bouček. Své názory rozvíjí i v podcastu, který si můžete poslechnout buď na konci tohoto článku, nebo na vašich podcastových platformách.
Příběh této neuvěřitelné sourozenecké dvojice najdete v čerstvém, tedy březnovém vydání Reportéra. Původně jsme Martinu a Josefa Ptáčkovy pozvali pouze na podcast, ale ti dva nás v redakci natolik zaujali, že jsme pro ně rádi našli místo i v papírovém magazínu.
Na první pohled to zní překvapivě: spoluatorem knihy Praha ožralá, obsáhlého průvodce nejzajímavějšími pražskými hospodami, je všeobecně ctěný a uznávaný romanopisec Petr Stančík. Jenže ve skutečnosti na tom nic zvláštního není: „Jako patnáctiletý jsem u třetího půllitru v bufetu Na růžku pochopil, že pivo je můj osud. Ta pěna jako oblak na nebi, ve kterém miliony bublinek-andělů hrají na šalmaje v nebeské harmonii!“
