img

Tomáš Poláček


Narodil se 21. prosince 1977 matce Evě, toho času studentce pražské Fakulty žurnalistiky. Poslední ročník absolvoval a diplom převzal spolu s ní. Od páté třídy na základní škole vydával se spolužákem Michalem Trunečkou časopis Calypso, pro nějž tito dva pokrevní bratři (Trunečkovi jsou známá novinářská rodina, ačkoli konkrétně Michal dal v dospělosti přednost právu) napsali rozhovory mimo jiné s Jaroslavem Foglarem a kardinálem Františkem Tomáškem. Od září roku 2000 pracoval v MF DNES, kde se brzy vyhranil jako autor velkých rozhovorů a reportáží. Zajímavostí je, že pět procent jeho respondentů do půl roku od vydání článku zemřelo, a u reportáží že si Tomáš většinou našel téma, při němž se nedalo vyhnout konzumaci alkoholu. I tak se v MF DNES udržel do léta 2014, kdy se rozhodl následovat své největší novinářské oblíbence do měsíčníku Reportér. V něm si začal plnit sen – cestu autostopem kolem světa.

Autor také napsal:


not random 0

Pasta Oner: Vím, že v New Yorku podobní Pastové smaží burgery

Ve velmi otevřeném rozhovoru vypráví jeden z nejúspěšnějších českých výtvarníků mimo jiné o lásce k New Yorku a gastronomii. „Miluju velkoměsta, ale od vypuknutí pandemie žiju paradoxně venkovsky, na kraji lesa,“ říká jedenačtyřicetiletý Pasta Oner. Celé devadesátiminutové povídání si můžete poslechnout i v podcastu Host Reportéra.

not random 1
not random 2

PODCAST: Rád se ptám starých lidí, ti se nebojí mluvit upřímně, říká novinář Daniel Kaiser

„Často si vzpomenu třeba na rozhovor se slavným sovětským disidentem Vladimirem Bukovským,“ říká v dalším díle podcastu HoRe! kolega Daniel Kaiser, který je posledních sedm let redaktorem Týdeníku Echo a sám sebe definuje jako „příznivce klasického liberalismu, který se s postupujícím věkem dostává na lehce konzervativnější pozice“.

not random 3
not random 4
not random 5
not random 6

PODCAST s Tomášem Klusem: Asi bych se taky s*al, kdybych se neznal

Hned na počátku dalšího podcastu HoRe! dojde k vyjasnění pozic: „Hele,“ říká moderátor Poláček písničkáři Tomáši Klusovi, „kdybych tě neznal osobně a nevěděl, že jsi výjimečně milej kluk, tak bych tě asi považoval za srandovního reprezentanta jakéhosi ezo-aktivismu…“ Tomáš Klus se neuráží: „Teď v prosinci vydám novou desku jménem Cítím, kde o tom zpívám: ... asi bych se taky sral, kdybych se neznal.“

not random 7
not random 8

Půlka mozku kreslí, druhá skládá písničky, říká Kemel

Poznali jsme se před patnácti lety, když kreslil karikatury pro MF Dnes. Vysoký, klidný, laskavý chlap – tehdy čtyřicátník. Netušil jsem, že kdysi výborně hrával basketbal. A už vůbec jsem nevěděl, že je písničkářem: „Taky jsem jím nebyl,“ směje se Mirek Kemel. „Muziku jsem začal pořádně dělat až před padesátkou...“ Teď mu pomalu táhne na šedesát a vydává své zatím nejkrásnější album Vlčí stopy.

not random 9

Barbora Votíková: Motýl na špičce Eiffelovky

Nikdy se děti nezajímaly o mou práci tolik jako dnes: „Cože,“ jásaly, „ty letíš za Bárou Votíkovou?!“ Tak vida – já se chystal za fotbalovou gólmankou, která v létě přestoupila do světoznámého Paris Saint-Germain, ale nedošlo mi, že tím pádem potkám taky jednu z nejúspěšnějších influencerek na českém internetu. Pozvala nás s fotografem domů, vyrazili jsme k Eiffelovce, naživo viděli Neymara s Messim a pětadvacetiletá Bára vyprávěla, dokud nebyla „très, très fatiguée“.

not random 10

Můj poslední dekadentní trip

Když jsme se po jeho návratu potkali a David Těšínský pravil, že abstinuje (už dva týdny), došlo mi, že tenhle poslední výlet musel být šílenější, než jsem očekával. V létě mi přes půl zeměkoule poslal pár zoufalých zpráv, ale to už je klasika: Davidovu práci v Reportérovi konsternovaně sledujeme mimo jiné z toho důvodu, že je extremista, napůl cvok a napůl hrdina. „No jo,“ chrlí na mě novinky, „ale tentokrát jsem například fotil mrtvolu.“

not random 11