Když se stal před asi čtrnácti lety zdravotním klaunem, po každé tříhodinové návštěvě nemocnice seděl hodinu unavený venku a jen se tak díval. „Musíte umět improvizovat, být pohotový, empatický, a navíc chyby se nepřipouští. Kdybychom někam přišli a rozbrečeli dítě, které je traumatizované už tím, že je v nemocnici, tak je to špatně,“ říká Petr Liška alias profesor doktor Archibald.
Trpěla obrovskou únavou a někdy ani nedokázala celý den vstát. Že má roztroušenou sklerózu, se Petra Klausová dozvěděla před více než šesti lety. „Prvotní šok vystřídala do jisté míry i úleva, protože znáte příčinu svých potíží a můžete začít dělat ty správné kroky k jejich zlepšení,“ říká. Spolu se svým bratrem, hokejistou NHL Jakubem Voráčkem, založili následně Nadaci Jakuba Voráčka, která pomáhá právě lidem s diagnózou RS. Světový den roztroušené sklerózy připadá každoročně na 30. května. Rozhovor s Voráčkovými se odehrál částečně písemně a na dálku.
Dlouhodobé následky onemocnění koronavirem čítají řadu symptomů. Může se měnit pozornost, člověk může mít pocit mentální mlhy, dlouhodobé potíže s bolestí hlavy anebo svalovou slabostí a k těmto častým příznakům patří také nespavost, říká psychiatr Peter Šóš, který se specializuje na poruchy spánku. Pro kvalitní spánek je podle něj důležité dodržovat pravidelný režim vstávání, spát mezi šesti až devíti hodinami a dbát na klidovou zónu před spaním.
V mládí měl vážné problémy se srdcem, kvůli kterým ukončil sportovní kariéru. Je nejdéle žijícím Čechem s implantovaným defibrilátorem. Kdysi se Jiří Dostal, vedoucí lékař Centra sportovní medicíny, sám věnoval atletice, nyní pomáhá vrcholovým sportovcům mimo jiné dostat se zpátky do tréninku po prodělání nemoci covid-19.
Od dětství se rád předváděl, hrál divadlo dětem a bavil historkami dospělé. Kroky Petra Velety nejprve směřovaly na taneční konzervatoř, pak na jeviště několika divadel. Po ukončení aktivní taneční kariéry ale s pohybem neskončil, stal se z něj taneční terapeut, který pomáhá seniorům i osobám s fyzickým a psychickým postižením. „Je skvělé, že mohu seniory do mého tanečního představení doslova vtáhnout, což v divadle nešlo. Vidím, jak se usmívají. Mě ta moje další kariéra baví. Někdy je to dokonce zábavnější než to, co jsem prožíval v divadle, “ říká.
Dopady toho, že se lidé za koronavirové krize zadlužili a zadlužují, budou vidět až v tomto roce, říká Daniel Hůle, expert na problematiku dluhů a dětské exekuce ze společnosti Člověk v tísni. Jak hodnotí opatření přijatá vládou? „Kdybych to měl hodnotit celkově, tak to zafungovalo relativně dobře na úkor ohromného zadlužení české společnosti, které se podle mě bude dál prohlubovat. Když se kydá 10 miliard tady, 20 miliard tam, tak je to už úplně bezuzdné. Například podpora seniorům byla už čirý populismus.“
V Izraeli studovala, pracovala v hospicu v Jeruzalémě, poté se Češka Martina Paletová stala zdravotní sestrou na onkologii v telavivské nemocnici Ichilov Hospital. Když se na podzim hledali dobrovolníci na koronavirové oddělení, přihlásila se. Nyní dobrovolničí znovu – ve stanu na hlavním náměstí v Tel Avivu očkuje proti koronaviru stovky lidí denně. Jak nápor posledních měsíců zvládá? „Já brečím hodně, ono to není vidět, ale člověk brečí hodně. Asi nejhorší pro mě bylo, když onemocněla koronavirem moje kamarádka a já jsem k ní nemohla na návštěvu,“ říká.
Umět číst staré písmo, znát historii, latinu i němčinu, vyznat se v historii státní správy a v matričních zápisech. To je základ, který byste měli mít, jestliže chcete začít pátrat po svých předcích a dostat se opravdu do hloubky. Dále než ke třem čtyřem generacím se ale amatér nejspíš nedostane. „Zajímavé zápisy jsou v matrikách hlavně u nemanželských dětí jako například: Dorota neví, kdo je otcem, neb tři nad ní kalhoty natřásali,“ říká genealožka Helena Voldánová.
Z nedávného průzkumu vyplynulo, že jedna pětina samoživitelů přišla během koronavirové pandemie o práci. V květnu třetina z dotazovaných uvedla, že jsou zadlužení, v srpnu to byla už polovina z nich. „Já vždycky zdůrazňuju, že nekladu rovnítko mezi samoživitelka a člověk v nouzi, který nemá ani pár stovek na nové boty. Ale určitá podmnožina lidí, kteří nemají na růžích ustláno, tu je a není jich málo,“ říká Dana Pavlousková, zakladatelka Klubu svobodných matek, neziskové organizace, která samoživitelům pomáhá.
Při nehodě před devíti lety utrpěl vážná poranění hlavy a hrudníku, hrozila mu i amputace nohy. Několik dní bojoval o život. „Naivně jsem si myslel, že to bude hnedka dobrý, a ono nebylo. I trenéři mi přestali věřit, naznačovali mi, že to nepůjde,“ vypráví třiatřicetiletý dráhový cyklista Tomáš Bábek. Nakonec se to ale zlomilo, Bábek má za sebou spoustu úspěchů a nyní je jednou z medailových nadějí české olympijské výpravy na odložených hrách, které se mají uskutečnit příští rok v Japonsku. Závodí v keirinu – sprinterské, mimochodem původně japonské disciplíně.
Po složitém rozpadu manželství zůstala Petra Plemlová sama se čtyřmi dětmi. Ale nezlomilo ji to, přestože byla, jak sama říká, nezaměstnatelná. V obývacím pokoji svého bytu, který musela splácet, budovala podnikání. Nevzpomíná si, že by na počátku moc spala – nyní však provozuje dva úspěšné e-shopy s látkami a dětským oblečením pod názvem Unuodesign a Unuo. A její firma se letos přiblíží k stomilionovému obratu.
Alexandr Lukašenko vládne v Bělorusku, poslední evropské diktatuře, tvrdou rukou již 26 let. Letos má ale ve volbách jiného protikandidáta, než kdo čekal. Stojí proti němu manželka jednoho ze zadržených blogerů a aktivistů, sedmatřicetiletá Svjatlana Cichanouská. A má podporu. „Lidé se stále bojí, ale jsou mnohem odhodlanější vyjít do ulic,“ říká Franak Vjačorka (32), několikrát vězněný běloruský aktivista a novinář. Cichanouská je podle něj „neskutečný příběh“. „Během dvou týdnů se z normální ženy stala národní hrdinkou,“ dodává.
