img

Stanislav Krupař


Fotograf a reportér. Získal několik cen v rámci soutěže Czech Press Photo, ocenění se mu dostalo i na mezinárodní úrovni.

Autor také napsal:


not random 0

Mušketýr od soustruhu

Jak si dnes připomínat bitvu na Bílé hoře – tu čtyři sta let starou potyčku s dalekosáhlými důsledky nejen pro náš národ, ale pro celý středoevropský prostor? Jako národní trauma srovnatelné jen s podzimem 1938 a srpnem 1968? Vzpomínáním na kleštěmi vytržený jazyk Jana Jesenia, jednoho z popravených českých pánů? Nebo snad vztyčováním mariánských sloupů? Sto kilometrů od Prahy žije chlápek, který si na teoretizování nepotrpí – a přece je pro něj Bílá hora a třicetiletá válka každodenní současnost. Puškař Miloš Skrbek.

not random 1

Válka bez vítězů

„Můj milý. Studoval práva, pak šel na vojnu. K dělostřelectvu. Zbývalo mu odsloužit tři měsíce, když ho 2. října zabili,“ říká mi arménská dívka Gohar u hrobu dvacetiletého mladíka. O Náhorní Karabach – Arcach, jak říkají tomuto území uprostřed Ázerbájdžánu Arméni – se opět bojuje. Je to ale konflikt, který nemá žádné dobré řešení.

not random 2

Poslední voják

Od konce druhé světové války nás dělí pětasedmdesát let – zdá se to dlouhá doba, letos navíc kvůli koronavirové pandemii nezbylo na vzpomínání na největší konflikt v lidských dějinách moc času. Jenomže se říká, že válka doopravdy končí až s pohřbením posledního padlého vojáka. A těch nepohřbených země stále ukrývá miliony. Tisíce mužů a žen v Rusku po nich pátrají, aby jim vrátili jména i rodiny. Pomáhají nám nezapomenout. Daří se jim to?

not random 3

Ti, kteří vidí

Fotoreportér Stanislav Krupař už léta dokumentuje obnovu šamanistických tradic na jižní Sibiři. Zaznamenává tak nejen směs prastarého náboženství, magie, mysticismu a rituálů, ale vlastně také snahu malých sibiřských národů znovu nalézt a uchovat si svou identitu v měnícím se světě. V době, v níž se jejich ovčí pastviny před očima mění v povrchové doly, kdy se z jurt utíká do paneláků a bubny se vytrácejí a nahrazují je čínské smartphony.

not random 4
not random 5

Všichni krásní sobi

V tom dobrodružství jsou tři kluci a jejich sobí stádo, stromy divoké tajgy ruské Sibiře, pláně surové tundry, raněný medvěd, otrávené jezero i čínští těžaři. A také signál mobilního telefonu, který se nechá chytit tak obtížně jako ostražitý vlk.

not random 6

Krev země

Za Uralem, dva tisíce kilometrů na východ od Moskvy, bojuje malý sibiřský národ Chantů. V nerovné bitvě čelí neústupný zarputilý šaman ropnému gigantu Surgutněftěgazu. Pastevec sobů srostlý s krajinou proti všemocným těžařům. O přežití už nejde – je to zápas o vlastní důstojnost. Krev země, jak Chantové ropě říkají, se stala jejich prokletím.

not random 7

Pluk Azov. Mezi svastikou a touhou po svobodě

Na východě Ukrajiny se už tři roky táhne konflikt, kterému kyjevská vláda říká vyhýbavě „ATO – antiteroristická operace“. Separatisté a jejich mocný podporovatel Rusko prezentují tyto boje v duchu sovětských hesel jako válku s fašismem; sebe samé pak představují jako obránce těch správných slovanských hodnot. Jak se dá v tomto ovzduší kriticky informovat o válečnících s hákovými kříži a nestat se nástrojem propagandy?

not random 8

Jezídi v Kurdistánu. Návrat do prázdna

Více než dva a půl roku po masakrech páchaných hrdlořezy z Islámského státu se jezídové začínají pomalu a opatrně vracet do svých domovů v Kurdistánu v severním Iráku. Mnozí příslušníci této unikátní, v dějinách často pronásledované náboženské skupiny však raději dále zůstávají v Evropě, především v Německu – tam jich žije na sto tisíc. Jezídským dívkám, které byly systematicky znásilňovány bojovníky ISIS, nyní možná budou pomáhat i psychoterapeuti vyslaní Českou republikou.

not random 9
not random 10