Vřava kolem sochy sovětského vojevůdce Koněva, která stojí od roku 1980 v Praze 6, není zdaleka první ani poslední bitvou o pomník. Málo známý je například osud zahalené, odvezené a zase vrácené jezdecké sochy císaře Františka I. na Smetanově nábřeží v Praze.
Jedním z témat letošních prázdnin bylo zrušení památkové ochrany nad Hadími lázněmi v Teplicích. Zde se můžete podívat, jak vypadalo průčelí jejich hlavní budovy před zhruba sto padesáti lety.
Mariánský sloup v Praze v těchto dnech opět budí vášně. Jak vlastně vypadal a kde přesně stál? Snímek z ptačí perspektivy ukazuje, že Staroměstské náměstí v té době mělo poněkud jiné dispozice než dnes. Debata už nicméně nabrala obrátky a radikalizuje se. Jak z této šlamastyky ven?
Z výšky od Národního divadla fotograf zvěčnil Malou Stranu a Hradčany, v popředí jako dominanta skví se řetězový most císaře Františka I. Impozantní snímek Jindřicha Eckerta lze datovat mezi lety 1891, kdy na Petříně vyrostla rozhledna, a rokem 1898, kdy se most rozebíral.
Sedí u stolku, popíjí minerální vodu... Fotoamatér František Beneš zvěčnil svou snoubenku během pobytu v Poděbradech v lázeňském parku. Nebyl to ale banální portrét, jakých vyfotografoval desítky.
Ponoření do vody může mít rituální charakter, ale má i mnohé ryze praktické důvody. Podívejme se na koupel dítěte, probíhající „kdysi dávno“ – v dobách, kdy se voda ohřívala spalováním uhlí v kuchyňských kamnech a byla velkou událostí. A zkusme si domyslet, co asi může znamenat výraz v dívčině tváři.
Celou zemi přikryl sníh a například Krkonoše hlásí největší vrstvu za celou dobu měření. V Labském dole naměřili výšku 280 centimetrů, dosavadní rekord z roku 2005 tak byl překonán o 60 centimetrů. Že tím sněhová nadílka zdaleka nemusí končit, připomíná snímek z konce dubna 1903.
Momentka, kterou pořídil neznámý fotograf v Českomoravských strojírnách, vyvolává mnoho asociací. Pro autora seriálu Tajemství historické fotografie přináší i jednu velmi osobní vzpomínku.
U mnohých fotografií není zřejmé, proč vlastně vznikla, a to zejména v případech, kdy její autor již nežije. Co tedy můžeme říci o muži, který tiskl spoušť při vzniku tohoto snímku? A o čem vypovídá portrét neoděné dámy s korunkou na hlavě a křížkem na hrudi, ženy poněkud podivně stočené a upírající zrak do zrcadla?
Závěrečné dny roku se odehrávají ve znamení společenských setkání. Bilancujeme při nich, ale především utužujeme vztahy a navazujeme nové – jak pracovní, tak kupříkladu milenecké. Podívejme se na 110 let starý snímek plzeňské stolní společnosti, která si dala název Mha a jejíž elitní část si říkala Jitřenka. Proč?
Dětský pokoj není jen obyčejná místnost. Je to malé království, kde se hraje, kreslí a čte, ale kde se také spřádají sny. Podívejme se na jedno takové hájemství uprostřed Prahy z doby před osmdesáti lety. Dívkou na snímku je pravděpodobně dcera amerického konzula.
Při letošních stoletých oslavách republiky mělo Národní muzeum vskutku výjimečné postavení. Mívalo je i v minulosti, třeba při pohřbech českých velikánů. Ukazuje to i snímek z rozloučení s Františkem Ladislavem Riegrem z roku 1903.
