Až bude Angela Merkelová po zářijových parlamentních volbách předávat úřad spolkového kancléře, mohla by to okomentovat německým příslovím: „Ti, kdo jsou považováni za mrtvé, žijí déle.“ Merkelovou politici i média odepisovali opakovaně už od devadesátých let. Nakonec šéfovské křeslo opouští po dlouhých šestnácti letech – na rozdíl od svých předchůdců – proto, že sama chce, a už znovu nekandiduje. Jak je možné, že se tak dlouho udržela u moci?
Hlasité a viditelné jsou v Německu protesty proti opatřením, která úřady přijímají při boji s koronavirem. Zapojuje se do nich směsice lidí, krajní pravice i levice, národní populisté ze strany AfD i hipíci, odpůrci očkování i šiřitelé konspiračních teorií. Podle průzkumů značná většina společnosti demonstrace odmítá, je ale zjevné, že – jak říká kancléřka Merkelová – virus je „zátěží pro demokracii“.
První fázi koronaviru zvládlo Německo relativně úspěšně; kancléřka Angela Merkelová však varovala, že ještě není vyhráno – a za pravdu jí koncem června dávala lokální ohniska nákazy. Popularita její stranické aliance CDU/CSU vystřelila nahoru, obliba populistické AfD se propadla: otázkou ovšem je, na jak dlouho. Pandemie také ukázala, že německý federální systém vlády, kdy spolkové země drží významnou část pravomocí, může být těžkopádný.
Už přes půl roku vede nejsilnější německou vládní stranu CDU žena s komplikovaným jménem Annegret Kramp-Karrenbauerová, zatímco Angela Merkelová zůstává spolkovou kancléřkou. Nová předsedkyně strany, obvykle přezdívaná AKK, by se ráda ocitla v čele německé vlády. Zatím však má za sebou několik přešlapů a propad v průzkumech, v nichž naopak zásadně posilují Zelení opírající se převážně o podporu mladých Němců.
Dlouhá éra Angely Merkelové se zjevně chýlí ke konci. Doby, kdy Němci říkali své spolkové kancléřce „Mutti“ – mamka, jsou pryč. Oslabená migrační krizí vede nechtěnou vládu, kterou otřásl spor s bavorskými koaličními partnery. Její čtvrté funkční období bude pravděpodobně jen udržovací a téměř určitě poslední. Jak se asi bude na dobu jejího vládnutí vzpomínat?
Angela Merkelová má velkou šanci zůstat i po nadcházejících německých volbách kancléřkou. Konkurenční sociální demokracie sice na chvíli zaujala, ale nedokázala předložit nic kloudného. Zemi se ekonomicky dařilo a chaos uprchlické krize byl pryč. Svou roli sehrál i brexit a nástup Donalda Trumpa. Jaké jsou další důvody, proč je Němcům v náručí kancléřky tak útulno?
Jaké je poučení z vývoje v Německu v posledních dvou letech.
Před pár dekádami se Němci styděli za svou minulost, nyní začínají mít svou zemi přece jen rádi. Zatímco v cizině dříve na Němce pokřikovali, že jsou náckové, nyní nemají mladí Židé z Izraele potíže se stěhováním do Německa. Nemůže se to však opět zvrtnout? Neurotickou německou duši a nově nalezené sebevědomí popisuje germanista a novinář, který v zemi žije.
Vypadá to, že do Německého spolkového sněmu brzy vstoupí nová strana – Alternativa pro Německo. AfD zazářila loni při uprchlické krizi, ale kořeny její popularity jsou hlubší. Jejími typickými příznivci jsou, jako u podobných politických proudů na Západě, muži nad čtyřicet let. A mnozí nepovažují AfD za řešení, ale za metodu, jak dát tradičním politickým stranám najevo obavy z budoucnosti a pocit, že se na ně nebere ohled.
Předpovědi z loňského podzimu, že Angela Merkelová brzy skončí, se nenaplnily – to však neznamená, že je zachráněna. Po uklidnění z jara, kdy se počet uprchlíků a migrantů přicházejících do Německa snížil, otřásla v létě zemí série násilných činů. I když důvody byly různé, pokud by násilí pokračovalo, pozice Merkelové jako kandidátky na kancléřku ve volbách příští rok bude ohrožena.
Skončí Angela Merkelová ve funkci spolkové kancléřky? Po silvestrovských útocích se její popularita propadala. Německá společnost je kvůli migrační krizi nervózní, část se radikalizuje, ve třech spolkových zemích se tento víkend konají volby. Odvolat kancléřku by však nebylo nic jednoduchého – například kvůli komplikovaným ústavním procedurám.
