Při debatách o silvestrovských sexuálních útocích v Německu často zazníval termín „islámský svět“. Potíž je, že tento termín mnozí znalci zpochybňují jako příliš zobecňující, což se ukazuje třeba právě ve vztahu k manželství a sexu. Nějaké společné vzorce chování mohou existovat, ale existují také muslimské země, v nichž se vyrábí pornografie nebo v nich kvetou pánské kluby.
O imigrantech z Afriky se někdy mluví jako o „černoších s ajfounama“, do Evropy prý chtějí jen kvůli svému kšeftování. Nabízíme příběh uprchlíka z Eritrey – země, odkud pochází nejvíce žadatelů o azyl mířících z Afriky do Evropské unie.
Zlopověstný Islámský stát sjednotil prakticky všechny regionální soupeře. A ti, kteří jej dosud podporují, nyní buď mlčí, nebo své sympatie tají. Jak to radikální islamisté dokázali? A co z toho může vzniknout?
Sotva zletilí bojovníci Islámského státu vyrostli na počítačových hrách. Jejich víra čerpá z hrdinských videí a mobilizačních hesel. Koránem se zaklínají, ale sotva jej někdo z nich přečetl.
Západ je jimi fascinován, ba perverzně nadšen. Nabyl dojmu, že peklo otevřelo v podobě Islámského státu chřtán a vyplivlo bojovníky, kteří jsou ještě horší než ti z al-Káidy. Dovolte nám střízlivější pohled.
Část muslimů z řad arabských sunnitů dosud považovala Islámský stát za hrdiny – což je problém. Známý kurdský novinář to vysvětluje v rozhovoru pro magazín Reportér.
Západ děsí násilí Islámského státu, na jeho pozadí se však začínají překreslovat hranice, které právě Evropané kdysi od stolu narýsovali. Původní reportáž ze severu Iráku, kde proti islamistům bojují Kurdové ve své velké vlastenecké válce. Otázka zní, zda nyní skutečně přichází vznik nezávislého kurdského státu.
