img

Pavel Kohout


Narodil se v roce 1928 v Praze. S prožitkem světové krize kapitalismu a německé okupace Československa, umožněné selháním západních demokracií – komunista. Se sílící zkušeností z totality – jeden z mluvčích ´Pražského jara 1968´. Po ruské okupaci – spoluautor textu Charty 77, které dal název. S ženou Jelenou Mašínovou, scenáristkou, 1979 násilně vynesen do Rakouska. Dnes občan obou států. Autor padesáti divadelních her a dvanácti románů uvedených a vydaných na všech kontinentech, i hraných a televizních filmů, žije zas v Praze a v Sázavě. Více na www.pavel-kohout.com/

Autor také napsal:


not random 0

Z onoho světa XXIV.

První můj velký sen byl, že si pro rodiče nepřijde gestapo a s nimi se dožiju konce války. Naštěstí se splnil. Můj druhý sen byl dožít se vítězství socialismu na světě. Naštěstí se nesplnil, protože ten sovětský byl krvavý podvod. Můj třetí sen byl odpracovat svůj omyl a dožít se demokracie. Naštěstí se také splnil. A můj poslední velký sen byl zažít Evropu bez hranic. I ten se splnil, ale...

not random 1

Z onoho světa XXIII.

Na známou otázku, chtějí-li dřív uslyšet zprávu dobrou, či špatnou, volí většina lidí tu druhou ve víře, že jim pak dobrá spraví náladu. Záměr autora však tentokrát nutí pořadí obrátit, pročež se citlivějším čtenářům doporučuje, aby ukončili četbu v označeném místě. Téma je sice vědecké a zdá se být tudíž nevinné, ale nese v sobě poselství, které lze sotva nazvat jinak než smrtelně vážným.

not random 2
not random 3

Z onoho světa XXII.

Pondělí 9. května, soud na Ovocném trhu v Praze. V den, kdy se u nás slavíval konec války, než nás osud vrátil ze zajetí politického Východu na domovský Západ, pokračovala letos, jak se mi jeví i nadále, východním způsobem kauza Stát proti trojici Sedláček a spol., která měla předstíráním nikdy nekonaných akcí ekonomické diplomacie pro Asii okrást ministerstvo zahraničí o zhruba 1 400 000 korun. Od roku 2009 do dneška ale:

not random 4

Stalin opět nad Prahou. Konec Fronty na maso

Jako pohádkové bylo nebylo zní tvrzení žijících pamětníků, že v Praze stála před půl stoletím největší socha v Evropě jako část největšího sousoší na světě, viditelného téměř z celé Prahy. Nesčetné fotografie i filmy to však potvrzují. Režisér Viktor Polesný připravuje teď pro Českou televizi o té politické frašce a lidské tragédii hraný film nazvaný Monstrum. A nad Čechovým mostem se opět zjeví na původním místě a v původním měřítku nestvůrně zvětšená hlava Josifa Vissarionoviče Stalina.

not random 5

Z onoho světa XXI.

… Čína potřebuje svůj čas, jako jej potřebovala naše Evropa, která se civilizovala k demokracii a míru celé tisíciletí, a k Unii se prodírala křižáckými výpravami, pálením kacířů i čarodějnic, koncentráky i gulagy. Jaké zázraky je možné očekávat od půldruhé miliardy lidí v gigantické zemi, která začala vystupovat z temnot teprve před půl stoletím?“

not random 6

Z onoho světa XX.

Televize Barrandov vysílala upoutávky na ten pořad celý týden před ním. Název „To byl váš rok 1977“ sliboval, že si připomeneme, co jsme nestačili, když jsme onen čas, snad nejdůležitější v našich životech, prožívali. Ve středu 16. března večer jsme zasedli před obrazovku. Když jsme po dvou hodinách vstali, věděli jsme, že „tato země není pro starý“.

not random 7
not random 8
not random 9
not random 10

Vítězný únor

„Alžbětinské drama z léta Páně 1948“ – takový podtitul zvolil autor pro divadelní hru o komunistickém převratu v Československu v únoru 1948. Výňatek z ní, který se týká úlohy prezidenta Beneše, přináší v tomto čísle u příležitosti výročí „únorových událostí“ exkluzivně magazín Reportér.

not random 11

Z onoho světa XVIII.

Pravdu utlačují totalitní režimy tak, až se chová jako pára: uniká a mění se v opak vyhlašované lži, takže normální občan ví své. V demokracii se pravda skrývá sama, jelikož si ji každé médium upravuje dle svých potřeb či pokynů majitele. Když se na některé verzi shodne většina z nich, občané ji vášnivě přijmou za svou, ač nemají jiný důkaz než „masový ohlas“. To může odcizit i přátele.