img

Pavel Kohout


Narodil se v roce 1928 v Praze. S prožitkem světové krize kapitalismu a německé okupace Československa, umožněné selháním západních demokracií – komunista. Se sílící zkušeností z totality – jeden z mluvčích ´Pražského jara 1968´. Po ruské okupaci – spoluautor textu Charty 77, které dal název. S ženou Jelenou Mašínovou, scenáristkou, 1979 násilně vynesen do Rakouska. Dnes občan obou států. Autor padesáti divadelních her a dvanácti románů uvedených a vydaných na všech kontinentech, i hraných a televizních filmů, žije zas v Praze a v Sázavě. Více na www.pavel-kohout.com/

Autor také napsal:


not random 0

Letorosty samomluv II.

Spisovatel Pavel Kohout, který spolupracuje s Reportérem od prvního čísla, píše knihu Letorosty samomluv, v níž se ke každému roku jeho života vztahuje jedna mikropovídka. V minulém čísle jsme jich přinesli šest o letech 1928–1933, v tomto vydání přinášíme ukázky z různých let.

not random 1

Letorosty samomluv

Spisovatel Pavel Kohout, který spolupracuje s Reportérem od prvního čísla, píše knihu Letorosty samomluv. Přinášíme ve dvou dílech minipovídky, vztahující se k prvním dvanácti letům autorova života. Zde první díl.

not random 2

Bylo nebylo

Byl jednou čas, kdy roušky nosili pouze muslimky a čínští mimové hrající ženy. A byla jednou země s dvěma národy, nesoucí tři čtvrti století společné jméno. Zemi rozdělili kohouti, aby mohli zobat na více dvorcích. A masky si nasadili všici bez rozdílu, když je chtěl slupnout korunovaný výr z Číny.

not random 3
not random 4
not random 5
not random 6

Došli kuchaři! Kdo nám uvaří?

Na dohled od pražského Mánesa leží na nábřeží pět restaurací: levantská, thajská, všeasijská, česká drahá a česká lidová. O té bude hlavně řeč, protože v souběžné ulici, kde už je prodejna halal potravin, nově otevřeli Korejci a Indové. Hledat se bude příčina mizení dobrých a přitom cenově dostupných lokálů, po nichž touží jazyk většiny Čechů.

not random 7
not random 8
not random 9

Z onoho světa XXVII.

Za „normalizace“ z naší rodiny nešel volit nikdo. Snaživci nosící urny k nám domů marně prosili, ať jim nekazíme stoprocentní účast. Od klíčobití volíme vždy, ale roky v Rakousku nás naučily neřídit se emocemi, nýbrž rozumem. Jsme „střídaví voliči“ vybírající z nabídky to v danou chvíli nejprospěšnější s vědomím, že nás většina jiných opraví…

not random 10

Z onoho světa XXVI.

V úterý 19. července se do životní cesty spisovatelky Jeleny Mašínové postavil v sázavské vilce druhý schod do prvního poschodí. Dopadla pozadu na místo, kde záda ztrácejí slušný název, a pak na zátylek, takže hlava krvácela. Rodinná lékařka a naštěstí i sousedka Romana Gübelová ji ihned ošetřila. Protože padlá svedla vyjít do ložnice, jevilo se nejrozumnější počkat na ráno.

not random 11

Z onoho světa XXV.

Kdo už z lidí vnímá vzduch? Kdo na to má myšlenky a čas? Nejspíš jen ten, jemuž kdosi hodí přes hlavu pytel z plastu a u krku jej utáhne, pozná už za pár vteřin, že vzduch byl to základní, co chtělo jeho tělo. – A kdo už u nás dnes vnímá čtvrt století trvající svobodu? Nejspíš jen ti, kdo už zažili její ztrátu a poznali, že svoboda byla to zásadní, co potřebovala jejich duše.