Mohl by se Írán stát první velkou krizí, která skutečně otestuje schopnosti amerického prezidenta Trumpa? – ptali se začátkem ledna mnozí. Objevovaly se otázky, zda má nějakou promyšlenou strategii a zda v jeho vládě nepanuje chaos.
Za nejasných okolností zmizela v době války z budovy dnešní Státní opery v Praze. Přesto tuto oponu diváci opět uvidí. Umělecký šéf výroby Národního divadla Martin Černý ji podle historických pramenů namaloval znovu – strávil tím dlouhé týdny, soboty i neděle. Veřejnost ji poprvé může spatřit v neděli 5. ledna při otevření rekonstruované Státní opery. Odemykáme článek z prosincového Reportéra.
Vzpomínka fotografa Herberta Slavíka na založení Občanského fóra.
Odborný rakouský gastronomický web popsal Andrease Senna slovní hříčkou vytvořenou z jeho příjmení. „Senn-zační kariéra“ napsal o šéfkuchaři, jehož restaurace v Salcburku se pyšní dvěma michelinskými hvězdami. V Česku žádná tak vysoko hodnocená restaurace není, dokonce i v Rakousku patří mezi pouhých šest takto oceněných restaurací. Cílevědomý sportovec Andreas Senn chtěl mít takový podnik už od mládí. A povedlo se.
Pracoval šedesát dva dní v kuse, dřel v luxusní restauraci ve Švýcarsku. Pak si Dorian Reinisch zvolil svou cestu. On sám, ani jím vedený tým podniku Restaurant 1809 v rakouském Innsbrucku nechtějí obětovat své mládí michelinské hvězdě. Přitom i tito kuchaři si hrají: připravují karbanátek s omáčkou z lišek nebo řízek cordon bleu se sýrem s ořechy.
Rád vaří polévky, maso i ryby. Vyznává termín „moderní pražská kuchyně“ navazující na předválečnou českou měšťanskou kuchyni. Známý šéfkuchař Miroslav Kalina – vtipkující porotce dvou ročníků televizního MasterChef, který pije fernet i převařenou vodu – se musel loni náhle stěhovat ze své restaurace. Aby si udržel tým kuchařů a číšníků, podařilo se mu rychle přesunout do nových prostor. A dnes vede dva podniky.
Spor ohledně klimatických změn, který v Česku vedou někteří politici či uživatelé sociálních sítí, je typickou hádkou v éře internetu: plnou emocí i pocitů, že všemu rozumíme víc než vědci.
Do televizních pořadů o vaření nechodí. Pokud mluví, ne vždy víte, kdy si dělá legraci. Jeden z nejlepších českých šéfkuchařů se zaujetím hovoří o pochoutkách české kuchyně, o kombinaci chřestu s třešněmi či kuřete s křenem. Oldřich Sahajdák vede třináctým rokem pražskou restauraci La Degustation Bohême Bourgeoise, která už sedm let drží michelinskou hvězdu – to se nikomu jinému v Česku nepovedlo. Letos vařil i v Karlových Varech v předvečer filmového festivalu.
Jak spolu souvisí výsledky evropských voleb ve Velké Británii a ve zbytku kontinentu.
Z ČERVNOVÉHO VYDÁNÍ. Už nějakou dobu můžeme číst, že česká kuchyně se vrací. Daněk na červeném víně v nové pražské restauraci šéfkuchaře Jana Punčocháře, pomalu pečený holub u Strakonic či chřestový krém ve Velkých Losinách zdánlivě potvrzují trend. Ale jak je to doopravdy? Ambiciózních podniků přibývá, ovšem mnozí čeští kuchaři stále vaří mezinárodní kuchyni. A pak je zde divoká otázka: vstoupí do našich českých receptů vaření menšin, které zde žijí?
Narodil se v Dánsku, žije v Praze a dodává italské víno špičkovým českým restauracím. Flemming Laugesen platí za uznávaného znalce, který vozí velice speciální lahve. Je skromný, ale striktní: to skutečné, „emotivní“ víno vyrábějí podle něj jen malí vinaři spjatí s půdou. Řídí firmu Via del Vino, která má obchod v pasáži v Dlouhé ulici v centru Prahy.
Normy, které platily v politice a ve veřejné diskusi před patnácti či dvaceti lety, se vytrácejí. Šéf britské labouristické strany má potíže s antisemitismem, americký prezident připodobňuje jméno oponenta k exkrementu. A umírněný postoj je v defenzivě - píše se v názorovém textu.
