Zadejte váš e-mail, pošleme vám na něj instrukce k obnovení přístupu na náš web.
Reportér
Vítejte,
Moje údaje
Objednávky
Kupóny
Odhlásit
Michal Musil
Od malička trpěl úchylkou, že ho zajímá historie, ale už za studií se dostal k novinám. Byl zástupcem šéfredaktora v Lidových novinách a časopise Týden. Od roku 2006 pracoval jako zástupce šéfredaktora deníku MF DNES. Tento list opustil poté, co jej v roce 2013 koupil Andrej Babiš. Zabývá se českou i zahraniční politikou. Občas přednáší o médiích. Ze své novinářské dráhy vzpomíná na rozhovory s Gordonem Ramsayem a Danielem Craigem či na pozoruhodné diskuse v Evropském parlamentu v rámci aktivit proti českému náhubkovému zákonu. Jeho starší články najdete i zde.
Odborný rakouský gastronomický web popsal Andrease Senna slovní hříčkou vytvořenou z jeho příjmení. „Senn-zační kariéra“ napsal o šéfkuchaři, jehož restaurace v Salcburku se pyšní dvěma michelinskými hvězdami. V Česku žádná tak vysoko hodnocená restaurace není, dokonce i v Rakousku patří mezi pouhých šest takto oceněných restaurací. Cílevědomý sportovec Andreas Senn chtěl mít takový podnik už od mládí. A povedlo se.
Pracoval šedesát dva dní v kuse, dřel v luxusní restauraci ve Švýcarsku. Pak si Dorian Reinisch zvolil svou cestu. On sám, ani jím vedený tým podniku Restaurant 1809 v rakouském Innsbrucku nechtějí obětovat své mládí michelinské hvězdě. Přitom i tito kuchaři si hrají: připravují karbanátek s omáčkou z lišek nebo řízek cordon bleu se sýrem s ořechy.
Rád vaří polévky, maso i ryby. Vyznává termín „moderní pražská kuchyně“ navazující na předválečnou českou měšťanskou kuchyni. Známý šéfkuchař Miroslav Kalina – vtipkující porotce dvou ročníků televizního MasterChef, který pije fernet i převařenou vodu – se musel loni náhle stěhovat ze své restaurace. Aby si udržel tým kuchařů a číšníků, podařilo se mu rychle přesunout do nových prostor. A dnes vede dva podniky.
Spor ohledně klimatických změn, který v Česku vedou někteří politici či uživatelé sociálních sítí, je typickou hádkou v éře internetu: plnou emocí i pocitů, že všemu rozumíme víc než vědci.
Už nějakou dobu můžeme číst, že česká kuchyně se vrací. Daněk na červeném víně v nové pražské restauraci šéfkuchaře Jana Punčocháře, pomalu pečený holub u Strakonic či chřestový krém ve Velkých Losinách zdánlivě potvrzují trend. Ale jak je to doopravdy? Ambiciózních podniků přibývá, ovšem mnozí čeští kuchaři stále vaří mezinárodní kuchyni. A pak je zde divoká otázka: vstoupí do našich českých receptů vaření menšin, které zde žijí?
Do televizních pořadů o vaření nechodí. Pokud mluví, ne vždy víte, kdy si dělá legraci. Jeden z nejlepších českých šéfkuchařů se zaujetím hovoří o pochoutkách české kuchyně, o kombinaci chřestu s třešněmi či kuřete s křenem. Oldřich Sahajdák vede třináctým rokem pražskou restauraci La Degustation Bohême Bourgeoise, která už sedm let drží michelinskou hvězdu – to se nikomu jinému v Česku nepovedlo. Letos vařil i v Karlových Varech v předvečer filmového festivalu.
Narodil se v Dánsku, žije v Praze a dodává italské víno špičkovým českým restauracím. Flemming Laugesen platí za uznávaného znalce, který vozí velice speciální lahve. Je skromný, ale striktní: to skutečné, „emotivní“ víno vyrábějí podle něj jen malí vinaři spjatí s půdou. Řídí firmu Via del Vino, která má obchod v pasáži v Dlouhé ulici v centru Prahy.
Normy, které platily v politice a ve veřejné diskusi před patnácti či dvaceti lety, se vytrácejí. Šéf britské labouristické strany má potíže s antisemitismem, americký prezident připodobňuje jméno oponenta k exkrementu. A umírněný postoj je v defenzivě - píše se v názorovém textu.
Jejich obchody mohou vyvolat představu, jakou máte o lahůdkářstvích první republiky – dědeček zakladatele Jana Sváčka ostatně tehdy restauraci měl. Rozmanité sýry, vinné klobásy, rozmarýnová šunka, zvěřinový talián, rolády, dokonce domácí tiramisu, to vše nabízí Lahůdkářství Sváček. Rodinný podnik funguje čtvrtstoletí, roste, mění se, zdokonaluje a modernizuje.
Proč obyvatelé české kotliny propadli exkluzivním rumům ze Střední a Jižní Ameriky a Karibiku? Jasné vysvětlení tohoto fenoménu není k dispozici, ale něco snad naznačí příběh, jak se u nás rozšířil guatemalský rum Zacapa: v poměru na počet obyvatel se ho totiž v Česku prodává nejvíce na světě. Zacapa je tématem dalšího dílu seriálu věnovaného pití a nápojům.
