Auta jsou čím dál dražší, dodací lhůty jsou dvakrát delší než před covidem, na některé vozy se čeká i déle než rok a vybrané specifikace z trhu už zmizely. Válka na Ukrajině zvyšuje inflaci tak, že je namístě se ptát, nakolik je rozumné „investovat“ do auta – tím spíše, když mnoho Čechů za poslední dva covidové roky nastřádalo rekordní částky. Má smysl roztočit peníze za automobil, dokud to jde? A když, tak za jaký?
Zdálo by se, že vysoké ceny pohonných hmot za války na Ukrajině pohnou automobilový průmysl k elektromobilitě, ale je to složitější. Vojenský konflikt totiž ukazuje, jak problematická je závislost na dodávkách určitého komponentu z jedné země – například akumulátorů z Číny. Jinak válka spolu s covidovými lockdowny přinesla další ránu odvětví, které v EU zaměstnává téměř 14 milionů lidí a představuje více než 7 procent HDP.
Vývoj moderních bezpečnostních prvků v autech postavených na nejnovějších technologiích jde dramaticky dopředu. Ne všechny sice fungují ideálně, celkově však chrání životy i zdraví. Představují ovšem také jeden z faktorů zvedajících cenu aut – i když hlavní příčinou zdražování jsou stále náročnější emisní limity. Sledování ospalosti řidiče, kamera pro výhled dozadu nebo systém, který zabrání řízení po požití alkoholu. Člověk si může v autě připadat jak ve sci-fi filmu. Které asistenty však mají smysl?
Automobilový trh se pomalu vzpamatovává z loňského šoku. Výroba i prodej vozů v Česku, které je na automobilovém sektoru výrazně závislé, se sice zatím zdaleka nevrátily na předloňské hodnoty, ale mezi manažery panuje mírný optimismus. Je zde ovšem nový problém, který může být podobně složitý jako pandemie: nedostatek polovodičů na světovém trhu, jenž dokonce na jaře vedl k odstávce v jedné z českých továren.
Automobilky kromě přechodu na elektrický pohon začínají více sázet i na online prodej, tyto plány připustila také Škoda Auto. Ne všichni jsou ale z prodeje po síti nadšeni. Objednáme si už příští auto z pohovky s tabletem v ruce?
Že je nejbezpečnější vozit malé děti ve „vajíčku“ zády ke směru jízdy, je pro drtivou většinu rodičů všeobecně známý fakt. Ideální by ovšem bylo vozit děti takto „pozadu“ mnohem déle, nejlépe až do čtyř let věku, říká specialistka na dopravní bezpečnost Lotta Jakobssonová.
I když automobilový průmysl v Evropě utrpěl v důsledku koronaviru těžký zásah, mnohem horší než při globální krizi po roce 2008, objevily se i dobré zprávy. V Česku se automobilový sektor propadl hodně, ve srovnání s jinými zeměmi si však nevedl tak zle. Prodejci zdokonalovali online obchodování, na trhu byli vedle mnoha poražených i vítězové a léto vypadalo slibně. Na začátku podzimu se čekalo na to, jak situaci ovlivní druhá vlna pandemie.
Před dvaceti lety naplno vstoupilo do světa kouzlo hybridního pohonu. Zasloužila se o to revoluční Toyota Prius, která navzdory vyšší ceně očarovala hvězdy Hollywoodu i řadu evropských zákazníků. Hybridní pohon prokázal své výhody, až dospěl do současné fáze, kdy je mnohými považován za ideální řešení na cestě k drahým elektromobilům. Automobilky vyvíjejí nové hybridy, vylepšují a inovují. Problémem ovšem je, že zákazníci po nich zrovna moc neprahnou.
Filmová plátna proslavila řadu automobilů, typickým příkladem je Aston Martin ve filmech Jamese Bonda. Pak jsou zde ovšem vozy, za nimiž se nikdo neohlédne, ale jsou potřeba: historické dodávky, náklaďáky nebo zemědělské stroje, které svou roli ve filmech hrají skromně a zodpovědně. Jejich kouzlu propadl Martin Stárek, sběratel z Mníšku pod Brdy. Leckdy dává dávno zapomenutým vozům šanci na druhý život – stroje z jeho muzea zásobují filmařské štáby.
