Dívat se na porážku Donalda Trumpa bylo pro některé lidi bolestné. Mnozí konzervativci ho podporovali, protože vytáhl na světlo postoje a témata, jimiž liberálové opovrhovali. Pokud ale vaše strana prohrála, je třeba to unést s grácií a pochopit, co z voleb vzešlo dobrého – píše v názorovém textu český publicista, který je od léta na studijním pobytu v americké Nebrasce.
Chcete se dozvědět více o amerických prezidentech, politice a společnosti, ale bez vzrušených debat a urážek? Možná překvapivou možností je sledovat kultovní animovaný seriál Simpsonovi. Ten se totiž za třiatřicet let své existence politice rozhodně nevyhýbal. Dělá si legraci z mnoha prezidentů, ukazuje pravou tvář Ameriky – a tak trochu předpověděl nástup Donalda Trumpa.
Je to stát symbolizovaný lány kukuřice, v němž tradičně vítězí republikáni – a ani v letošních volbách, s republikánským prezidentem Donaldem Trumpem, to nejspíše nebude jiné. Při posledních volbách byly jen dva okrsky s velkými městy, Lincolnem a Omahou, „modré“, což v USA znamená, že volí demokraty. Nebraska ovšem ukazuje jednu věc. Ačkoli Ameriku letos postihla pandemie, ekonomická krize i rasové bouře, situace může být složitější a barvitější, než by se zdálo z temných předpovědí o hrozbě druhé občanské války.
Jaké jsou dějiny drog v českých zemích dvacátého století? Pervitin není vůbec místním vynálezem: před válkou ho užívaly německé hospodyňky a v komunistickém Československu ho vzkřísila až parta nadšenců. A do konce šedesátých let byl u nás typickým uživatelem drog člověk střední či starší generace, který si vypěstoval závislost na volně dostupných lécích. To mimo jiné říká v rozhovoru pro Reportér historik Jan Kolář, který se dějinám drog věnuje: napsal o nich knihu s názvem O problému, který měl nebýt.
Narodil se na Moravě na samém konci dvacátého století, přesto už několik let hraje za slavný nizozemský klub PSV Eindhoven. Když podepisoval první smlouvu, nemohli najít se svým agentem stůl v restauraci – tak to oslavili kyblíkem kuřete v KFC. A letos v létě podepsali smlouvu novou, na tři roky. Dvacetiletý Michal Sadílek se ovšem nevěnuje jen fotbalu. Podílel se i na vzniku charitativního projektu, jehož výtěžek putuje na pomoc nemocným dětem.
Pro české fotbalisty zůstává Španělsko většinou nesplněným snem. Jen hrstka Čechů si mohla vyzkoušet tamní hvězdnou La Ligu. Momentálně jediným Čechem v nejvyšší španělské soutěži je brankář Tomáš Vaclík, jenž hájí barvy FC Sevilla. Loni na podzim ubránil proti slavnému Realu Madrid čisté konto, jeho tým vyhrál 3:0. Podařilo se mu to navzdory rodinné krizi, kterou si před zápasem prošel.
