Seriál Netflixu nazvaný The Playlist popisuje příběh streamovací platformy Spotify. Má své zajímavé momenty a postupy, ale pozoruhodně málo se v něm řeší jeden velký problém – totiž že Spotify sice pomohlo hudebním vydavatelům, nikoli však samotným hudebníkům. V recenzi k tomuto závěru dochází publicista, který se tématem dlouhodobě zabývá.
Nespokojenost okrajových hlasů s podporou pro Ukrajinu se v obou amerických stranách zatím daří držet pod pokličkou.
Když se mluví o autorských právech u muziky, většina lidí si vybaví dopady internetu na hudební průmysl, tedy neomezené možnosti šíření pirátského obsahu. Nutno však říct, že v uplynulé dekádě, aniž by se to široce vědělo, se objevil jiný strašák. Největší hvězdy světové pop-music a jejich vydavatelství už se tolik neobávají, že budou muset žalovat ostatní. Naopak. Převážila obava, že budou kvůli autorským právům žalováni oni.
Američtí zaměstnanci si během pandemie uvědomili svoji hodnotu a v posledním roce a půl v houfech měnili práci a odcházeli za lepším. Co ale z aktuální vlny výpovědí zbude v časech, kdy Ameriku postihla inflace a propad reálných příjmů a nelze vyloučit ekonomickou recesi? Nepůjde jen o krátké pracovní prázdniny?
Pomoc, které se dostalo Ukrajině od administrativy prezidenta USA Joea Bidena, je zjevně maximem možného. Americká veřejnost sice v obecných termínech podporovala ostrý postup proti Putinovi, ale přímé vojenské angažmá odmítala. Je navíc pravděpodobné, že obecné nadšení začne slábnout s tím, jak bude krize dále dopadat na americké peněženky.
„V zásadě se nic nezmění,“ uklidňoval předloni Joe Biden skupinu dárců, kteří finančně podpořili jeho kampaň. Po jeho zvolení prezidentem měl přijít návrat „do normálu“ – tedy do doby před Donaldem Trumpem a pandemií koronaviru. Povedlo se po roce v úřadě Bidenovi něco z toho?
Myslíte, že zdrojem našich nynějších problémů jsou pomýlení voliči? Že by bylo lépe, kdybychom demokracii nějak omezili, protože demokracie je příliš moc?
Spojené státy trápí síla monopolů; a nejde zdaleka jen o velké technologické firmy. Pokud by administrativa nového prezidenta Bidena zasáhla – což je možné, i když ne jisté –, mohlo by to pomoci mnoha Američanům. A nakonec i Ameriku aspoň trochu sjednotit.
Pokud chce Joe Biden vyléčit svou zemi z Trumpa, musí být také prezidentem zapomenuté Ameriky, nejen rychle se rozvíjejících regionů USA. Dokáže se však vedení Demokratické strany změnit a poučit z dřívějších chyb? Po volbách to tak nevypadalo.
Donald Trump by se mohl stát posledním prezidentem jedné éry, v tomto případě té, kterou založil Ronald Reagan. Jenže detailnější pohled věci komplikuje. Jak by totiž mohl sedmasedmdesátiletý demokrat Joe Biden spojený se starou politikou založit novou éru?
„Věděli, že černoch nemůže být ničím jiným než člověkem. Ale protože byli křesťané, a protože se už rozhodli, že země, kterou přijeli založit, má být svobodnou zemí, pak jediným způsobem, jak si obhájit, jakou roli hraje otrok v jejich životech, bylo říct si, že není člověkem. A tato lež je základem našich současných problémů.“ Autor citátu James Baldwin je hlavním hrdinou knihy, která vyšla měsíc poté, co ve Spojených státech opět explodovaly rasové nepokoje.
Proč se příznivci Bernieho Sanderse, jenž se označuje za demokratického socialistu, domnívají, že by mohl porazit Donalda Trumpa a stát se prezidentem? V názorovém textu to vysvětluje publicista, který se zabývá americkou politikou.
