Byznys zelená, vláda mlčí
České firmy se věnují snahám o snižování skleníkových emisí obecně více než česká politika: ta například proslula dlouhodobým odporem proti solární a větrné energii.>
Přihlašte se prosím.
Zadejte váš e-mail, pošleme vám na něj instrukce k obnovení přístupu na náš web.
V roce 1996 nastoupila do ekonomické redakce ČTK, kterou po čtyřech letech vystřídala ekonomická redakce MF Dnes. Tam strávila devatenáct let a postupně se od makroekonomických témat o intervencích ČNB a státním rozpočtu přesunula k širokému tématu maloobchodu, zejména obchodních řetězců a jejich dodavatelů, které pokrývá dnes na volnější noze. Zároveň rozjíždí svůj web Ekonews věnovaný tématům udržitelnosti, ať už v byznyse nebo v praxi každého z nás.
České firmy se věnují snahám o snižování skleníkových emisí obecně více než česká politika: ta například proslula dlouhodobým odporem proti solární a větrné energii.>
Velká obalová revoluce probíhá na regálech českých a moravských obchodů více či méně nápadně. Výrobci a obchodníci se stále více zabývají uhlíkovou stopou, tedy kolik skleníkových plynů se v tom či onom případě dostane do ovzduší – i proto se zaměřují nejen na výrobek samotný, ale také na to, do čeho se balí. Řeší se, jak mít obaly co nejlehčí a z co nejlépe recyklovatelných materiálů.>
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu sází Evropa ještě více na obnovitelné zdroje energie, slunce, vítr či vodu – a také na jadernou elektřinu. Zemní plyn se stává problematický, protože se až dosud masivně dovážel z Ruska, a Evropská unie se nyní mimo jiné snaží přeorientovat se na zkapalněný zemní plyn, LNG. Česká republika nyní v každém případě doplácí na to, že se zde obnovitelné zdroje rozvíjí ve srovnání s jinými zeměmi velmi pomalu.>
Život s odpadky za humny není nic příjemného: zápach, poletující igelitové sáčky, riziko znečištěné vody… Proto mají obyvatelé dotčených obcí nárok na finanční kompenzaci. Ta je však někde možná výrazně nižší, než by měla být. Spor středočeské Čáslavi s velkou odpadovou firmou by měl ukázat, kolik a za co mají obce dostávat.>
Na pultech knihkupectví se letos před Vánoci objevilo více novinek než loni, i když většina kvůli nedostatku papíru až v listopadu. Celkovým prodejům ale hodně pomohly starší tituly. „Tituly starší než rok už tvoří více než polovinu prodejů,“ říká obchodní šéf Albatrosu Josef Žák.>
Josef Lhotský se už dnes sice živí jako kouč a lektor v korporátním světě, ale duší je stále evoluční biolog. Jeho láskou jsou bakterie, využívá je při školeních ve firmách a nyní o nich napsal knížku pro děti. Chce jim ukázat skrytý mikrosvět a vylepšit bakteriím pověst. Většina lidí totiž podle něj zná jen ty zlé, co plodí nemoci, anebo maximálně ty „hodné“ z reklam na jogurty.>
Cena plátkového zlata stoupla po koronavirové pandemii o třicet procent. „Musí se zpracovávat ručně a během covidu ho neměl kdo bouchat,“ říká restaurátorka Anna Bradnová, která teď pracuje zejména na oltáři plzeňské katedrály.>
První bezobalová prodejna vznikla v Praze před pěti lety. Dnes je jich v Česku kolem stovky. To dokazuje, že koncept je smysluplný a lidé ho chtějí, říká v rozhovoru Veronika Nováčková, šéfka neziskové části Bezobalu, organizace provozující zároveň tři prodejny. Bát se podle ní zákazníci nemusí ani teď v období koronaviru, protože všechny potraviny mají zakryté a hygienická pravidla zpřísněná.>
Radek Hušek a Daniel Vach začali před pár lety prodávat tyčinky ze sušených a namletých cvrčků. Byznys se časem rozeběhl, a tak si ještě s jedním Francouzem pořídili obří cvrččí farmu v Thajsku. Časem by chtěli z cvrčků dělat i burgery.>