Může jednotlivec nebo rodina svou činností omezit emise skleníkových plynů? Může. Určitě není od věci vědět, jaké návyky zatěžují životní prostředí více a jaké méně. Jakkoli je termín „uhlíková stopa jednotlivce“ do určité míry kontroverzní a rozhodně nezbavuje odpovědnosti velké firmy a jakkoli se „kalkulačky uhlíkové stopy“ ne vždy shodují. Zde je několik otázek a odpovědí.
Česko znovu objevilo dřevo jako materiál, z něhož se dají stavět nejrůznější budovy. Roubené chalupy, případně malé dřevěné domky známe všichni, nyní však dřevo míří i do bytových domů, škol či veřejných budov. Developery zatím brzdí ve větším rozletu hlavně předpisy, podle nichž smí stavět maximálně do výšky dvanáct metrů. Stavět ze dřeva znamená nižší uhlíkovou stopu, nejde však zdaleka o jedinou výhodu.
Mojí neřestí, tedy jednou z mnoha, pokud jde o jídlo, je čokoláda. Takže když jsem se při psaní přílohy Změny v byznysu nořila do všech možných tabulek o uhlíkové stopě potravin, podívala jsem se i na tuto prakticky nepostradatelnou věc svého života.
Zálohování PET lahví a plechovek a jejich vracení už zavedli na Slovensku – návrh chystající takovou v mnoha ohledech revoluční změnu připravuje i české ministerstvo životního prostředí. Systém snižuje emise i množství odpadu končícího v přírodě: má sice své kritiky, na jeho stranu se však postavili například výrobci nápojů a už ho zkoušejí také některé obchodní řetězce. Výše zálohy by měla být tři či pět korun.
Představte si, že máte pod zemí čtyři sta fotbalových hřišť s kontejnery s radioaktivním odpadem. Obyvatelé míst, která stát vybral jako potenciální kandidáty takového hlubinného úložiště, se těmto plánům brání. Jadernou energii přitom považuje většina politické scény za nutnost, která pomůže Česku zbavit se závislosti na ruském plynu. Jaderný odpad je však velká zátěž: je nebezpečný a na otázku, co s ním, neexistuje jednoznačně dobrá odpověď.
Tisíce, dokonce i nižší desítky tisíc korun ročně může uspořit domácnost na energiích. A často stačí pouhá okamžitá změna chování, i když fotovoltaika na střeše či tepelné čerpadlo jsou samozřejmě výhodné. Nejenže se rozumný přístup vyplatí kvůli tomu, že energie zdražují, úspory také pomůžou planetě a Česku, které se snaží zbavit závislosti na ruských surovinách. Změna je ovšem potřebná jak v osobní rovině, tak na úrovni celých domů.
Ačkoli velcí farmáři a ministerstvo zemědělství tvrdí, že používání pesticidů v Česku zásadně klesá, jiná data to příliš nepotvrzují. Pesticidy určené k potlačení plevele a škůdců jsou přitom často jedy, které se dostávají do podzemních vod a do pitné vody. Podle dat Nejvyššího kontrolního úřadu pilo před několika lety vodu s větším množstvím chemických prostředků určených na hubení škůdců v Česku asi 220 tisíc lidí. Pokroky se objevují u ovocnářů, zelinářů a některých místních projektů.
České firmy se věnují snahám o snižování skleníkových emisí obecně více než česká politika: ta například proslula dlouhodobým odporem proti solární a větrné energii.
Velká obalová revoluce probíhá na regálech českých a moravských obchodů více či méně nápadně. Výrobci a obchodníci se stále více zabývají uhlíkovou stopou, tedy kolik skleníkových plynů se v tom či onom případě dostane do ovzduší – i proto se zaměřují nejen na výrobek samotný, ale také na to, do čeho se balí. Řeší se, jak mít obaly co nejlehčí a z co nejlépe recyklovatelných materiálů.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu sází Evropa ještě více na obnovitelné zdroje energie, slunce, vítr či vodu – a také na jadernou elektřinu. Zemní plyn se stává problematický, protože se až dosud masivně dovážel z Ruska, a Evropská unie se nyní mimo jiné snaží přeorientovat se na zkapalněný zemní plyn, LNG. Česká republika nyní v každém případě doplácí na to, že se zde obnovitelné zdroje rozvíjí ve srovnání s jinými zeměmi velmi pomalu.
Život s odpadky za humny není nic příjemného: zápach, poletující igelitové sáčky, riziko znečištěné vody… Proto mají obyvatelé dotčených obcí nárok na finanční kompenzaci. Ta je však někde možná výrazně nižší, než by měla být. Spor středočeské Čáslavi s velkou odpadovou firmou by měl ukázat, kolik a za co mají obce dostávat.
