Už za života profesora Antonína Holého začaly putovat do Česka stovky milionů korun za vynález léků proti AIDS a žloutence typu B. V dalších letech tyto sumy závratně narůstaly a určitá procenta inkasovali i další lidé z výzkumného týmu. Kolegyně slavného chemika Hana Dvořáková a její manžel Dalimil se nyní rozhodli věnovat 200 milionů korun do Nadace Experientia. Vyhoupli se tím do nejužší elity českých filantropů.
Zcela ojedinělou částku v historii české filantropie, 200 milionů korun, se rozhodli vložit manželé Hana a Dalimil Dvořákovi do jimi založené Nadace Experientia. Ta se tím zařadí mezi elitní desítku nejvýznamnějších soukromých nadací v Česku a stane se vůbec největší nadací, která podporuje výhradně vědu.
Byla to předposlední olympijská disciplína, které se nesměly účastnit ženy*. Přítrž tomu byla učiněna v roce 2014, od té doby zažívají ženské skoky na lyžích vzestup. V závodech, na které se sjíždí skokanská elita, se začaly objevovat i dvě Češky. Jedna z nich, sedmnáctiletá Štěpánka Ptáčková, nyní získala bronzovou medaili na Světové olympiádě mládeže. U této příležitosti odemykáme reportáž z lednového Reportéra.
Sedmdesátník, pro něhož smrt manželky a vlastní rakovina znamenaly začátek herecké dráhy. Žena, která na prahu osmdesátky navštěvuje osamělé vrstevníky a doučuje školáky češtinu. Sportovec, jenž se po čtyřiceti letech v cizině vrátil domů, aby se mohl setkávat s kamarády. Muzikantka, která si k šedesátinám nadělila tetování a těší se na koncert kapely Nazareth. Jistě ne všichni senioři se v Česku mají dobře – ale zde jsou příběhy těch, kteří mají pro co žít.
Po štacích v pražském Alcronu, New Yorku, Japonsku, na výletní lodi, v Singapuru, Anglii či Kuvajtu se Martin Jiskra rozhodl otevřít vlastní podnik v jižních Čechách. Opravil ruinu zájezdního hostince mezi Pískem a Strakonicemi a po necelém roce provozu si vybudoval takovou pověst, že některé večery tady bez rezervace už sotva najdete místo.
O českých kostelech a jak jim pomoci.
Příběh o tom, jak malý les zničila kůrovcová kalamita a co s tím.
Z LISTOPADOVÉHO VYDÁNÍ. Jak nepropadnout chmurám, že získání svobody po listopadu 1989 přichází v posledních letech nazmar? Jedním z receptů je návštěva měst, vesnic a čtvrtí, v nichž se za uplynulých třicet let odehrála viditelná proměna k lepšímu. Kdo za tímto vývojem stojí, jak probíhal a kde na něj radnice vzaly peníze? Vzali jsme to od hranic s Německem až ke Slovensku. Začínáme ve městě obklopeném doly, elektrárnami a vojenským cvičištěm – v osmnáctitisícové Kadani.
Pavel se narodil v roce 1956, v době převratu mu bylo třiatřicet a byl otcem šestiletého syna. Pracoval jako geofyzik, hledal vodu a začínal s měřením radonu, což dělá dodnes. Martin si z událostí roku 1989 nepamatuje téměř nic, chodil teprve do školky. Před pěti lety založil spolek Díky, že můžem, který pořádá na státní svátek 17. listopadu slavnost Korzo Národní. Jak vidí třicet let staré události, jejich oslavy a současnou společnost otec a syn Kolářové?
Další řidičský průkaz v rodině, elektrický vozík a vířivka, slávistická vlajka před domem, vidina regulérního zaměstnání a těžká puberta – to jsou hlavní novinky v domácnosti Chvojkových. Už potřetí v tomto roce se vracíme do středočeského Žebráku, abychom sledovali důležité životní kroky rodiny, která se rozhodla odrazit od dna v rámci projektu Šlápněte s námi do pedálů.
Na obyčejném dvorku v pražských Vršovicích, v zanedbaném vnitrobloku na okraji Karlových Varů i ve vyfešákovaném nádvoří v centru Prahy se děje malý zázrak. Lidé, kteří tady bydlí, si uvědomili, jak příjemné chvíle mohou trávit přímo pod okny svých bytů, a rozhodli se pro to se svými sousedy něco udělat. Pojďme je navštívit.
