Představte si, že média začnou chrlit zprávy o místě, kde žijete. A že z nich vycházíte jako zabednění magoři, kteří se bojí, že jim sluneční paprsky uškvaří mozek. Něco podobného se přihodilo lidem z Jesenicka, odlehlého regionu za mnoha kopci u hranic s Polskem. Na výzvu místní ženy, která s tímto obrazem nesouhlasí, jsme se do kraje vydali. A našli zde unikátní symbiózu dezinformací, obav z technologií – a taky kouzelného místa a svérázných lidí.
O vášních, které vzbudilo jedno zábradlí a jeho odstranění.
Právě před 75 lety explodovaly atomové bomby nad japonskými městy Hirošima a Nagasaki. Jak se od té doby mění výklad této události i síla jaderného arzenálu popisuje Michal Smetana, odborník na mezinárodní vztahy, zbraně hromadného ničení a politickou psychologii.
Zamíří do Pošumaví radioaktivní palivo z jaderných elektráren? Hledání místa pro jeho trvalé uložení se posunulo do další fáze: z devíti vytipovaných lokalit zůstaly v užším výběru čtyři. Jednou z nich jsou Chanovice na Klatovsku. Jejich dlouholetý starosta a zdejší rodák Petr Klásek popisuje náročná a bizarní jednání s politiky a státními úředníky.
Zamíří do malebné krajiny na pomezí Brd a Šumavy radioaktivní palivo z jaderných elektráren? Hledání místa pro jeho trvalé uložení se posunulo do další fáze, z devíti vytipovaných lokalit zůstaly ve výběru čtyři.
Jde o největší jednorázový dar v dějinách tuzemských korporací. Antivirová společnost Avast věnovala na vývoj a výzkum spojený s nemocí covid-19 celkem 25 milionů dolarů, tedy víc než 600 milionů korun. Podrobnosti přibližuje technický ředitel společnosti Michal Pěchouček, který mluví i o vlivu epidemie na rozvoj umělé inteligence a kybernetickou bezpečnost.
Jde o největší jednorázový dar v dějinách tuzemských korporací. Antivirová společnost Avast věnovala na vývoj a výzkum spojený s nemocí covid-19 celkem 25 milionů dolarů, tedy víc než 600 milionů korun.
O každoroční zábavě, kterou do veřejného prostoru přinášejí ekologové a jejich protivníci.
Zachraňovat životy pacientům s leukemií pomáhá bývalá účetní z Otrokovic Zdenka Wasserbauerová. Do databáze Českého národního registru dárců dřeně, ve které je registrováno 98 tisíc lidí, jich přivedla víc než pětinu. Příběh ženy šířící „dobro od kosti” začal v roce 1997, kdy onemocněl její vnuk. Sama se tento víkend dožívá osmdesáti let a už se těší, až skončí všechna koronavirová omezení, aby zase vyrazila do terénu.
Nejistot, které k pěstování zeleniny odjakživa patří, není zrovna málo. Ať už je to počasí, nejrůznější hmyz a choroby, nesnadný odbyt... Letos na začátku jara se přidala další obava: kdo sklidí úrodu? Cizinci, bez kterých se zemědělství v posledních letech neobejde, přišli o možnost překračovat hranice. Jak si s tím poradila rodina Litochlebových v polabských Konětopech, dokumentoval fotograf Karel Cudlín.
Jak strávit léto v Česku.
Tento rozhovor přinášíme v rámci naší nové služby Reportér Premium. S cejchem nakaženého prožil třináctiletý Vašek celkem sedmdesát pět dní. Pozitivně testovaný byl šestkrát v řadě. V přísné domácí karanténě tak strávil od 20. března do 2. června, kdy vznikal tento rozhovor. Vleklý koronavirový příběh rodiny z pražské Krče přibližuje Vaškova maminka Alena Hrádková.
