Česko má čtyři národní parky: Krkonoše, Šumavu, České Švýcarsko a Podyjí. Další území, které si podle některých tuhle značku rovněž zaslouží, se nazývá Moravská Amazonie a je to trojúhelník na soutoku Moravy a Dyje. V lesích a na loukách protkaných slepými rameny jsou k vidění duby staré až tři sta let, nacházejí se tu vzácné druhy rostlin i živočichů. O způsob ochrany unikátní krajiny se však vede vleklá bitva. Nabírá obrátky i s nadcházejícími volbami.
Příběh, který se vymyká všemu, co jejich generace mohla zažít, si vyslechli osmáci a deváťáci z příbramské Základní školy Jiráskovy sady. Odvyprávěla jim ho paní Ludmila Šeflová – dcera sedláka, kterou komunistický režim v jedenadvaceti letech poslal na deset let do vězení. Přinášíme první díl seriálu, který vzniká ve spolupráci magazínu Reportér, Paměti národa a Moneta Money Bank.
Jak datové analýzy proměňují podobu současného sportu a zejména fotbalu, popisuje Jakub Dobiáš, zakladatel firmy 11Hacks. Od osmnácti let byl profesionálním hráčem pokeru, poté obchodníkem na energetické burze. Jeho schopností zlepšovat týmový výkon pomocí dat využívala pražská Slavia, nyní se více zaměřuje na zahraniční trh a jeho velkým přáním je mít vlastní klub.
Uhelný důl vysává v okolí Hrádku nad Nisou podzemní vodu, takže některým domácnostem již vyschly studny a klesá i hladina obecních vrtů. „Polská strana s námi musí začít jednat férově a seriózně řešit škody, které způsobuje,“ říká starosta města u česko-polsko-německé hranice Josef Horinka a dodává: „Snad se česká vláda nenechá koupit lacinými ústupky.“
Mělo to být splnění jejich životního snu, okolnosti se ale proti nim nevídaně spikly. Česká advokátka Anna a její nizozemský manžel Martijn začali budovat kousek od dálnice D1 pivovar s farmářským obchodem a ubytováním. Investovali do vidiny rodinného podnikání hodně, a to nejen peněz. Jenomže přišla první vlna korony. Potom druhá. A další… „Máme skvělý produkt. Všechno okolo je průser,“ shrnuje to Anna.
Jak pokračuje spor o těžbu uhlí v polském Turówě.
Jednou z mnoha odpudivých tváří komunistického zemědělství bylo rozorání polních cest. V důsledku toho je česká krajina na mnoha místech takřka neprostupná, tvořená nedozírnými lány. V poslední době se to začíná měnit. Přibývá obcí, které se rozhodly obnovit zaniklé stezky spojující sousední sídla. Příběh jedné z nich popisuje Ondřej Šindelář, jenž se zasloužil o vznik cesty s třešňovou alejí u Mnichova Hradiště.
Není úplně obvyklé, aby se mladý muž pustil do chovu slepic. „Moje žena chtěla, abychom zachránili nějaké ubožačky z klecových velkochovů. Tak jsme to udělali a mě začalo všechno kolem slepic hodně bavit,“ říká třiatřicetiletý Vojtěch Spousta z Kadaně. Když vejde s kyblíkem granulí do výběhu, obstoupí ho stovka jeho svěřenkyň mnoha plemen. Jedno vejce prodává za osm korun a Pražáci mu i tak můžou utrhnout ruce.
Elektronická evidence tržeb: s velkou slávou zavedená, potichu vypnutá. Důvodům dočasného zrušení EET nerozumí ani mnozí hostinští a restauratéři.
Bez kompenzací bychom nepřežili, ale zorientovat se v nich byl nadlidský úkol. Sehnat spolehlivý personál bylo náročné už před covidem, teď je situace ještě zoufalejší. Nějak jsme to dali, ale až teď se začíná lámat chleba. Hosté se vracejí pomalu, naučili se vařit i bavit doma. Nevzdáváme to a chceme využívat novinky, které nás epidemie naučila. Zhruba takové hlasy zní z restaurací po více než roční uzávěře. Jak může covid proměnit podnikání v gastronomii?
Učíme děti znovu spolu mluvit. Nikdy jsme nebyli tak vyčerpaní jako u monitorů při distanční výuce. Někteří žáci neuvěřitelně vyrostli, a to i mentálně. Takové hlasy zaznívají ve školách, kde se po dlouhých měsících opakovaných uzávěr a nejistoty může zase vyučovat naživo. Ukázalo se rovněž, které školy a kteří učitelé dokážou udržet vztah s žáky a motivovat je i v online režimu a kde je naopak skoro všechno špatně. A vypadá to, že způsob vzdělávání se po covidové zkušenosti může zásadně proměnit – k lepšímu.
