Až se budou v polovině března vyhlašovat ceny Grammy, bude český hudebník Ondřej Pivec zřejmě dost napnutý. Nominováno je totiž album amerického jazzmana Gregoryho Portera, na kterém ho Pivec provází na elektromechanické Hammondovy varhany. Druhou nominaci má za píseň skupiny The Baylor Project, kterou produkoval.
Natalie Dufková je výraznou mladou návrhářkou. Za sebou má půlroční stáž v Tokiu u japonské značky MATOHU, účast na Shanghai Fashion Week SS2020, Fashion Clash v Maastrichtu a pravidelně své práce představuje na Bunka Fashion Graduate University v Tokiu.
Pamatujete si, čím jste chtěli být, když vám bylo deset dvanáct let? Jiří Rožeň v té době zpíval ve sboru a jako klavírista vystoupil s orchestrem. Tehdy začal pokukovat po práci dirigenta. Líbilo se mu, že má možnost skladby studovat, připravovat a dávat do nich také trochu sebe sama. Dnes už mu dvanáct není, ale třicet také ještě ne a ve světě hudby patří k výrazným tvářím.
Ten, co zešílel a odjel malovat do Amazonie. Tak by mohlo znít indiánské jméno malíře Otty Plachta. Po revoluci potkal na vernisáži svých obrazů v americkém Miami peruánského šamana a výtvarníka Pabla Amaringa a odjel za ním do džungle. I díky šamanským rituálům se propojil s přírodou natolik, že s ní svázal tvorbu i život. Od té doby je rozkročený mezi Českem a Peru.
Až do letoška se nikdo nestal absolutním vítězem cen Czech Grand Design hned dvakrát. Jen ona. Navíc za rok 2019, v němž se jí narodilo druhé dítě.
Je zde ticho a klid, v uzavřené rezervaci v Milovicích vládnou zvířata. Na počátku jejího vzniku bylo vyprávění rodičů malému klukovi o tom, kolik kdysi létalo na loukách motýlů. Pak onen kluk vyrostl a zjistil, že to mohla být zásluha kopytníků – koní či skotu, kteří se neživí stravou připravenou lidmi, ale pasou se volně v krajině. A tak vznikla oblast, v níž žijí divocí koně, pratuři, zubři i motýli – a nejen oni. Místo, které nemá potíže se suchem ani povodněmi. V Česku už vznikají další takové oblasti.
Když se zavřely školy a školky, prodloužila se doba, kterou trávíme se svými dětmi, ze zhruba čtyř hodin denně na celý den. „Když si vezmete, že dříve jste měli třeba dva konflikty za den, a čistě si to vynásobíte počtem hodin, výsledek je nasnadě. Navíc ten nárůst obvykle nebývá lineární, ale spíše exponenciální,“ říká psycholožka Šárka Miková. Ale pozor, některým rodičům tento náročný čas naopak prospěl a přinesl jim osvobození.
Pražský magistrát se rozhodl pronajímat část svých pozemků jen tomu, kdo na nich bude ekologicky hospodařit. Bez chemických prostředků proti škůdcům, bez chemických hnojiv. Tomu, kdo dodržuje správné osevní postupy a také vytvoří remízky a cesty.
Není těžké zahlédnout v českých řekách pstruha. Není dokonce ani těžké si jej nasadit do vlastního rybníčku. Jenomže není pstruh jako pstruh. Ti, které rybáři odchovávají a nasazují do potoků a řek, jsou s nadsázkou řečeno hloupé ryby.
Nikdo je nezval, na hranicích je nikdo nekontroloval a dnes u nás žijí a množí se. Patří mezi ně nová krásná miss našeho ptactva vlha pestrá – dále třeba šakal obecný, netopýr jižní, kudlanka nábožná a mnoho jiných. A k tomu ti, o kterých zatím ani nevíme. Seznamte se s našimi novými sousedy z živočišné říše, kteří přišli z jihu do Česka za stoupajícími teplotami.
Zdravotní sestra Petra Kopecká trávila dny koronakrize pečováním o druhé. Chodila za nemocnými, píchala jim injekce a podávala léky. Přesto se na ni spousta lidí dívala skrz prsty. Nedělala to totiž doma. Jezdila z Klatov do německého Fürthu.
Co byste dali za vynález, který by zrecykloval část vašeho domácího odpadu a ještě by z něj vyrobil kvalitní hnojivo? Že jste o něm neslyšeli? Popsal jej už Charles Darwin v roce 1881 – k jeho sestrojení vám v úsporné verzi stačí jen několik starých kbelíků a materiál, který pořídíte za lahev vína nebo dobrou čokoládu. Tím zásadním pro vynález jsou žížaly.
