img

Lucie Rybová


Novinářka, stálá spolupracovnice Reportéra. Dlouhá léta pracovala v zahraniční redakci MF DNES, přispívá do řady médií. Pro malé nakladatelství Zvídavci vytváří vzdělávací hry pro děti a je autorkou knihy Záhada jednoho dinosaura o jediném českém dinosaurovi, který byl objeven jen v Česku.

Autor také napsal:


not random 0

Proč malá kolínka při vaření zalézají do velkých? „Zeptej se vědce“ vysvětluje složité věci srozumitelně

Jak vznikla hlína? Proč vlastně pomáhá alergikům vysokohorský vzduch? Opravdu ocet likviduje bakterie? Existuje něco jako překyselení organismu? Tři vědkyně – Adéla Šimková, Tereza Ormsby a Kristýna Blažková – založily v roce 2021 facebookovou stránku Zeptej se vědce. Vyzvaly veřejnost, aby se na cokoli zeptala. Dnes už mají 180 spolupracovníků a dotazy zdaleka nejsou jen „covidové“. „Strašně si vážíme toho, že se lidé ptají. Je přece úžasné přemýšlet o světě kolem nás,“ říká jedna ze zakladatelek, Tereza Ormsby.

not random 1

Neférové přijímačky: Děti z chudších rodin jsou diskriminované, letos dokonce víc než dříve

Na střední školy se letos hlásí 114 tisíc dětí. Což je o třináct tisíc víc než vloni, a dokonce o třetinu víc než před čtyřmi lety. I to je podle Jana Zemana, analytika Informačního centra o vzdělávání EDUin, důvod, proč se zvyšuje diskriminace dětí z horších sociálních podmínek. „Problém jednotných zkoušek vidím hlavně v tom, že se v nich nezjišťuje, na co se dané dítě hodí nebo co umí, ale rozhodly, kdo je ten nejlepší,“ říká.

not random 2

Ročně uhyne v Česku po nárazu do skel milion ptáků. Silueta dravce je k ničemu

Ptáci buď skla vůbec nevidí, nebo se jim v nich zrcadlí okolní krajina a oni si myslí, že jí mohou proletět. A narazí v plné rychlosti. Řešení přitom existují a nemusí být ani náročná, ani drahá. „Lidé si však často neuvědomují, že takový problém vůbec existuje. Přitom počítat s opatřeními už při projektování stavby je ta nejjednodušší a v důsledku i nejlevnější cesta,“ říká Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické, spoluautor dokumentu, který investorům, architektům i domácnostem stanovuje, jak postupovat, aby ke kolizím nedocházelo.

not random 3

Povinné domácí úkoly jsou protizákonné. Nechci zákaz, ale dobrovolnost, říká iniciátorka

Na ministerstvo, školní inspekci i do kanceláře školského ombudsmana putuje otevřená výzva za dobrovolné domácí úkoly. Sepsala ji Helena Zitková z Univerzity Pardubice a podepsalo ji více než tisíc lidí. „Výzva není a priori namířená proti úkolům, ale děti by měly mít možnost si samy vybrat, zda a jaké chtějí ve svém volném čase vypracovávat,“ vysvětluje Helena Zitková.

not random 4

Žáci slovní hodnocení často ani nečtou. Nepotřebují to, říká expertka

Ministerstvo školství chce od první do třetí třídy základních škol zavést slovní hodnocení. Zatím je to ve fázi návrhu a není jasná ani forma nového vysvědčení. Jedno je však jasné už nyní. Změnou si neprojde jen samotné vysvědčení. „Přechod na slovní hodnocení vyžaduje změnu přemýšlení jak ze strany učitelů, tak i rodičů. A pak také mnohem větší komunikaci mezi nimi,“ říká Veronika Laufková, expertka na školní hodnocení z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

not random 5

Kam s holuby? Přece do holubníku!

Bývaly doby, kdy holubi dostávali válečná vyznamenání. Nyní jsou v očích obyvatel měst široce nepopulárními tvory, kteří znečišťují ulice a fasády. Ukazuje se však, že jejich vybíjení nepomáhá, populace se opět rychle obnoví. V Česku se proto po vzoru některých německých měst budují městské holubníky: ptáci budou podstatně více času trávit v nich, a nikoli na ulicích či náměstích.

not random 6

Před sto lety byl sýček nejrozšířenější sovou, dnes je na pokraji vyhynutí

Česko přichází o další druh ptáka. Sýček obecný býval v každé vesnici, dnes zbývá posledních sto párů. A jeho záchrana se přes všechnu snahu nedaří. Letošní sezona byla obzvlášť špatná, v polovině hnízd se z vajíček nic nevylíhlo. „Počty těchto ptáků jsou opravdu kritické a jde o ochranu každého jednotlivého páru,“ říká Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

not random 7

Jsme v revoluční době léčby migrény

Zhruba jeden milion lidí v Česku trpí migrénou a 300 tisíc z nich má čtyři a více záchvatů za měsíc. Přesto ji řada lidí nepovažuje za nemoc a dvě třetiny pacientů ji ze strachu z odsouzení tají i před svými nejbližšími. Jedna dobrá věc se však v posledních letech udála. „Dosud se na prevenci záchvatů migrény používaly léky na deprese či epilepsii, nyní však máme historicky první lék, vyvinutý přímo na migrénu,“ říká Rýza Blažejovská, která založila pacientskou organizaci Migréna-help.

not random 8

Vytisknout podkovu? To bude asi vtip

Jakub Ševčík není ani veterinář, ani odborník na 3D tisk. Přesto je jeho celosvětový vynález kombinací obého: Jakub vyvinul a na 3D tiskárně vyrobil speciální podkovu, která zachránila zraněné hříbě odsouzené k utracení. Vlastně ani neměl jinou možnost: to hříbě totiž patřilo kobyle, která předtím zachránila samotného Jakuba. Teď Ševčíkovy podkovy testují na dostizích, projevil o ně zájem saúdskoarabský šejk a kromě zraněného hříběte uzdravily i několik dalších „nevyléčitelných“ koní.

not random 9

Demonstrace v Moskvě? Reflexní vesta a v batohu teplé ponožky

Zpravodajka Českého rozhlasu Ivana Milenkovičová se vrátila z Moskvy 7. března. V zemi strávila s přestávkami dva a půl roku. „Obrovská část veřejnosti souhlasí s politikou Vladimira Putina a nemá zájem na tom, aby se něco měnilo,“ popisuje své zkušenosti ze země, která v posledních letech několikrát zpřísnila postihy pro ty, kteří smýšlejí jinak.

not random 10

Neberte holkám dinosaury!

Ten den si pamatuju přesně. Vykračovala jsem si se čtyřletou dcerou ze školky a ona povídá: „Mami, dneska jsem parasaurolophus.“ V tu chvíli mě zavalily pocity pýchy. Ne že bych tušila, co je parasaurolophus, ale moje dcera to zjevně ví, takže je fakt chytrá! Dneska už vím, že příhodnější reakce by byla začít mlátit hlavou do zídky, kterou jsme právě míjely.

not random 11

Maminka, nebo školka? Vědci zkoumali vliv dlouhé rodičovské na děti

V roce 1995 začala platit reforma, která umožnila matkám zůstat doma s dítětem čtyři roky a pobírat po tu dobu rodičovský příspěvek. Doma díky tomu zůstalo déle 38 procent matek tříletých dětí. Jak si jejich děti vedou nyní? „Mají až o 9 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že ve svých jednadvaceti letech studují či pracují, a až o 12 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu,“ říká přední česká ekonomka Alena Bičáková, která s kolegy publikovala rozsáhlou studii zaměřenou na dopady této reformy.