img

Lucie Rybová

Novinářka, stálá spolupracovnice Reportéra. Dlouhá léta pracovala v zahraniční redakci MF DNES, přispívá do řady médií. Pro malé nakladatelství Zvídavci vytváří vzdělávací hry pro děti a je autorkou knihy Záhada jednoho dinosaura o jediném českém dinosaurovi, který byl objeven jen v Česku.

Autor také napsal:

not random 0
img

Když nezakročíte, násilnický otec se nezmění. Jen dítě bude v té situaci déle

Na ulici vidíte, jak otec fyzicky trestá dítě. Před nonstopem zase sedí dvě hodiny sousedovic Klárka a čeká na mámu. A vy řešíte otázku: neměl by to někdo začít řešit? Neměl bych to někam ohlásit? Co když pak dají dítě do ústavu a bude úplně bez rodičů? „To jsou obvyklé obavy. Rodina však často potřebuje jen nasměrovat například na nějakou službu neziskovky, psychologa či psychiatra, kteří jim pomohou vyřešit složitou situaci. K odebrání dítěte dochází, až když je dítě ohroženo na psychickém zdraví či životě,“ říká Zuzana Cesneková z organizace Barevný svět dětí. Právě tato organizace vytvořila ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy kampaň Domů nevidíš, která pomáhá především učitelům v takových situacích zasáhnout.

Lidé
not random 1
img

Proč malá kolínka při vaření zalézají do velkých? „Zeptej se vědce“ vysvětluje složité věci srozumitelně

Jak vznikla hlína? Proč vlastně pomáhá alergikům vysokohorský vzduch? Opravdu ocet likviduje bakterie? Existuje něco jako překyselení organismu? Tři vědkyně – Adéla Šimková, Tereza Ormsby a Kristýna Blažková – založily v roce 2021 facebookovou stránku Zeptej se vědce. Vyzvaly veřejnost, aby se na cokoli zeptala. Dnes už mají 180 spolupracovníků a dotazy zdaleka nejsou jen „covidové“. „Strašně si vážíme toho, že se lidé ptají. Je přece úžasné přemýšlet o světě kolem nás,“ říká jedna ze zakladatelek, Tereza Ormsby.

Lidé
not random 2
img

Neférové přijímačky: Děti z chudších rodin jsou diskriminované, letos dokonce víc než dříve

Na střední školy se letos hlásí 114 tisíc dětí. Což je o třináct tisíc víc než vloni, a dokonce o třetinu víc než před čtyřmi lety. I to je podle Jana Zemana, analytika Informačního centra o vzdělávání EDUin, důvod, proč se zvyšuje diskriminace dětí z horších sociálních podmínek. „Problém jednotných zkoušek vidím hlavně v tom, že se v nich nezjišťuje, na co se dané dítě hodí nebo co umí, ale rozhodly, kdo je ten nejlepší,“ říká.

Report
not random 3
img

Ročně uhyne v Česku po nárazu do skel milion ptáků. Silueta dravce je k ničemu

Ptáci buď skla vůbec nevidí, nebo se jim v nich zrcadlí okolní krajina a oni si myslí, že jí mohou proletět. A narazí v plné rychlosti. Řešení přitom existují a nemusí být ani náročná, ani drahá. „Lidé si však často neuvědomují, že takový problém vůbec existuje. Přitom počítat s opatřeními už při projektování stavby je ta nejjednodušší a v důsledku i nejlevnější cesta,“ říká Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické, spoluautor dokumentu, který investorům, architektům i domácnostem stanovuje, jak postupovat, aby ke kolizím nedocházelo.

Lidé
not random 4
img

Povinné domácí úkoly jsou protizákonné. Nechci zákaz, ale dobrovolnost, říká iniciátorka

Na ministerstvo, školní inspekci i do kanceláře školského ombudsmana putuje otevřená výzva za dobrovolné domácí úkoly. Sepsala ji Helena Zitková z Univerzity Pardubice a podepsalo ji více než tisíc lidí. „Výzva není a priori namířená proti úkolům, ale děti by měly mít možnost si samy vybrat, zda a jaké chtějí ve svém volném čase vypracovávat,“ vysvětluje Helena Zitková.

Lidé
not random 5
img

Žáci slovní hodnocení často ani nečtou. Nepotřebují to, říká expertka

Ministerstvo školství chce od první do třetí třídy základních škol zavést slovní hodnocení. Zatím je to ve fázi návrhu a není jasná ani forma nového vysvědčení. Jedno je však jasné už nyní. Změnou si neprojde jen samotné vysvědčení. „Přechod na slovní hodnocení vyžaduje změnu přemýšlení jak ze strany učitelů, tak i rodičů. A pak také mnohem větší komunikaci mezi nimi,“ říká Veronika Laufková, expertka na školní hodnocení z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Lidé
not random 6
img

Kam s holuby? Přece do holubníku!

Bývaly doby, kdy holubi dostávali válečná vyznamenání. Nyní jsou v očích obyvatel měst široce nepopulárními tvory, kteří znečišťují ulice a fasády. Ukazuje se však, že jejich vybíjení nepomáhá, populace se opět rychle obnoví. V Česku se proto po vzoru některých německých měst budují městské holubníky: ptáci budou podstatně více času trávit v nich, a nikoli na ulicích či náměstích.

Report
not random 7
img

Před sto lety byl sýček nejrozšířenější sovou, dnes je na pokraji vyhynutí

Česko přichází o další druh ptáka. Sýček obecný býval v každé vesnici, dnes zbývá posledních sto párů. A jeho záchrana se přes všechnu snahu nedaří. Letošní sezona byla obzvlášť špatná, v polovině hnízd se z vajíček nic nevylíhlo. „Počty těchto ptáků jsou opravdu kritické a jde o ochranu každého jednotlivého páru,“ říká Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Lidé
not random 8
img

Lišky v autobusu, mufloni v nemocnici

Znáte místo, kde žijí desetitisíce druhů zvířat? Kde se cítí tak bezpečně, že tam přivádějí na svět mláďata? Jsou to velká města. Proč se tam však živočichové stahují, když je tam hluk, znečištění, plno lidí a aut? Protože ve volné přírodě ubývá míst, kde mohou žít. A tak se dnes zajíci rodí na hřištích škol, divočáci se procházejí městem a lišky se ohřívají v autobusech. V Praze se dokonce řešil případ jelena, žijícího v opuštěné továrně.

Report
not random 9
img

Jsme v revoluční době léčby migrény

Zhruba jeden milion lidí v Česku trpí migrénou a 300 tisíc z nich má čtyři a více záchvatů za měsíc. Přesto ji řada lidí nepovažuje za nemoc a dvě třetiny pacientů ji ze strachu z odsouzení tají i před svými nejbližšími. Jedna dobrá věc se však v posledních letech udála. „Dosud se na prevenci záchvatů migrény používaly léky na deprese či epilepsii, nyní však máme historicky první lék, vyvinutý přímo na migrénu,“ říká Rýza Blažejovská, která založila pacientskou organizaci Migréna-help.

Lidé
not random 10
img

Vytisknout podkovu? To bude asi vtip

Jakub Ševčík není ani veterinář, ani odborník na 3D tisk. Přesto je jeho celosvětový vynález kombinací obého: Jakub vyvinul a na 3D tiskárně vyrobil speciální podkovu, která zachránila zraněné hříbě odsouzené k utracení. Vlastně ani neměl jinou možnost: to hříbě totiž patřilo kobyle, která předtím zachránila samotného Jakuba. Teď Ševčíkovy podkovy testují na dostizích, projevil o ně zájem saúdskoarabský šejk a kromě zraněného hříběte uzdravily i několik dalších „nevyléčitelných“ koní.

Lidé
not random 11
img

Demonstrace v Moskvě? Reflexní vesta a v batohu teplé ponožky

Zpravodajka Českého rozhlasu Ivana Milenkovičová se vrátila z Moskvy 7. března. V zemi strávila s přestávkami dva a půl roku. „Obrovská část veřejnosti souhlasí s politikou Vladimira Putina a nemá zájem na tom, aby se něco měnilo,“ popisuje své zkušenosti ze země, která v posledních letech několikrát zpřísnila postihy pro ty, kteří smýšlejí jinak.

Lidé

STARŠÍ >>