Předseda Senátu mohl v Terezíně překvapit jen člověka, který strávil posledních dvacet let zalezlý ve tmě pod kamenem. Problémem není prostořeký Jaroslav Kubera, ale fakt, že mu neschopnost rivalů umožnila usednout do čela horní komory.
Obvykle spolehlivé strážce našeho základního zákona postihlo nezvyklé zmatení mysli, když legalizovali šikanu cizinců na základě politických názorů. Jde o verdikt neslučitelný s civilizovanou, demokratickou zemí, a jeho náprava je nezbytná - i kdyby měla znamenat změnu Ústavy.
Český prezident se otevřeně postavil na stranu Ruska a Číny proti bezpečnostnímu aparátu své vlastní země. Nepodceňujme to jako lacinou provokaci: změna ve vedení BIS by znamenala významné riziko pro naši národní bezpečnost i budoucí směřování České republiky.
Přání pádu Babišovy vlády jsou pochopitelná, ale jejich původci by měli vysvětlit, jak si představují další vývoj, aby se z České republiky nestala gubernie naplno ovládaná prezidentem a jeho rusko-čínským okolím.
Jak to, že celá politická reprezentace mlčí, když prezident rasisticky uráží občany své vlastní země? Zastat se Romů není otázkou vaší volby – je to vaše povinnost, stejně jako povinnost každého z nás ostatních.
Vzestup starosty Prahy 7 znamená víc než jen novou energii do pražské politiky. Jan Čižinský je velkým politickým talentem, jeho příklad však především ukazuje cestu k úspěchu pro ostatní nováčky v politice.
I Západ má citlivá témata, jejichž hanobení považuje za společensky nepřípustné a v některých případech i trestné. Přesto naskakujeme na vějičku extremistů, kteří urážení jiných kultur prodávají jako důkaz evropské vyspělosti.
Rostoucí problémy amerického prezidenta ukazují, že loajalita není zboží, které lze koupit penězi. Přinejmenším ne natrvalo. Pokud se jeho politická dráha zhroutí, bude to zásluha lidí, jimiž se sám obklopil.
Není a nemá být povinné vymezovat se proti Agrofertu a Andreji Babišovi. Ale činit tak a zároveň se neštítit jejich peněz, když přeci „jdou na dobrou věc“, dělá z protestních slov jen prázdné zvuky bez obsahu.
Čechům a jejich visegrádským spojencům žalostně nedochází, jak hlubokou jámu si kopou svým destruktivním postojem k evropské imigrační politice.
Direktiva o autorském právu představuje snad nejhorší výsledek evropské legislativy v živé paměti současníka. A Brusel věru není v situaci, kdy by měl hazardovat se svou už tak nalomenou popularitou.
Vymahatelnost práva je v naší zemi nejen dysfunkční, nýbrž vysloveně nebezpečná pro demokracii. Pokud tento problém nezačne vážně zajímat tradiční strany, bude nadále sloužit jako výtah k moci pro extremisty a populisty.
