Je to takový barvitý příběh českého kapitalismu. Úspěšné vedení Komerční banky, už méně úspěšné řízení Union banky, které vyšetřovala policie, spolupráce s firmami napojenými na proslulého Iva Rittiga – a nakonec letošní nominace do dozorčí rady ČEZ od vládní TOP 09. To všechno najdeme v kariérní pouti Radovana Vávry. // Po uzávěrce se Radovan Vávra vzdal kandidatury do dozorčí rady ČEZ.
Možná je to záležitost pro psychologa. Nynější marketingové heslo ANO „Za Babiše bylo líp“ může být totiž ve skutečnosti projevem hlubin nitra Andreje Babiše. Nostalgií po době, kdy jím založený Agrofert šlapal, on byl u moci a nic moc mu nehrozilo. Nyní se však potýká s řadou problémů. Soud, hrozba ztráty dotací – a také válka na Ukrajině. Nejziskovější část byznysu Agrofertu totiž stojí a padá na dostupném a levném plynu z Ruska. Tento strategický aspekt a slabé místo podnikání expremiéra vyšly plně najevo až s ruskou invazí na Ukrajinu.
Nejprve relativně nadějné zprávy: Inflace se podle ekonomů patrně v půlce roku přiblíží svému vrcholu – tedy pokud se nestane něco neočekávaného… Životní úroveň poklesne, obecně by se měla vrátit o několik let zpět, část chudších lidí ovšem bohužel má a bude mít problémy. Velkou neznámou je zde Putin: Válka na Ukrajině totiž zdražování urychlila a mír by pomohl. Důležitým příspěvkem k české inflaci však bylo, říkají ekonomové, i rozhazování za Babišovy vlády: řešit inflaci dalším kobercovým sypáním peněz tak těžko pomůže.
Výměna v čele skupiny PPF a její souvislosti.
Zablokování majetku ruských oligarchů, jimž patří luxusní megajachty, jako třeba ta se jménem Pravá láska, je jen jedním balíkem sankcí dopadajících na Putinův režim. Ruskou ekonomiku těžce postihne masový odchod mladých IT profesionálů nebo exodus západních firem, s nimiž byla země až dosud úzce propojená. Očekává se propad hospodářství srovnatelný s dobou po konci SSSR. Zmírnit následky mohou jedině peníze za ropu a plyn.
Soudy různé instance hrají ping-pong, ve kterém jde o pozemky za miliardu vrácené v rámci restitucí majetku zabaveného komunisty. Řeší se, jak se stalo, že právník pozemkového fondu udělal z lidí bez jakékoli rodinné vazby k původním vlastníkům pokrevní příbuzné – zda šlo o nedbalost, nebo o úmysl, když pak tito lidé restituovali. O osudu majetku po rodině Bečvářových, který zamířil k pražským politickým podnikatelům, není stále rozhodnuto.
Za dramatický růst cen energií, který zažíváme v posledních měsících, nemůže tolik evropský boj proti skleníkovým emisím, onen „Green Deal“, jak často slýcháme. Prvním problémem je to, co postihlo mnohá odvětví – ekonomika se po prvním období pandemie rozjela tak překotně, že jí chybí některé suroviny. Druhým, specifickým problémem jsou ceny zemního plynu, které vystřelily nahoru, mimo jiné v souvislosti s napětím kolem Ukrajiny a Ruska.
Za prudkým zdražením energií, jemuž nyní čelí české domácnosti a firmy, nestojí pouze celkový vývoj na evropském trhu. Situaci ještě zhoršilo, že někteří místní dodavatelé ukončili činnost: šlo právě o ty, kteří nabízeli nejlevnější ceny, čehož často využívala zranitelná část populace. Jak důsledkům skokového zdražení čelit? Nějaké možnosti existují, byť propad v účtech můžou kompenzovat spíše jen částečně.
V polovině ledna to bylo jedenáct let, co jsem byl na rozhovoru s „atomovou Annou“, jak se přezdívalo šéfce Arevy, francouzského státního výrobce jaderných reaktorů. Anne Lauvergeonová tehdy do Česka přijela, aby lobbovala za zakázku na rozšíření Temelína. Módním termínem, který šéfka Arevy šířila, byla „jaderná renesance“. Budoucnost viděla růžově, přibývalo objednávek na nové reaktory a zdálo se, že jádro bude hlavní cestou ke snižování emisí skleníkových plynů.
Velké prodeje i nákupy. Mimořádné zhodnocení nových projektů. Byznys v Americe, investoři ze Singapuru, dobývání evropských trhů i první český vstup do britské Premier League. A vedle toho všeho obří fúze za více než osm miliard dolarů. Český byznys se po covidovém time outu rozjel ohromující rychlostí.
Očkování funguje, ale o tečku za koronavirem nejde. Slibovat to v reklamní kampani byla chyba. České úřady navíc touto kampaní mířily do značné míry mimo. Část lidí, která se do konce listopadu neočkovala, by se podle průzkumů spíše nechala přesvědčit věcnými argumenty směřujícími k finančním, provozním i rodinným aspektům.
Data z různých států ukazují, že očkování proti covidu-19, od jehož začátku uplynul rok, je opravdu účinným nástrojem v boji s koronavirem. Nechrání stoprocentně před nakažením: nic takového ovšem výrobci a regulační orgány na rozdíl od reklamní kampaně české vlády neslibovali. Evropské země, kde se očkovalo nejvíce, vykazovaly během listopadu ve srovnání nejnižší počty vážných případů covidu a úmrtí. Část účinku vakcíny sice v čase klesá, posilující dávka však zjevně fungovala.
