Turistický ruch je možná nejpostiženějším odvětvím za koronavirové krize. Hotely měly dvaasedmdesát dnů zavřeno, a i poté je v Česku daleko méně cizinců než dříve. Hoteliéři na horách, v lázních a dalších dovolenkových destinacích tak sázejí na českou klientelu. Pražské hotely však mají smůlu.
Rozhodnutí o rychlém přechodu od socialistické ekonomiky ke kapitalismu přineslo šanci století, ne-li dokonce tisíciletí. Obrovský přesun státního majetku do soukromých rukou dal vzniknout nové vrstvě „miliardářů z paneláků“, kteří i dnes dominují české majetkové elitě. K vítězům patří spíše finanční dravci než ti, kteří kupovali postsocialistické molochy na úvěr.
V červenci skončil soud, který rozplétal kauzu majetku zabaveného komunisty, jenž se měl na základě porevolučních zákonů vrátit původním vlastníkům a jejich dědicům. Potíž byla v tom, že po hlavě rodu Bečvářových, jemuž patřily nejrozsáhlejší polnosti, nezůstali žádní příbuzní, takže za dědice úředník označil cizí lidi a ti pak restituovali. Na restituci pracovala a majetek posléze „zhodnocovala“ pozoruhodná skupina spolupracovníků Státní bezpečnosti a známých pražských šíbrů.
Cestovní kanceláře, které vozí turisty na Jadran či do Řecka, čeká letos pokles „jen“ na třicet procent loňských tržeb. Kanceláře cílící na jiné trhy jako Turecko nebo sever Afriky jsou na tom kvůli koronaviru mnohem hůř.
Andrea Slováková se koncem května stala novou děkankou Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze – FAMU. Na nejznámější filmovou školu se vrací po turbulentním období, kdy vnitřní spory vyvrcholily odvoláváním předchozího děkana, a to s ambiciózním cílem rozhádanou fakultu uklidnit a více propojit s praxí současné světové kinematografie. Již od začátku však musí řešit dopady koronakrize na výuku a ekonomiku školy – kvůli výpadku zahraničních studentů přijde fakulta jen letos o více než pětinu z celkových příjmů.
Česká kina a místní filmový průmysl se potýkají s tvrdými dopady koronaviru. V červnu se mnozí lidé stále báli chodit do kin, ale situace se velmi zvolna zlepšovala. Provozovatelé současně vymýšleli, jak diváky přilákat – třeba promítáním venku. Pomalu, ale přece se také začaly vracet zahraniční filmové produkce, které před pandemií přinášely do země miliardy korun ročně.
Jakub Kořínek jako soukromý investor postupně nakoupil zhruba tři sta bytů a rodinných domů, které pronajímá. Nyní jako spoluzakladatel Fondu českého bydlení SICAV, a.s., vytváří pro investory portfolio, které by mělo mít do tří let okolo tisíce nájemních bytů. Při nákupech cílí na „normální bydlení pro normální lidi“, vyhýbá se Praze, Brnu a například i městům závislým na jednom velkém zaměstnavateli.
Všímáte si, jak u dálnic a silnic rostou velké komerční komplexy? Brzy může být mnohem těžší je stavět. Nejvyšší správní soud totiž vydal přelomové rozhodnutí v případě zóny Čestlice-jih u Prahy. Plány velkých komerčních staveb by měly, což se dosud moc nedělo, brát ohled i na názor sousedních obcí, na jejichž území se nestaví. A takové komplexy nutně nepředstavují vyšší veřejný zájem, kvůli němuž lze zabírat kvalitní zemědělskou půdu.
Dříve, coby podnikatel, se Andrej Babiš choval jinak. Honil se za každou korunou včetně dotací; současně v Agrofertu osobně hlídal i výdaje na kalendáře a cesťáky. Že se jako politik a premiér bude chovat k veřejným financím úplně jiným způsobem, bylo ovšem zřejmé už nějakou dobu.
„Tomu někdo říká účinná pomoc?“ ptá se Ladislav Blažek, majitel stejnojmenné značky a sítě obchodů s pánskými obleky, když popisuje absurdity vládních opatření, která by teoreticky měla pomoci podnikatelům. Dopad pandemie na jeho podnikání byl bezprecedentně tvrdý – a obor to podle něj nejspíše změní natrvalo, například oděvy se budou častěji nakupovat online.
Studio Geewa vyvíjející digitální hry, které před lety založil Miloš Endrle, koupil krátce před pandemií americký investor. Úspěch zaujal dokonce i marketing Andreje Babiše, takže se objevil v jeho pravidelném facebookovém hlášení. Miloš Endrle to bere s nadhledem, ale předvídá, že jeho obor čeká skvělá budoucnost. „S koronavirem se přechod k digitálnímu světu ještě urychlí,“ říká.
Čeští podnikatelé bojují o přežití svých firem. Pomoc od státu má často poněkud zmatené rysy, obsahuje spoustu byrokratických překážek a rozhodně není tak rychlá, jak se na začátku vláda tvářila. Přesto majitelé firem za své provozy i zaměstnance bojují, rozpouštějí veškeré rezervy a věří, že se jim podaří potíže překonat.
