Recea Prague, jeden z velkých dodavatelů respirátorů během jarní vlny pandemie, řeší dva problémy dohromady za více než 330 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví odmítlo společnosti zaplatit za dodávky ochranných pomůcek, následně firmě ze skladu zmizel téměř milion respirátorů, které si odvezla zatím neznámá Číňanka „Mi“. Případ řeší policie i finanční úřad.
Nahromadila se řada neblahých faktorů. Premiér Babiš vzkazoval lidem, že koronavirus je pryč. Hygieny, dlouhodobě personálně oslabené, se bránily změnám. Existoval odpor vůči masivnímu testování, proti byli i zastánci „promořování“. A tak se covid-19 v srpnu a v září v Česku vymkl kontrole. Kvůli rychlému růstu počtu nakažených zdravotníků a hospitalizací s těžkým průběhem začaly v říjnu nemocnice s omezováním jiné než nutné péče.
Existuje značná šance, že do Vánoc bude schválena vakcína proti koronaviru a v příštím roce se začne očkovat – i když obecně platí, že při vývoji vakcín mohou přijít zklamání. Závod farmaceutických firem je nevídaný: postupuje se více směry – třeba starou metodou inaktivovaného viru i moderní metodou výroby „umělého viru“. Experti jsou přesvědčeni, že schválená vakcína bude bezpečná: jiná věc je, aby byla dostatečně účinná a vedla ke vzniku kolektivní imunity.
Jeden z velkých dodavatelů respirátorů pro ministerstvo zdravotnictví – společnost Recea Prague – si stěžuje na postup při nákupu ochranných pomůcek během jarní vlny pandemie. Společnost podala v sobotu podněty k prošetření obchodů k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) a k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Upozorňuje na údajné zvýhodňování některých dodavatelů a věřitelů ministerstvem zdravotnictví.
Patří mezi vůbec nejcitovanější toxikology, jeho specializací je vývoj nových antidot pro léčbu otrav nervově paralytickými látkami, mezi které patří nechvalně známé sloučeniny jako sarin, látky VX nebo v posledních letech novičoky. K práci profesora toxikologie Kamila Kuči patří i přemýšlení o tom, jak mohlo dojít k otravám bývalých sovětských špionů nebo aktuálně ruského opozičního politika Navalného.
Značnou část případů koronaviru v české populaci se na jaře nepodařilo odhalit a nedostala se tak do úředních statistik – říkají experti, kteří mají přístup k detailním datům. Více testů v létě našlo více nakažených bez příznaků, zejména mezi mladšími lidmi. Pokročil i vývoj léčby. Tím ovšem dobré zprávy končí. Začátkem září začal opět růst počet lidí v nemocnicích: rizikové skupiny totiž nelze na sto procent ochránit.
Uzavírání hranic a strach z nákazy sráží veškerý byznys spojený s cestováním a dopravou. Letecká doprava zažívá z finančního hlediska mimořádně těžké období ve své stoleté historii. Aerolinky šetří, propouštějí, ale zároveň zrychlují inovace, přecházejí třeba na modernější letadla. S poklesem zájmu se musí vyrovnávat i veřejná doprava, zvlášť v Praze. Některé cestovní kanceláře hledají pomoc v cizině.
Od sovětské invaze do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 uplynulo už padesát dva let. O rok později, v srpnu 1969, již na demonstranty proti okupaci stříleli příslušníci tehdejšího Sboru veřejné bezpečnosti a Lidových milicí. Podle historika Lukáše Cvrčka, který se dlouhodobě věnuje zkoumání osudů obětí srpnové invaze a následné více než dvacetileté okupace, má český stát dluh zejména vůči obětem velkých protiokupačních protestů ze srpna 1969.
Turistický ruch je možná nejpostiženějším odvětvím za koronavirové krize. Hotely měly dvaasedmdesát dnů zavřeno, a i poté je v Česku daleko méně cizinců než dříve. Hoteliéři na horách, v lázních a dalších dovolenkových destinacích tak sázejí na českou klientelu. Pražské hotely však mají smůlu.
Rozhodnutí o rychlém přechodu od socialistické ekonomiky ke kapitalismu přineslo šanci století, ne-li dokonce tisíciletí. Obrovský přesun státního majetku do soukromých rukou dal vzniknout nové vrstvě „miliardářů z paneláků“, kteří i dnes dominují české majetkové elitě. K vítězům patří spíše finanční dravci než ti, kteří kupovali postsocialistické molochy na úvěr.
V červenci skončil soud, který rozplétal kauzu majetku zabaveného komunisty, jenž se měl na základě porevolučních zákonů vrátit původním vlastníkům a jejich dědicům. Potíž byla v tom, že po hlavě rodu Bečvářových, jemuž patřily nejrozsáhlejší polnosti, nezůstali žádní příbuzní, takže za dědice úředník označil cizí lidi a ti pak restituovali. Na restituci pracovala a majetek posléze „zhodnocovala“ pozoruhodná skupina spolupracovníků Státní bezpečnosti a známých pražských šíbrů.
Cestovní kanceláře, které vozí turisty na Jadran či do Řecka, čeká letos pokles „jen“ na třicet procent loňských tržeb. Kanceláře cílící na jiné trhy jako Turecko nebo sever Afriky jsou na tom kvůli koronaviru mnohem hůř.
