„Tomu někdo říká účinná pomoc?“ ptá se Ladislav Blažek, majitel stejnojmenné značky a sítě obchodů s pánskými obleky, když popisuje absurdity vládních opatření, která by teoreticky měla pomoci podnikatelům. Dopad pandemie na jeho podnikání byl bezprecedentně tvrdý – a obor to podle něj nejspíše změní natrvalo, například oděvy se budou častěji nakupovat online.
Studio Geewa vyvíjející digitální hry, které před lety založil Miloš Endrle, koupil krátce před pandemií americký investor. Úspěch zaujal dokonce i marketing Andreje Babiše, takže se objevil v jeho pravidelném facebookovém hlášení. Miloš Endrle to bere s nadhledem, ale předvídá, že jeho obor čeká skvělá budoucnost. „S koronavirem se přechod k digitálnímu světu ještě urychlí,“ říká.
Čeští podnikatelé bojují o přežití svých firem. Pomoc od státu má často poněkud zmatené rysy, obsahuje spoustu byrokratických překážek a rozhodně není tak rychlá, jak se na začátku vláda tvářila. Přesto majitelé firem za své provozy i zaměstnance bojují, rozpouštějí veškeré rezervy a věří, že se jim podaří potíže překonat.
Vlastní slavnou značku spojenou se zubní hygienou – tu koronavirová krize zasáhla jen částečně, navíc se Pavel Smažík rozhodl věnovat výrobě voňavého a příjemného dezinfekčního spreje na ruce i na předměty. Obchody s módou a hračkami, do nichž investoval, ovšem pandemie postihla více. Pavel Smažík se tedy nehroutí, ale současně vidí dopady krize i slabiny vládních opatření.
Kvůli koronaviru očekávejme strašidelné zprávy o stavu české, evropské a světové ekonomiky. Není však správné propadat panice. Svět je, zdá se, lépe připraven, než byl v roce 2008.
Permanentní přítomnost dětí doma v době pandemie koronaviru není jednoduchá - píše rodič.
Ekonomika země dostává s pandemií a vládními opatřeními tvrdý úder. Řada firem ze dne na den spadla s tržbami na nulu, dalším se začalo podnikání výrazně propadat. Na zmírnění dopadů se od počátku podílí i soukromý sektor, zejména banky. Své kroky k udržení zaměstnanosti a fungování firem postupně ladí stát. Více než kdy jindy platí „kdo rychle dává, dvakrát dává“.
To byla otázka, na kterou jsem zkraje března, několik týdnů před dlouho naplánovaným odjezdem na dovolenou, neznal odpověď. Platí totiž, že o šíření a dopadech viru rozhodujeme i my svým chováním.
Názvy slovenských politických stran připomínají písmenkovou polévku.
Slovenský investor Pavol Krúpa čelí u amerického soudu žalobě od bývalého českého uhlobarona Zdeňka Bakaly. Svou důvěryhodnost dokládá vyznamenáním od Miloše Zemana, který mu jej udělil právě za boj proti Bakalovi.
Budeme platit obrovské peníze? Jeden z největších mezinárodních sporů vedených proti České republice míří po pěti letech do finální fáze. Podnikatel Sebastian Pawlowski požaduje v arbitráži po Česku pět miliard korun kvůli údajně zmařenému developerskému projektu na okraji Prahy. Koncem ledna proběhly v Paříži výslechy klíčových svědků, finální verdikt by mohl padnout do roka.
Když do hloubky zkoumáte ten příběh, snadno vás napadne oblíbený termín Andreje Babiše – Palermo. Zatímco premiér jím vykresluje nečisté rejdy z dob před jeho vstupem do politiky, onen příběh se odehrál v čase, kdy již v politice působil. A jde v něm o evropskou dotaci pro firmu z holdingu Agrofert, jejž Babiš vybudoval. Proces udělování stomilionové dotace na výrobu toastů byl netransparentní, na ministerstvu se zvláštně měnili hodnotitelé, žádost o peníze hovoří o unikátním vědeckém výzkumu, který vypadá podezřele. A tak dále.
