Pokus o vraždu sponzora ČSSD Ivana Lhotského z roku 1999 nebyl nikdy řádně vyšetřen – a dodnes patří k nejvážnějším mementům sociálnědemokratické vlády, kterou tehdy vedl současný prezident Miloš Zeman. Letos 1. března by měl být podle platných zákonů tento případ promlčen. Z informací magazínu Reportér vyplývá, že v roce 2005 dospěli policisté k závěru, že mají dost informací k jeho vyšetření. Policejní analýza však skončila v šuplíku.
Projev Jaroslava Kmenty, čerstvého nositele Ceny Ferdinanda Peroutky, u příležitosti slavnostního předání tohoto prestižního novinářského ocenění.
Před rokem byl Miloš Zeman znovu zvolen prezidentem; z hlediska vítězství ve všelidových volbách se tak stal nejúspěšnějším českým polistopadovým politikem. A loni v lednu jsem také dostal otázku, proč se Zeman tak změnil oproti roku 1989, kdy ho měli rádi i mnozí z těch, co ho dnes nesnášejí.
Že jsou nepříjemnosti posledních měsíců objednanou kampaní, si Babiš nejspíše skutečně myslí; skandál s cestou jeho syna na Krym je zřejmě v premiérově světě dalším z mnoha spiknutí proti němu. Nepřátele vidí na mnoha místech, od exšéfa ČEZ Martina Romana přes lidi na Hradě až po některé představitele své vlastní strany. K čemu může vidění politiky coby boje na život a na smrt vést? Ve své analýze o tom píše stálý člen redakce Reportéra a autor knihy Boss Babiš.
Rozhodl jsem se věnovat roční audio předplatné časopisu Reportér nevidomé dívce Petře Zelenkové, která mě letos požádala o konzultaci ke své publicistické aktivitě. A tak vznikl i tento text, který je příběhem nejen o tom, jak se žije ve tmě.
Opravdu by mě před pár lety nenapadlo, že se moje kniha stane námětem scénáře hollywoodského filmu. A přece je to tak – práva zakoupila známá americká společnost. Na příběhu popsaném v knize Český špion Erwin van Haarlem je zajímavé mimo jiné to, že ho obklopuje spousta dalších historek, náhod a shod okolností. Jako by v tomto případě skutečně platilo, že cesta je víc než cíl.
Tolik problémů neměl snad žádný premiér v novodobé historii. A přesto je stále populární a vyhrává volby. Spisovatel Milan Kundera, s nímž se Babiš o víkendu setkal, trpí obrácenou „diagnózou“: je ve světě nejznámějším českým spisovatelem, ale v Česku nejméně známým spisovatelem světovým - alespoň pokud jde o dostupnost jeho děl. Pojďme tedy převyprávět nejnovější Babišův skandál pomocí názvů Kunderových děl.
Válečný veterán uložil peníze do ERB banky – ruského bankovního ústavu působícího v České republice. Banka ovšem zkrachovala a veterán o většinu svých úspor přišel. Pád ERB banky přišel poté, co z ní zmizelo více než jeden a půl miliardy; peníze podle některých informací skončily na účtech v Rusku. Případ zajímavě doplňuje chválu ruských investic, která se opakovaně ozývá z Hradu Miloše Zemana.
Léta byl věrným a oddaným spojencem svého šéfa Andreje Babiše. V poslední době se však Jaroslav Faltýnek podle několika zdrojů začal chovat více samostatně. Není zcela jasné, jak moc se Faltýnek emancipoval – z různých informací však lze usuzovat, že si Babiš tohoto vývoje všiml a není z něj právě šťastný.
Je to trochu jako Velký bratr, který v románu George Orwella 1984 sleduje každého; děj se ovšem odehrává v dnešní České republice. Jak zjistil magazín Reportér, před několika týdny se Generální inspekce bezpečnostních sborů pokusila získat velké množství dat o uživatelích, kteří se dostali na několik článků dvou zpravodajských serverů. Co mají tyto články společného? Andreje Babiše, respektive twitterový účet „Skupina Šuman“... Otevíráme mimořádně text z prázdninového vydání Reportéra, které vyšlo 29. června.
Je to zločin jako z devadesátých let. Tři lidé tu v rozmezí čtyř let vybrali na přepážkách bank 656 milionů v hotovosti, a nikomu to nepřipadalo podezřelé. Policie na věc přišla až zpětně, když se zaměřila na aktivity firmy ČKD Praha DIZ z impéria kontroverzního podnikatele Petra Speychala. Policie spočítala, že v kauze jde o daňový podvod ve výši 849 milionů korun.
Proč nevěříte státu? – ptá se český investigativní novinář slovenského žurnalisty Marka Vagoviče, šéfa investigativního týmu webu Aktuality.sk, v němž pracoval i v únoru zavražděný novinář Ján Kuciak. Stopy už chladnou, policie udělala chyby a vražda potvrdila, že Slovensku vládne systém spjatý s oligarchy, vysvětluje Vagovič. A vypráví, že i on měl strach o život.
