I po letech lze najít nové informace v případu Švábova gangu, který unášel, vydíral a vraždil podnikatele. Gang pravděpodobně provedl i další dvě dosud neznámé akce – mimo jiné vydíral hollywoodského producenta. Nejde o jedinou filmovou souvislost: hlava gangu Michael Šváb totiž sám podnikal v kinematografii a je možné, že se snažil splatit dluhy po jednom propadáku. Ostatně scénář činnosti gangu jako by vypadl z thrilleru.
Firma spojená s kontroverzním podnikatelem Ivo Rittigem dlužila v roce 2001 tehdy ještě polostátní Komerční bance desítky milionů korun: magazín Reportér zjistil, že dluh přešel na stát a nakonec zřejmě nikdy nebyl splacen. Metody, jak Rittig bohatl, v něčem připomínají budování impéria Andreje Babiše. Miliardář a politik, jehož kampaň bojovala proti kmotrům, se ostatně s Rittigem zná. A zjevně nejen tak, že spolu kdysi stěhovali v Průhonicích televizi.
"Nesnesitelné bolesti hlavy, svalů, krku a ztráta čichu a chuti jsou jen předvoj. Když vás to drapne a nepustí, napadne to plíce a začnete mít problém s dýcháním. Nikomu nepřeji ten pocit, když zjistíte, že dýcháte na půl plynu a v místech na prsou se vám začne dělat vyrážka. V tu chvíli si uvědomíte, že vidíte online, jak vás covid-19 rozežírá." Stálý člen redakce Reportéra popisuje, jak bojoval a nakonec porazil koronavirus – a co ho potom napadlo ohledně české politiky.
Rozsáhlá skupina organizovala v osmdesátých letech krádeže židovských náhrobků a obchody s nimi: podle dobového policejního dokumentu byl jejím členem budoucí kmotr podsvětí František Mrázek, představitelé komunistického režimu i funkcionáři tehdejší židovské obce. V případu se objevují nové informace, například o ženě, která na krádeže upozornila a kvůli níž se o případu ví. Důležitým impulzem pro pátrání se stal letos v květnu nález dlažebních kostek na pražském Václavském náměstí – vyrobených právě z židovských náhrobků.
Navzdory pandemii a dalšímu důležitému dění by českému čtenáři neměl uniknout poslední vývoj na Slovensku. Lze na něm vidět, jak Česko zaostává v boji proti nejvážnějším formám kriminality.
Z LISTOPADOVÉHO VYDÁNÍ. Nevyřešená vražda policisty v roce 1974, snaha o útěk na Západ v 60. letech, demonstrativní pokusy o sebevraždu, výtržnictví, alkohol, psychiatrie – a patrně začátek korumpování policistů. Magazín Reportér přináší málo známé či zcela neznámé kapitoly z mládí vládce českého podsvětí první půle devadesátých let Antonína Běly. Jde o první část seriálu Odložené případy, v nichž se mapuje zrod některých novodobých českých zločinů.
Brno dnes připomíná Prahu. Vznikl tam totiž systém podobný tomu, jaký kdysi fungoval v hlavním městě za kmotra Romana Janouška. V Brně však nejde o problém ODS, ale tamní pobočky Babišovy strany ANO. Dokumenty policie a státního zastupitelství naznačují, že tvůrcem brněnského systému byl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. A na počátku odhalení brněnské chobotnice stálo vyšetřování úniků policejních informací; to pak ukázalo na zmanipulované zakázky a pletichy na antimonopolním úřadu.
ZE ZÁŘIJOVÉHO VYDÁNÍ. „Faltýnkovi spolužáci“ – tak přezdívali úředníci ministerstva dopravy známým místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, kteří úřad, konkrétně jeho železniční divizi, několik let zásadně ovlivňovali. Popis rozsáhlého systému, jenž v resortu dopravy vznikl, je třetím dílem trilogie nazvané Kmotr Faltýnek. Lidé spjatí s místopředsedou hnutí ANO se při kontrole toků peněz hájili Andrejem Babišem. Když se o tom premiér dozvěděl, skupina postupně ztratila vliv: rázně však proti ní nezakročil.
Vede od obviněného expolicisty, u něhož začala aféra brněnského ANO, cesta až do hradních kruhů? Není přímá, ale prostřednictvím dalších firem a podnikatelů je součástí sítě směřující jak k tvůrci brněnského systému Jaroslavu Faltýnkovi, tak i k Hradu. A může být symbolické, že onomu expolicistovi pronajala kanceláře na pražských Hradčanech firma spojená s podnikatelem, jenž mimo jiné organizoval střelbu pro prezidentovu manželku.
ZE SRPNOVÉHO VYDÁNÍ. Americká společnost Netflix natáčela v Praze dokument o bossovi ruské mafie Semjonu Mogilevičovi; premiéru měl začátkem srpna. Ve spolupráci s Reportérem se podařilo zjistit, jakou dohru měl pověstný policejní zásah proti ruské mafii v restauraci U Holubů v roce 1995. Mogilevič krátce po razii tajně jednal s českými detektivy v Rakousku. Ti na nabízený smír nepřistoupili – a měli těžký osud. Mogilevič si naopak v Rusku užíval bohatství.
Z KVĚTNOVÉHO VYDÁNÍ. Proč premiér Babiš působí za krize kolem koronaviru chaoticky? Nesnáší porážky a nerad přizná chybu – jenže v realitě krize mu občas nezbývá nic jiného než otočit. Babiš též důvěřuje mediálním poradcům a názor upravuje s ohledem na své voliče. Na premiérovi se projevuje i stres a jeho věk, chce rozhodovat o detailech a má tolik informací, že se v nich sám nevyzná. V analytickém, osobně laděném článku postaveném na zákulisních zdrojích o tom píše novinář, jenž ho léta sleduje.
Tato reportáž vlastně vznikala dvacet sedm roků. V první půli devadesátých let jsem psal o zbraních, které měly z Česka oficiálně odejít do Panamy, ale v rozporu s mezinárodním embargem směřovaly do válčící Bosny. Tehdy české úřady tvrdily, že obchod zarazily. Jenže se přihlásil někdo, kdo dobře znal obchodníka Jana Chvojku, o jehož roli se tehdy nemluvilo. Zbraně se do bývalé Jugoslávie skutečně dostávaly. A dost možná nejen tam.
