Od zvolení Petra Pavla prezidentem republiky uplynulo jen pár dnů a už tu máme první kontroverzní rozhodnutí. Jakkoli může vypadat podpora ředitele BIS Michala Koudelky jako skvělý a rozumný tah nově zvolené hlavy státu, skrývá v sobě celé téma kolem BIS několik problémových míst s potenciálem nášlapných min.
Prezident Petr Pavel odmítl podle zdrojů časopisu Reportér, aby ho střežila oficiální ochranka prezidenta republiky. Doprovázejí ho muži z jiného útvaru. Šéf prezidentské ochranky má blízko k Zemanovu kancléři Vratislavu Mynářovi.
Na svůj odchod z mediální skupiny Mafra poté, co ji koupil Andrej Babiš, a na začátky Reportéra vzpomíná jeden ze zakládajících členů redakce tohoto magazínu.
Z ŘÍJNOVÉHO VYDÁNÍ. Dlouhotrvající spor prezidenta Miloše Zemana s ředitelem tajné služby BIS Michalem Koudelkou je složitější, než to na první pohled vypadá. Část veřejnosti a médií se staví na stranu Koudelky, který je „prozápadní“, zatímco Zeman se až do Putinovy invaze na Ukrajinu stavěl vstřícně k Rusku. Jenže neobyčejný spor prezidenta a šéfa kontrarozvědky má více vrstev a různé aspekty. A v žádném případě není ani jeden z nich zcela kladnou postavou.
„Cesta smrti“ – tak mluví Tereza Hlůšková o tom, jak skončila v pákistánském vězení kvůli osmi a půl kilogramu heroinu v kufru. „Omlouvám se za to, co jsem udělala a co všechno jsem tím způsobila,“ řekla investigativnímu novináři magazínu Reportér, který s ní několikrát dlouze hovořil. O své případné odpovědnosti přemýšlí i otec Miroslav. Jak se Tereza dostala do situace, že ji v Pákistánu uvěznili za pašování drog? A co dělala, než ji soud osvobodil?
Případ kolem náměstka pražského primátora Petra Hlubučka a někdejšího Krejčířova spolupracovníka Michala Redla odhalil fatální selhání politiků, ale i mezery policejní práce. Ministr ani náměstek primátora nesmějí mít blízké styky s profláknutým mužem na pomezí byznysu a zločinu. Vyšetřovatelé by neměli místo důkazů předkládat chytlavé historky pro veřejnost.
Babišovo hnutí ANO rádo šermuje protikorupčními hesly. Kauza Stoka, za kterou nyní soud potrestal někdejšího vlivného brněnského politika Jiřího Švachulu, přitom ukazuje, že ANO ve městě provozovalo systém: buď zaplatíš, nebo nedostaneš zakázku. Jeho patron Jaroslav Faltýnek je dál poslancem. A Andreji Babišovi to zjevně nijak nevadí. Otevíráme text Jaroslava Kmenty za zářijového Reportéra, kde podrobně popsal, jak brněnská chobotnice fungovala.
Kdyby se ten obchod podařil a Ukrajina už před válkou získala moderní české houfnice DANA-M2, možná by se ruská invaze vyvíjela jinak. Magazín Reportér zjistil, že v minulých letech se v české politice a ve zbrojařských kruzích odehrávala zvláštní hra o to, jak houfnice na Ukrajinu nakonec nedodat. Měl v tom prsty někdo z Hradu? Vždyť Miloš Zeman až do letošního února hájil Putina: a nedostatek houfnic Ukrajinu na začátku války oslabil.
Strana SPD Tomia Okamury 2. března 2022 oznámila, že odmítá dodávky zbraní a vojenského materiálu na pomoc Ukrajině. Je to další z mnoha proruských postojů této strany. Proč a jakým způsobem je Okamurův politicko-podnikatelský projekt pod vlivem Ruska? Tomu se věnoval už v roce 2018 investigativní novinář Jaroslav Kmenta. Vzhledem k aktuálnosti tématu otevíráme jeho reportáž z lednového čísla Reportéra roku 2018.
Díky kriminálnímu seriálu Devadesátky a dokumentu Polosvět, které odvysílala Česká televize v lednu a únoru 2022, se začala česká veřejnost vracet k devadesátým letům, jejich stinným i světlým stránkám. Také Miloš Zeman je mužem devadesátých let – v dobrém i v tom horším. Například se loni v létě sešel s Vokem Wippernem, dobrým známým a obchodním partnerem zavražděného kmotra českého podsvětí Františka Mrázka.
Jak stráví Miloš Zeman desátý, poslední rok svého prezidentství? V mnoha ohledech už nepůjde o politiku. Po překonání opravdu těžké zdravotní krize se například řeší, kde bude Zeman bydlet po odchodu z úřadu. Stavba jeho domu se vleče, ale Andrej Babiš mu údajně slíbil, že pokud bude zvolen prezidentem, může ještě nějakou dobu zůstat v lánském zámku. Zeman skutečně přestal pít, v jeho okolí už není žádný alkohol. A lékaři mu téměř jistě nedoporučí, aby jel kamkoli do ciziny, protože jeho zdraví je stále křehké.
Ve věku 77 let zemřel pplk. Václav Jelínek, hlavní představitel mé knihy „Český špion Erwin van Haarlem“. Od jeho přátel jsem se dozvěděl, že podlehl krátké nemoci. Václav Jelínek strávil 17 let v zahraničí pod cizí identitou skutečně narozeného holandského chlapce jménem: Erwin van Haarlem. Pod touto cizí identitou byl Jelínek vyslán na Západ v sedmdesátých letech československou rozvědkou, ale většina jeho špionážní produkce se posílala k využití do Moskvy do centrály KGB. Jeho příběh se dostal až do Hollywoodu.
